• Zveřejněno: 17.09.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

V diskusním pořadu Otázky Václav Moravce České televize v úvodní hodině tohoto pořadu, vysílaného 16. září 2018 proti sobě zasedli ministryně práce a sociálních věcí Jan Maláčová, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj se v tomto dialogu utkali o zásadní otázky, které se týkají zvýšení minimální mzdy, kolektivního vyjednávání, řešení otázky nezaměstnanosti, kdy existuje požadavek zaměstnavatelů na počet pracovních míst a přitom je uchazečů o práci méně, než je počet volných míst. Zároveň se debata dotkla i dalších možností zavádění snížená pracovní doby v souvislosti se zaváděním digitalizace v příštích letech a také otázky zrušení karenční doby, zavádění elektronické neschopenky uzákonění pěti týdnů dovolené pro všechny a dalších otázek.

V průběhu debaty se ministryně Jana Maláčová a předseda odborové centrály ČMKOS Josef Středula shodli, že ob instituce jsou připraveny výhledově zkrátit pracovní dobu o půl hodiny deně, tj. týdně ze 40 na 37,5 hodiny, s tím, že Josef Středula uvedl, že odbory nepožadují uzákonění zkrácení pracovní doby hned, ale ve středně dobém procesu, to je myšleno během tří až pěti let. V současné době dávají orbory přednost vzájemné dohodě mezi zaměstnavateli a odbory v rámci kolektivního vyjednávání. Zároveň Josef Středula podotkl, že v 77 % kolektivních smluv v podnicích je to již dohodnuto. Domnívá se, že by to firym mohly zavéstr zvýšením produktivity a oragnizačními změnami v systému práce. Přitom konsatoval, že by to mohlo přinést i další nová pracovní místa. Podle něho by se to hosilo pro dobu nastupující digitalizace, kdy můžem asi přijít až o 10 % pracovních míst v průmyslu, jak ve své úvaze dokládá ministerstvo práce a sociálnícgh věcí a ministerstva průmyslu a obchodu. V této slouvislosti zmínil i potřebu dalších návazných opatření, například při dojíždění do práce či ve školství (zřizování škol a školek.

V této souvislosti prohlásila ministryně Jana Maláčová, že český národ patří k těm nejdéle pracujícím v Evropě. Připomněla, že osmihodinová pracovní doba byla v Československu zavedena právě před 100 lety. Je potřeba to podle ní posunout směrem k tomu, aby lidé pracovali méně, byli produktivnější a odpočatější. Zdůraznila, že jde i o přípravu na trendy 21. století, k nimž patří digitalizace práce či stárnutí obyvatelstva. Zkrácení pracovní doby je podle ní výhledová záležitost, není to součástí chystaných změn v zákoníku práce, ani součástí programového prohlášení této vlády. Naznačila pouze, že kdyby na tom byla shoda na tripartitě (jednání vlády, zaměstnavatelů a odborů), je možné k tomu dojít dříve.

Naproti tomu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj okamžitě reagoval a prohlásil, že na tom nemůže být shoda! Tuto vizi odmítl. Podle něj nemají odbory ani ministerstvo propočítané dopady. Jak dále uvedl, zkrácení pracovní doby by vedlo k tomu, že by na trhu chybělo až 60 tisíc zaměstnanců. V případě úvah o možném zrušení karenční lhůty (neproplácení prvních tří dnů nemoci) by na trhu chybělo až 40 tisíc lidí, konstatoval.

Argumentoval také situací v Německu, kde podle něho téměř 30 procent zaměstnanců pracuje na zkrácený pracovní úvazek, v průměru 17 hodin týdně. Týká se to například lidí vracejících se z mateřské dovolené i důchodců. „Ti, kteří pracují na plný úvazek, pracují v Německu 40,8 hodiny, zatímco v ČR je to 40,3 hodiny,“ řekl.

Navíc se domnívá, že v následujících třech letech (této vlády) nedojde k takovému efektu digitalizace, o kterém hovořil Josef Středula. „Žádná průmyslová revoluce nepřinesla snížení počtu pracovních míst, ale vždy jejich zvýšení,“ zdůraznil. Spousta jich sice podle něho zanikne, ale vzniknou nová.

Zkrácení pracovní doby či uzákonění pětitýdenní dovolené by podle něho dál paralyzovalo trh práce, kde se nyní firmám nedostává pracovníků.

Jeho tvrzením ministryně Jana Maláčová oponovala. Rezervy na pracovním trhu podle ní jsou, zejména u matek s dětmi. Proto ministerstvo navrhne financování dětských skupin a mikrojeslí ze státního rozpočtu. Pokud by to rychle prošlo, mohlo by to znamenat příchod desetitisíců matek na trh. Dále zamýšlený „institut sdíleného pracovního místa“  (obdoba částečných úvazků) by umožnila návrat do pracovního procesu matkám s malými dětmi nebo lidem starším 55 let. Zároveň uvedla, že také chystané legislativní změny v zákonu o insolvenci a oddlužení by měli pomoci dostat do práce mnoho lidí postižených exekucemi, kteří jsou nyní „odsouzeni do šedé ekonomiky“.

Josef Středula uvedl, že 85 procent firem má v kolektivních dohodách týden dovolené navíc. Odbory chtějí, aby bylo pět týdnů uzákoněno a odstraněna tak diskriminace mezi privátním a státním sektorem, neboť pracovníci státního a veřejného sektoru již mají 5 týdnů dovolené ze zákona.

V průběhu pořadu se, Josef Středula a Jan Rafaj, střetli o to, kdo z nich zná lépe trh práce v České republice a srovnávali to s poměry v Německu.

Ministryně Jana Maláčová k jejich diskusi uvedla, že nechá zaměstnavatelům a odborům čtyři až šest měsíců na to, aby se dohodli, jinak další změny do chystané úpravy zákoníku práce nenavrhne.

Jan Rafaj se ostře vyjádřil i na téma zvýšení minimální mzdy, kdy nesouhlasil s návrhem odborů i ministryně práce a sociálních věcí Janou Malačovou, která prezentovala názor ČSSD, a to o míře zvýšení minimální mzdy o 1500 Kč, tj. na 13.700 Kč. Jan Rafaj připustil že by zaměstnavatelé byli ochotní jít na kompromis, to je zvýšení minimální mzdy o 1000 Kč, jak to navrhuje premiér Andrej Babiš za ANO, a jak s tím souhlasí i druhá největší odborová centrála Asociace samostatných odborů.

V diskusi se též rozproudila velká debata o zrušení karenční doby a zavedení elektronické neschopenky, aj to navrhuje premiér Andrej Babiš, který zavedením této elektronické neschopenky podmiňuje zrušení karenční doby. Ministryně Jan Maláčová k tomu řekla, že pokud by nebylo obnoveno proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci od pololetí příštího roku, šlo by o zásadní porušení koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády hnutím ANO.

V druhé části pořadu Otázky Václav Moravce předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek k tomu řekl, že koaliční smlouva je pro poslance hnutí svatá a že ji dodrží. Připomněl však, že vláda se zavázala projednat, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům. Jaroslav Faltýnek uvedl, že pro něj není důležité, jestli se schválení elektronické neschopenky bude míjet v řádu týdnů nebo měsíců se zrušením karenční doby. „My jsme podepsali koaliční smlouvu a tu dodržíme,“ řekl!

Předseda poslaneckého klubu Strany přímé demokracie (SPD) Radim Fiala v této druhé části pořadu k tomu dodal, že na změnu neměly doplácet firmy. „My říkáme, jestli to jako vláda a koalice chcete, OK, udělejte to, ale sežeňte ty peníze ze státu a my to pak podpoříme,“ řekl Radim Fiala. Pokud se tak nestane, je SPD podle něj připravena podat pozměňovací návrh, aby náklady za rušení karenční doby platil stát.

  • Zdroj: Česká televize