Jak dopadne na pacienty a na zdravotníky vládní snížení plateb za státní pojištěnce? Zvládnou nemocnice a další zdravotnická zařízení nárůst cen energií a mnoha dalších nákladů? Bude pro pacienty zajištěná péče v adekvátní kvalitě a dostupnosti? Dále je to i otázka, že zdravotnickým zařízením chybějí zaměstnanci všech profesí, a přitom hrozí odchody dalších – to byly hlavní témata tiskové konference Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) a Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů ČR (LOK-SČL), kterou oba odborové svazy uspořádaly ve středu v Praze.
Předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková v úvodu tiskové konference řekla, že důvodem pro její uspořádání, proč ji zdravotnické odbory uspořádaly právě v tomto čase, byla především skutečnost, že vláda bude v příštím týdnu znovu jednat o konečné částce, o kterou zvýší platby za státní pojištěnce. Podle obou odborových svazů, nedávný vládní návrh počítá s tím, že ve druhém pololetí letošního roku měsíční platba státu za tzv. státní pojištěnce klesne ze současných 1967 Kč měsíčně na 1567 Kč. To je, podle Dagmar Žitníkové, nedostačující. Pokud by tento vládní návrh byl nakonec takto schválen, bude to mít, podle zdravotnických odborů, velmi vážné negativní dopady do systému českého zdravotnictví. Načež k tomu předsedkyně odborového svazu dodala, že zatím platí současná výše plateb za státní pojištěnce, a to do 30. června 2022. Jenže, když se, podle ní, vezme v úvahu, jak ve své podstatě funguje systém postupného navyšování plateb za státní pojištěnce, tak finanční prostředky, a to na stejné úrovni, by stát platil až v roce 2025! To je, podle zdravotnických odborů, pro české zdravotnictví velmi špatné, zvláště, jak dále Dagmar Žitníková poznamenala, když se vezmeme do úvahy to, jak se v současné době vyvíjí česká ekonomika, kdy nastává enormní růst cen prakticky všeho, a kdy do těchto ekonomických kalkulací je zapotřebí započítat i problémy s uprchlíky z Ukrajiny, protože i oni budou čerpat peníze státu v rámci ochrany jejich zdraví.
Podle Dagmar Žitníková k tomuto drastickému poklesu finančních prostředků dochází v době, kdy zdravotnická zařízení musí čelit nevídanému zdražování energií a dalších nákladů, přičemž v této chvíli není odhadnutelné, kam až se toto zdražování bude dále ubírat, neboť se očekává, že dojde k výraznému zdražování.
Proto také, podle ní, je neuvěřitelné, že všichni ujišťují zdravotníky, o skvělé situaci finančních pojišťoven. Přitom ale realita je taková, že pojišťovny nabízejí zdravotnickým zařízením zvýšení úhrad pro rok 2023 pouze o 4 procenta, a to při předpokladu inflace ve výši kolem 15 procent. To je skutečně málo.
Poté k tomu znovu dodala, že zdravotnický systém musí počítat s tím, že se bude muset postarat o péči o nemocné ukrajinské uprchlíky, kteří jsou převážně neočkovaní a mohli by, bez potřebných lékařských prohlídek, přenášet i různé infekční nemoci. Načež zároveň upozornila, že covid nezmizel, a že na podzim můžeme očekávat jeho další vlnu.
Dagmar Žitníková dále upozornila, že zdravotnictví, pod dvou letech covidu, musí řešit odložené operace, zanedbanou preventivní péči a další závažné dopady pandemie. Přitom zaměstnanci jsou vyčerpaní po extrémním nasazení při pandemii, na které se hned navázalo intenzivní dohánění odložené péče. Zdravotnické odbory k tomu dále uvádějí, že čekání pacientů na odložené operace se protáhlo na mnoho měsíců, ale někde i na dva a půl roku, několikanásobně se prodloužily čekací doby také na důležitá vyšetření a léčbu. Načež hrozí, že koncem roku se budou zákroky a léčení znovu odkládat, a zároveň i to, že pacienti z finančních důvodů nedostanou příští rok nejmodernější léky a nebude jim nabídnuta nejmodernější léčba.
Předseda LOK-SČL Martin Engel, který se poté ujal slova, k tomu uvedl, že vláda se schovává za rozpočtovou odpovědnost, přitom rozvrací funkční systém zdravotnictví a její jednání je pro občany České republiky krajně nezodpovědné. Podle něho zásadní problém spočívá v tom, že máme, v České republice, hrozivou inflaci, a že všichni, kteří dodávají zdravotnickým zařízením potřebný zdravotnický materiál či poskytují jim různé služby, prostě toto enormní zdražování, které v naší zemi je, promítnou do svých cen pro tato zdravotnická zařízení. Ovšem, na druhé straně, tato zařízení, tyto zvýšené náklady na jejich provoz nemohou přitom zakalkulovat do svých cen poskytované zdravotnické péče. Prostě se s tím musí tato zařízení vyrovnat a tyto zvýšení náklady jsou na úkor ekonomiky jejich provozu.
Podle Martina Engela, v současné době, jde i o to, že díky dvouleté pandemii koronaviru, se v naší společnosti značně zvýšil zájem o práci ve zdravotnictví. Přičemž poznamenal, že zaměstnanec ve zdravotnictví, aby to byl kvalitní zaměstnanec se formuje několik, let. Přitom, ale vláda svými úsporami a škrtáním výdajů do zdravotnictví, ve své podstatě, pro tytu budou zaměstnance velmi znejišťuje jejich budoucí existenci v tomto oboru. Vždyť pro ně nejsou peníze v odpovídající výši, aby byli za svoji práci dobře ohodnoceni a zaplaceni. Protože výdaje na zdravotnictví klesají.
Poté Martin Engel ještě dále uvedl svůj postřeh, a to, že v době pandemie covidu se ukázalo, jak si jednotlivé státy chrání svoji ekonomiku, což byl konkrétně příklad pendlerů do Rakouska a Německa, kdy tamější vlády požádaly českou vládu, aby tito pendleři mohli i nadále pracovat v těchto dvou zemích.
Místopředsedkyně OSZSP ČR Jana Hnyková k tomu poznamenala, že současná vláda omezuje potřebné finance peníze do zdravotnictví, což se také konkrétně projevilo i v tom, že nejsou peníze na rehabilitační a lázeňské programy pro zdravotníky za jejich odvedenou práci v době covidové pandemie. Proto také zdravotnické odbory požadují, aby byl dotační titul, to je rehabilitaci a lázeňskou péči, byl vypsán i pro letošní rok, ale tyto finanční prostředky, původně na to vyčleněné byly nedávno vráceny do státního rozpočtu. Načež k tomu dodala, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek k tomu prohlásil, že toto je námět na jednání „velké“ tripartity, nikoliv jen zdravotnické, a že se dá o tom jednat pro rok 2023.
Předseda LOK-SČL Martin Engel k tomu dodal, že šlo o částku ve výši jedna miliarda korun, která byla původně na tuto péči o zdravotníky alokována, a načež nebyla vyčerpána jednotlivými zdravotníky z toho důvodu, že si ji nestihli vybrat, protože měli například určité pracovní závazky apod. Takže, výsledek spočívat v tom, že tato suma peněž byla vrácena zpět do státního rozpočtu.
Místopředseda OSZSP ČR Lubomír Francl se poté velmi stručně věnoval systému činnosti a financování českého zdravotnictví ze strany zdravotních pojišťoven.
Poté se ujala slova opět Dagmar Žitníková, která uvedla, že v nemocnicích chybí přes tři tisíce všeobecných sester, chybějí lékaři, sanitáři a další zaměstnanci všech zdravotnických i nezdravotnických profesí. Podle ní jsou tito lidé, kteří pracují v těchto profesích, přetíženi, přitom v nemocnicích se kvůli chybějícím zaměstnancům zavírají oddělení nebo jejich části, což zhoršuje dostupnost zdravotní péče. Toto své tvrzení o nedostatku personálu a následném zavírání některých oddělení v nemocnicích dokreslila tím, že lidé, zejména na venkově, jsou nuceni potom dojíždět například i 60 kilometrů daleko, aby našli odpovídající péči v jiném nemocničním zařízení. Zejména se to týká oddělení neurologie v těchto nemocnicích, kde mají nedostatek kvalifikovaných lékařů. Zdravotnické odbory mají obavy z dalšího odlivu zdravotníků.
Proto zdravotnické odbory v tomto směru apelují na vládu, aby došlo k nápravě této situace, to je, aby byly na činnost nemocnic potřebné finanční prostředky. Načež Dagmar Žitníková k tomu dále poznamenal, že i při jednání s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou, ministr sám uvedl, že i pro KDU-ČSL je výše těchto peněz na zdravotnictví nedostatečná. Přitom některé politické strany vládní koalice neprojevily zájem o tom vůbec jednat. Zatímco předseda vlády a předseda ODS Petr Fiala zdravotnickým odborům tvrdil, že vyčleněná suma peněz do zdravotnictví, je dostatečná. Dagmar Žitníková k tomu dále dodala, že jde přece o tom, aby zdravotníci byli spokojeni ve své práci, a že také jde i o to, aby zdravotnictví bylo nadále dostupné pro naše občany.
V této souvislosti Martin Engel poznamenal, že o tom, že chybějí dostatečné finanční prostředky ve zdravotnictví, zejména na činnost nemocnic a dalších obdobných zdravotních zařízení, hovoří jen odboráři, ale již o nehovoří ředitelé těchto nemocnic. Takže, někdo z tohoto jejich postoje potom může klidně i usuzovat, že jim možná jde spíše o jejich „teplá místečka“, než o řešení vážných problémů, s nimž se české zdravotnictví potýká. Tudíž jde o to, aby i oni řekli našim lidem pravdu, to je takovou, jaká ve skutečnosti je, dodal Martin Engel.
Poté následovala diskuse. Na otázku redaktora portálu Odbory.info z Asociace samostatných odborů, zda rušení některých oddělení v nemocnicích se týká nemocnic okresní úrovně nebo i krajských, odpověděla Dagmar Žitníková, že se ruší především specializovaná pracoviště v nemocnicích, jako je například oddělení neurologie či dětská oddělení. Prostě chybějí lékaři specializovaných profesí. Je to, podle ní, často dáno i tím, že systém práce v nemocnicích je náročný, takže řada lékařů hledá uplatnění buď v ambulancích či v soukromé praxi.
V závěru tiskové konference Dagmar Žitníková a Martin Engel konstatovali, že zdravotnické odbory nyní čeká několik jednání s vládou ČR, potažmo i s příslušnými ministerstvy, takže, následně o tom naši veřejnou budou informovat, tedy o tom, jak tato jednání dopadla a co čeká české zdravotnictví v následném období.