• Zveřejněno: 17.12.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Z celkových investic za osm bilionů korun v Národním investičním plánu je určeno zhruba 6,2 bilionu, tedy 77,4 procenta, na investiční akce v dopravě. Druhý největší objem investic, 423,5 miliardy, je u ministerstva průmyslu a obchodu. Většina je přitom určena na dva nové jaderné bloky. Plán počítá s Dukovany i Temelínem. Podle zpravodajství České televize není dokument pro příští vlády závazný. Premiér Andrej Babiš (ANO) ho považuje za vizi, která by měla stanovit ty sektory národního hospodářství, do nichž by se v budoucnu mělo investovat.

Vládní plán do roku 2050 řadí mezi investiční strategické oblasti především dopravu a průmysl. Mezi další důležitá odvětví, kam je třeba investovat, patří energetika, vzdělávání, podnikání a obchod, výzkum a vývoj, investice do regionů, zdraví, kultura nebo bezpečnost.

Dohromady plán obsahuje projekty v hodnotě asi osm bilionů korun, které by měly vzniknout do roku 2050. V dokumentu vládního investičního plánu se mimo jiné uvádí, že zmapování potřeby dále investovat do národního hospodářství, ukázalo, že potřeba budoucích veřejných investic významně převyšuje jak finanční možnosti, tak absorpční kapacitu České republiky. Podle materiálu tak bude nezbytné projekty uvedené v plánu ještě vytipovat a vytvořit metodiku takového výběru.

Investiční akce ministerstev jsou v investičním plánu vyčísleny na 3,98 bilionu korun a akce hrazené z dotací na 4,02 bilionu korun. Objem peněz je přitom podle dokumentu součet investičních výdajů, které by dané ministerstvo chtělo proinvestovat samo nebo přes podřízené organizace.

Projekty by měly sloužit nejen vládě, ale i krajům a obcím

Podle premiéra Andreje Babiše, jak uvedl v rozhovoru pro Lidové noviny, je stěžejní to, aby se investiční projekty připravovaly. Nikoliv to, čekat, až se na daný projekt zajistí potřebná suma peněz. Příslušný ministr by měl vědět, který projekt má, z hlediska jeho budoucí realizace, popohnat a začít chystat přípravu jeho uskutečnění, i když zatím ještě nemá potřebné peníze, aby ho mohl rozjet. Investiční plán by měl sloužit nejenom vládě, ale také krajům, obcím a také případným investorům, kteří by se zajímali o projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Jednotlivé projekty by měly být zapsané ve veřejně přístupné databázi.

Dokument dále upozorňuje na to, že ze shromážděných investic budou v budoucnu vybrány projekty, které budou označeny za strategické. Nutnou podmínkou pro takové označení bude velikost projektu, a to minimálně 50 milionů korun a u dopravních staveb 300 milionů korun. Další podmínkou bude minimálně pětiletý dopad takového projektu. Investice by také měla podporovat základní funkce státu. Přičemž projekty, které splňují charakteristiky strategických investic, budou následně konfrontovány s prioritami České republiky, neboli budou vybírány takové, jež zapadají do strategických oblastí určených v návaznosti na Teze Hospodářské strategie České republiky. Národní hospodářskou strategii v současnosti zpracovává ministerstvo průmyslu a měla by obsahovat vedle Národního investičního plánu i Národní inovační strategii, strategii pro Digitální Česko a další.

Seznam investic se bude v průběhu let upravovat a upřesňovat

Materiál upozorňuje na to, že seznam investic se bude postupně upravovat a zpřesňovat. Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka půjde o živý dokument a lidé se budou moci zúčastnit veřejné konzultace. Podle něho je to poprvé v historii, kdy občané ČR mají možnost podívat na to, co stát chystá. Zároveň dodal, že nesmírně důležitých je příštích deset let, kdy plán investic může být relativně přesnější. To, co se bude uskutečňovat po roce 2030, je v současné době spíše ve formě vize a ambice něco vybudovat. Z tohoto hlediska se tyto záměry, co vybudovat a do čeho investovat, mohou měnit podle aktuální situace vývoje české ekonomiky, jak vyplývá z vysvětlení vicepremiéra Karla Havlíčka.

První obraz investic do jednotlivých rezortů byl představen!

Podle zpravodajství České televize by na dopravní projekty mělo do roku 2050 směřovat kolem 6,2 bilionu korun. Polovina by podle vlády měla být využita už do roku 2030. Větší část peněz by měla směřovat na železnici. Prioritou vlády jsou vedle modernizace a rozšiřování stávajících tratí především vysokorychlostní tratě. Ta největší by měla vést z Prahy přes Brno do Ostravy. Plán počítá i opravami nádražních budov.

U dálnic je pro vládu prioritou dostavba stávající dálniční sítě. Velká část investic je určena také na silnice první třídy a obchvaty. U očekávaných investic naopak není vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, ačkoliv v úvodní části vláda projekt označuje jako možnost rozšíření dopravních a vodohospodářských možností v zemi.

Z plánovaných investičních akcí ministerstva průmyslu a obchodu za celkem 423,5 miliardy korun tvoří převážnou většinu výdaje na nové jaderné bloky. Plán počítá se dvěma za 300 miliard. Jeden se má začít stavět v roce 2029 v Dukovanech, druhý zatím bez určení data zahájení stavby v Temelíně. Mezi další investice s garantem resortu má patřit třeba úprava krajiny a způsobu výroby elektřiny v Ústeckém kraji po ukončení těžby hnědého uhlí za 32,7 miliardy korun.

Ministerstvo pro místní rozvoj má určeno 333,3 miliardy korun. Zhruba 70 procent je zamýšleno na projekty financované z národních dotací, 30 procent má jít na akce hrazené z evropských dotací. Z projektů financovaných z národních dotací má být 76 miliard korun na rozvoj regionů. Sem patří 20 tisíc kilometrů místních komunikací, 4200 sportovišť uvnitř i mimo areálů škol a tisíc rekonstruovaných veřejných budov.

Dalších 66 miliard je plánováno na výstavbu 48 tisíc standardně vybavených bytů v bytovém fondu obcí, 33 miliard korun má jít na výstavbu 24 tisíc bytů v bytovém fondu obcí určených pro nízko a středně příjmové skupiny.

Do zdravotnictví chce vládní investiční plán dát 163 miliard korun. Na konkrétní projekty, většinou fakultních a psychiatrických nemocnic, je vymezeno 73,35 miliardy korun. Dalších 90 miliard by mělo jít obecně na zastaralé budovy a přístroje po roce 2031.

Ministerstvo životního prostředí chce ze 110 miliard korun dát 46,4 miliardy na energetické úspory a zateplení budov. Dalších 12 miliard má jít na kanalizace a čistírny odpadních vod, téměř deset miliard chce resort investovat do nových vodních prvků a na podporu biodiverzity.

Ministerstvo vnitra navrhuje investice za 47,6 miliardy korun, nejvíce nákladů, 8,8 miliardy korun, má jít na obměnu vozového parku policie. Dalších 18 miliard by mělo jít na rozvoj digitalizace ministerstva. Policie představila nová auta. Dostane jich stovky, potřeba je však jich dostat ještě víc.

Na investice v oblasti školství by podle plánu mělo jít zhruba 46,3 miliardy korun. Přibližně polovina by měla jít na investiční dotace pro veřejné vysoké školy. Na regionální úrovni by se mělo investovat do rekonstrukcí a vybavení mateřských, základních i středních škol. V případě mateřských a základních škol předpokládá plán také potřebu navýšení kapacity.

Do projektů, které jsou různě spjaté s kulturou, uměním a zábavou, do roku 2050 stát vloží prostřednictvím ministerstva kultury skoro 20 miliard korun. Další miliardy by do obnovy památek či výstavby nových objektů měly jít přes kraje a města. Plán uvádí novostavbu Národní knihovny, kterou vláda v roce 2008 zavrhla a dala přednost dostavbě depozitáře v Hostivaři, výstavbu nového kulturního centra v Českých Budějovicích nebo obnovu Invalidovny.

Ministerstvo spravedlnosti by chtělo v následujících letech proinvestovat 12,9 miliardy korun. Počítá především s rozšiřováním ubytovacích kapacit věznic či s rekonstrukcí soudních budov. Dvě největší investice, které se týkají výstavby, zahrnují vybudování Justičního areálu v Ústí nad Labem a stavbu nové věznice. Další 2,3 miliardy korun má jít do digitalizace justice.

Ministerstvo zahraničních věcí potřebuje 4,1 miliardy korun, kdy pět šestin nákladů je určeno na rekonstrukce a stavby zastupitelských úřadů ve světě. Největší částka připadá na renovaci velvyslanectví v Berlíně. Na ni by mělo jít 727 milionů korun. Dalších 723 milionů korun je určeno na nákup nové budovy pro stálé zastoupení Česka v Bruselu. Nákupy budov, jejich stavby a rekonstrukce plánuje ministerstvo také v Kyjevě, ve Varšavě, v Moskvě, ve Washingtonu, v Canbeře, v Soulu a v Addis Abebě.