Ve zveřejněném Monitoru vzdělávání a odborné přípravy 2018, který vydala Evropská komise, se uvádí, že členské státy dosáhly dalšího pokroku a přiblížily se cílům EU stanoveným pro rok 2020.

Evropská komise podporuje členské státy při zajišťování toho, aby jejich vzdělávací systémy dobře plnily svou funkci. Monitor je stěžejní každoročně vydávanou publikací EU o vzdělávání a odborné přípravě a je významnou součástí této práce. Zpráva z tohoto roku je zaměřena zejména na vzdělávání občanů a odráží úlohu vzdělávání pro větší zapojení občanů, inkluzi a pochopení jejich práv. Monitor uvádí řadu příkladů, co členské státy dělají pro to, aby zajistily, že se mladí lidé naučí, jak funguje demokracie a orgány a instituce, a seznámí se s hodnotami, o něž se opírá Evropská unie. Poslední vydání Monitoru také ukazuje, že členské státy udělaly další pokrok a dosáhly některých cílů v oblasti reforem a modernizace vzdělávacích systémů EU stanovených pro rok 2020, nebo se jim velmi přiblížily.

Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2018 ukazuje, že členské státy znovu pokročily v dosahování svých hlavních cílů. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi i v rámci nich však nadále existují, což ukazuje, že jsou potřeba další reformy. To se týká zejména základních dovedností, kde je potřeba ještě zvýšit úsilí k zajištění toho, aby se mladí lidé naučili dobře číst, psát a počítat – což je základním předpokladem pro to, aby se z nich stali aktivní a odpovědní občané.

Podíl žáků, kteří řádně neukončí školu, se v roce 2017 snížil na 10,6 %, což je velmi blízko cíli dostat se do roku 2020 pod 10 %. To nicméně stále znamená, že více než jeden z deseti žáků nemá dobré vyhlídky, co se týká  dalšího vzdělávání nebo jistého vstupu na trh práce, což je dáno také omezenějšími možnostmi dostupného vzdělávání dospělých.

Procentní podíl těch, kteří skončí terciární vzdělání, vzrostl na 39,9 %, čímž bylo téměř dosaženo cíle dohodnutého pro rok 2020 – dosáhnout 40 %. Vzdělávání a péče v raném věku se účastnilo 95,5 % dětí ve věku čtyř let nebo starších, což je o něco více než stanoví cíl (nejméně 95 %).

Monitor rovněž sleduje to, jaké jsou výdaje členských států na vzdělávání, které představují významnou investici do hospodářského a sociálního vývoje. Veřejné financování vzdělávání v roce 2016 vzrostlo ve srovnání s předchozím rokem o 0,5 % v reálném vyjádření. Řada členských států však stále investuje do vzdělávání méně než před hospodářskou krizí.

Vzdělávání je v politické agendě EU prioritou. Komise intenzivně pracuje s členskými státy na vytvoření evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, který má rozšířit vzdělávání, spolupráci a excelenci. Cílem je rovněž nabídnout nové příležitosti všem, posílit hodnoty a umožnit mladým lidem rozvinout evropskou identitu. Reformy podporované Monitorem vzdělávání a odborné přípravy při tom hrají klíčovou úlohu. Ke stimulaci investic a podpoře politických priorit v oblasti vzdělávání napomáhají kromě evropského prostoru vzdělávání program Erasmus+, evropské strukturální a investiční fondy, včetně Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Evropský sbor solidarity a také program Horizont 2020 a Evropský inovační a technologický institut. Na podporu ambicí v této oblasti Komise v příštím dlouhodobém rozpočtu EU navrhla značné navýšení financování pro mladé lidi a jejich rozvoj.