- Evropská komise předpovídá ekonomice ČR i na rok 2017 dobrou kondici.
- Hospodářský růst by se měl v roce 2017 mírně zvýšit na 2,6 %, oproti 2,4 % očekávaným pro rok 2016.
- Nezaměstnanost má nadále zůstat nízká. ČR v nejbližších dvou letech pravděpodobně zůstane zemí s nejnižší mírou nezaměstnaností v EU.
- Očekává inflaci v letech 2017-18 v okolí dvouprocentního inflačního cíle ČNB. Mírný růst inflace oproti nedávné minulosti odráží rovněž rostoucí mzdové tlaky.
- Česká republika nadále patří k zemím s příznivým vývojem veřejných financí. V příštích dvou letech by se mělo saldo veřejných rozpočtů udržet v blízkosti nuly.
- Komise také očekává pokračující pokles vládního dluhu na 35,6 % HDP v roce 2018.
- Pro celou EU očekává Komise, že trend oživení ekonomiky bude pokračovat 2017 a 2018.
- Růst HDP v Eurozóně odhaduje letos na 1,6 % a v roce 2018 na 1,8 %.
- Nezaměstnanost v Eurozóně by měla z loňských 10 % letos klesnout na 9,6 %, a na 9,1 % v roce 2018 – to je nejméně od roku 2009.
%201.jpg)
Ekonomiky všech členských států EU mají v letech 2016, 2017 a 2018 růst
Hospodářské oživení Evropy, které v minulém roce projevilo svou odolnost vůči globálním výzvám, má podle očekávání pokračovat i letos a v roce příštím: poprvé za téměř deset let by měly ekonomiky všech členských států EU růst během celého prognózovaného období (2016, 2017 a 2018). Tato předpověď je však poznamenána větší nejistotou než obvykle.
Reálné HDP v eurozóně roste již patnáct čtvrtletí, značným tempem se zvyšuje zaměstnanost a nezaměstnanost nadále klesá, ačkoli se stále drží nad úrovní před krizí. Motorem růstu zůstává soukromá spotřeba. Růst investic pokračuje, ale je stále jen mírný.
Podle dnes zveřejněné zimní prognózy očekává Evropská komise růst HDP v eurozóně ve výši 1,6 % v roce 2017 a 1,8 % v roce 2018. Oproti prognóze z podzimu to představuje mírné navýšení (pro rok 2017 se předpovídalo 1,5 % a pro rok 2018 pak 1,7 %) v důsledku lepších výsledků ve druhé polovině roku 2016, než se očekávalo, a poměrně slušného začátku roku 2017. Růst HDP v celé EU by měl sledovat obdobný trend a dosáhnout v tomto i příštím roce 1,8 % (přičemž podzimní prognóza uváděla 1,6 % pro rok 2017 a 1,8 % pro rok 2018).
Rizika provázející tyto prognózy jsou nebývale velká, a ačkoli se zvýšila možnost jak příznivějšího, tak horšího vývoje, celkově převažují spíše rizika nepříznivá.
Valdis Dombrovskis, místopředseda pro euro a sociální dialog, který je rovněž odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k tomu uvedl:„Hospodářské oživení v Evropě pokračuje již pátým rokem. V této nejisté době je však důležité, aby evropské ekonomiky zůstaly konkurenceschopné a byly schopny přizpůsobovat se měnícím se okolnostem. K tomu je zapotřebí pokračovat ve strukturálních reformách. Zároveň se musíme zaměřit na růst podporující začlenění, aby přínos oživení pocítili všichni občané. Dosud nízká inflace se začíná zvyšovat, a proto nemůžeme očekávat, že současný měnový stimul bude trvat věčně. Země s vysokým schodkem a zadlužením by tak měly nadále usilovat o jejich snížení, aby byly odolnější vůči hospodářským otřesům.“
Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla, dodal: „Evropská ekonomika ukázala svou odolnost vůči četným šokům, jimž byla v uplynulém roce vystavena. Růst pokračuje a nezaměstnanost a schodky se snižují. Jelikož však čelíme tak velké nejistotě, je důležitější než kdy předtím, abychom využili všechny politické nástroje na podporu růstu. Především musíme zajistit, aby byl jeho přínos patrný ve všech částech eurozóny a všech segmentech společnosti.“
Globální oživení by se mělo zrychlit
Zejména v důsledku očekávaných fiskálních stimulů ve Spojených státech, jež vedly k vyšším dlouhodobým úrokovým sazbám a zhodnocení amerického dolaru, se zlepšily vyhlídky růstu vyspělých ekonomik mimo EU. Růst v rozvíjejících se tržních ekonomikách se do roku 2018 pravděpodobně také upevní, ačkoli různou měrou v jednotlivých zemích a regionech. Celkově by to po slabých výsledcích v roce 2016 mohlo podpořit vývoz zboží a služeb z Evropy.
Inflace se zvýší
Inflace v eurozóně se v nedávné době začala zvyšovat, protože ceny energií, které se v minulosti snížily, nyní opět stoupají. V posledních dvou letech byla inflace velmi nízká, ale v tomto a příštím roce bude pravděpodobně růst, i když ani tak nedosáhne cílové hodnoty „ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně“, která představuje cenovou stabilitu. Jádrová inflace, z níž jsou vyloučeny kolísavé ceny energií a potravin, by měla růst jen pozvolna. Celkově se očekává, že inflace v eurozóně stoupne z 0,2 % v roce 2016 na 1,7 % v roce 2017 a 1,4 % v roce 2018. V celé EU by měla vzrůst z 0,3 % v roce 2016 na 1,8 % v roce 2017 a 1,7 % v roce 2018.
Hlavní oporou hospodářského růstu zůstane domácí poptávka
Hlavní motorem růstu má být i nadále soukromá spotřeba, k níž přispívá trvalé zvyšování zaměstnanosti a rychlejší růst nominálních mezd. V tomto a příštím roce se však očekává, že stoupne inflace, čímž se omezí růst kupní síly domácností, a růst soukromé spotřeby proto zpomalí.
Investice se budou pravděpodobně dále zvyšovat, třebaže jen mírně, a to díky řadě faktorů, jako jsou velmi nízké náklady na financování a posilování hospodářské aktivity ve světě. Projekty financované v rámci investičního plánu pro Evropu by měly stále více podporovat soukromé a veřejné investice s tím, jak se posouvají od schválení do fáze realizace. Investice v eurozóně jsou celkově o 8,2 % vyšší než na začátku hospodářského oživení v prvních měsících roku 2013 a letos mají dále růst o 2,9 % a v roce 2018 o 3,4 % (2,9 % a 3,1 % v EU). Podíl investic na HDP nicméně zůstává nižší než na přelomu století (20 % v roce 2016 ve srovnání s 22 % v letech 2000–2005). Tento přetrvávající nedostatek v oblasti investic zpochybňuje udržitelnost oživení a potenciální růst hospodářství.
Další růst zaměstnanosti napomáhá snižování nezaměstnanosti
Hospodářské oživení má v návaznosti na rozsáhlé strukturální reformy v několika členských státech i nadále silný pozitivní vliv na trhy práce. Růst zaměstnanosti podle prognózy zůstane relativně stabilní, i když bude v letech 2017 a 2018 poněkud pomalejší než v minulém roce. Míra nezaměstnanosti v eurozóně by se měla dále snížit z 10,0 % v roce 2016 na 9,6 % v tomto roce a 9,1 % v roce 2018. V EU jako celku má klesnout z 8,5 % v roce 2016 na 8,1 % v tomto roce a na 7,8 % v roce 2018. Jedná se o nejnižší míru nezaměstnanosti od roku 2009, ačkoli je stále vyšší než v době před krizí.
Státní dluh a schodky veřejných financí se snižují
Agregovaný schodek veřejných financí a poměr veřejného dluhu k HDP v eurozóně budou v letech 2017 a 2018 zřejmě dále klesat. Schodek veřejných financí v eurozóně by měl klesnout z 1,7 % HDP v loňském roce na 1,4 % v letech 2017 i 2018. Tento pokles je odrazem nižších úrokových výdajů v důsledku mimořádně nízkých úrokových sazeb a také dalších zlepšení na trhu práce: více lidí platí daně a příspěvky a méně jich pobírá sociální dávky. Poměr dluhu k HDP se má postupně snižovat z 91,5 % v roce 2016 na 90,4 % v roce 2017 a 89,2 % v roce 2018.
Rostou ekonomiky všech členských států
Poprvé od roku 2008 ukazuje prognóza Komise na hospodářský růst ve všech členských státech EU během celého prognózovaného období (2016, 2017, 2018). V loňském roce začaly podle předpokladů opět růst dokonce i členské státy, jež byly nejhůře zasaženy během hospodářské recese. Dopad zhodnocení amerického dolaru a vyšších dlouhodobých úrokových sazeb by však mohl vést k větším rozdílům v tempu růstu jednotlivých členských států.
Zimní prognózu provázejí výjimečná rizika
Obzvláště vysoká nejistota provázející tuto zimní prognózu je způsobena tím, že nová administrativa USA dosud dostatečně neobjasnila své úmysly v hlavních oblastech politiky, a také skutečností, že v Evropě se bude letos konat řada voleb a budou zahájena jednání se Spojeným královstvím podle článku 50.
Rizika zůstávají celkově spíše nepříznivá, ačkoli se zvýšila možnost jak lepšího, tak horšího vývoje. V krátkodobém horizontu by mohly mít výraznější vliv na růst, než se v současnosti očekává, fiskální stimuly ve Spojených státech. Ve střednědobém horizontu představují rizika pro předpokládaný růst následky nedávných krizí, hlasování Spojeného království o odchodu z Evropské unie, možná narušení obchodu, rychlejší zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech, což by mohlo mít negativní vliv na rozvíjející se tržní ekonomiky, a potenciální následky vysokého a rostoucího zadlužení v Číně.
Souvislosti
Tato prognóza vychází ze souboru vnějších předpokladů týkajících se směnných kurzů, úrokových sazeb a cen komodit s referenčním datem 1. února 2017. Použité hodnoty odrážejí tržní očekávání vyplývající z trhů s deriváty v době vypracování prognózy. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů týkajících se vládních politik, tato prognóza zohledňuje informace do 1. února 2017 včetně. V úvahu byly vzaty pouze politiky věrohodně oznámené a dostatečně podrobné. Prognózy předpokládají, že nedojde ke změnám politiky.