České zdravotnictví je v krizi. Předseda ÚV KSČM a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip vyzval po jednání se zástupci krizového štábu proti kolapsu zdravotnictví ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), aby obnovil jednání o úhradové vyhlášce a změnil ji.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, jak na tiskové konferenci KSČM uvedl její předseda Vojtěch Filip, podepsal úhradovou vyhlášku rozdělující peníze na zdravotní péči v roce 2020 předčasně. KSČM trvá na tom, aby ji změnil podle požadavků krizového štábu, který tvoří odbory a další organizace. Ve zprávě deníku Haló noviny se dále uvádí, že Vojtěch Filip prohlásil, že KSČM bude trvat na tom, aby ministr zdravotnictví úhradovou vyhlášku změnil. Podle něho má KSČM dostatek poslanců, aby tuto změnu úhradové vyhlášky prosadila. Současně také dodal, že pokud se na celou situaci dívá z pohledu jednotlivých nemocnic, které zřizují kraje, tak, podle svých slov, vnímá nerovnost úhrad jako nebezpečí pro příští období.
Vojtěch Filip připomněl, že KSČM se na začátku zářijové schůze Poslanecké sněmovny zasadila o to, aby se sněmovna zabývala krizí v českém zdravotnictví. Tento bod je zatím přerušen a KSČM bude směřovat usnesení přesně »do potřeb českých pacientů«, nikoli na jejich úkor a na úkor poskytovatelů zdravotní péče.
Na tiskové konferenci KSČM prohlásil Vojtěch Filip, že KSČM trvá na tom, aby platil ústavní princip, že občané platí zdravotní pojištění, a zdravotní pojišťovny platí poskytovatele zdravotní péče. Je to jeden z požadavků KSČM vůči vládě, kterou toleruje. Proto také bude o tom jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Vojtěch Filipa je to na nové jednání o dohodě o toleranci. Je to jedna z podmínek KSČM. Přičemž dodal, že vláda zcela jednoznačně neplní své programové prohlášení, když neredukuje počet pojišťoven, které sama zřizuje. Načež k tomu uvedl, že stát je zřizovatelem tří pojišťoven, a to VZP, Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovny. Kdyby se sloučily do jedné, jejich rezervy by podle Vojtěcha Filipa posloužily k tomu, aby požadavky krizového štábu ve zdravotní péči byly uhrazeny.
Ve vládě by podle Vojtěcha Filipa mělo dojít k tlaku na ministra Adama Vojtěcha, aby začal respektovat potřeby pacientů v ČR. Podle KSČM úhradová vyhláška potřeby občanů ČR nezajišťuje. A to zejména tím, že nechá na účtech zdravotních pojišťoven nikoliv rezervní fond, ale přebytky zdravotního pojištění, a neplatí za péči tak, jak by za péči placeno být mělo. Přes všechna slova o tom, kolik peněz se dostalo do zdravotnictví, není všude zajištěno to, co zajištěno podle Ústavy ČR zajištěno být má, dále prohlásil předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip.
Personální krize dostoupila vrcholu
Na tiskové konferenci za Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví vystoupila i předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková, která prohlásila, že situace v českém zdravotnictví není dobrá. V nemocnicích se čeká stále déle na vyšetření a na ošetření. Prodlužují se čekací doby na operace.
Podle zdravotnických odborů je v nemocnicích nedostatek personálu, a to nejen zdravotnického. Chybějí i zaměstnanci dalších profesí – kuchařky, údržbáři, uklízečky. Personální krize ve zdravotnictví dostoupila vrcholu, shrnula poznatky zdravotnických odborářů jejich předsedkyně Dagmar Žitníková.
V současné době je, podle ní, situace limitující tím, že v resortu je nedostatečný objem finančních prostředků. Vysvětlila, že štáb vznikl jednak proto, aby prosadil devět procent HDP do zdravotnictví, v současné době to je asi 7,5 %, ale také proto, aby řešil akutní problémy, které se mohou objevit příští rok. Současně dodala, že proto o těchto svých názorech a poznatcích zdravotnické informovaly vedení KSČM s tím, že zdůraznili, že české zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované. Přičemž, pokud se do něho v příštím roce výrazně do něho nenavýší finanční prostředky, tak to bude hodně velký problém jak pro pacienty, tak pro zaměstnance. Dagmar Žitníková se také obává se prodlužování čekacích dob, protože hrozí i odchody některých zaměstnanců ze zdravotnictví.
Dagmar Žitníková dále zdůraznila, že požadavek krizového štábu je pořád stejný - rozpustit zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven a o jednu miliardu posílit segment domácí péče, o stejnou částku navýšit segment sociálních služeb a do nemocnic přidat dalších 14 miliard korun. „Myslíme si, že finanční prostředky na to jsou, že jsou na účtech zdravotních pojišťoven,“ dodala Dagmar Žitníková.
Zároveň je ráda, že Vojtěch Filip a další zástupci KSČM požadavky krizového štábu vyslechli, že je vnímají jako důležité pro pacienty i zaměstnance a jako oprávněné. „Náš krizový štáb není žádná organizace no name, ani žádná organizace ztroskotanců, jak nás v poslední době někteří nazývali, jsme lidé, kteří chtějí, aby budoucnost českého zdravotnictví byla dobře fungující, aby péče byla poskytována na vysoké a kvalitní úrovni, ale také, aby se zaměstnanci nemocnic cítili dobře a aby jejich práce byla bezpečná,“ vysvětlila Dagmar Žitníková.
Krizový štáb českého zdravotnictví tvoří Česká konfederace odborových svazů, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Asociace českých a moravských nemocnic a další organizace sdružující pacienty, lékaře, seniory, zdravotně postižené a poskytovatele domácí zdravotní péče.
Stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková k tomu prohlásila, že KSČM podporuje požadavky těch, kteří to vnímají tak, že zdravotní péče se od občanů vzdaluje, a že je třeba situaci řešit. Zároveň připomněla, že KSČM dlouhodobě navrhuje ke stabilizaci financování zdravotnictví přijetí zákona na pravidelnou a automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Nyní je tento návrh znovu k projednání v Poslanecké sněmovně. Podle Soni Markové je potřeba, tedy peníze, které jsou na kontech zdravotních pojišťoven, jako přebytky, je rozpustit, a to především v malých nemocnicích, domácí péči a zdravotnických službách v rámci sociálních služeb. Podle ní je zapotřebí celou záležitost řešit okamžitě.
Na tiskovou konferenci KSČM reagoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že ministerstvo zdravotnictví dává proti letošnímu roku 24 miliard korun navíc. Pojišťovny dají nad její rámec šest miliard. Podle něj je dokument hotový a ministr zdravotnictví nevidí důvod, proč ho měnit. Zástupci KSČM mají podle něj jednostranné informace od Krizového štábu, ministr je ochoten s nimi jednat a poskytnout jim další fakta.