Lidé očekávají mnohem vyšší inflaci, než je Česká národní banka (ČNB), podle slov centrálních bankéřů, ochotná tolerovat. Aby se podařilo toto očekávání změnit, schyluje se k velkému úrokovému skoku. Proto na toto téma zveřejnil server Seznam Zprávy rozhovor s viceguvernérem ČNB Tomášem Nidetzkým.
Na otázku redakce, zda ČNB v příštím týdnu sáhne k mimořádnému kroku a zvýší svoji základní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů, což udělala naposledy v prosinci 1997, odpověděl Tomáš Nidetzký, že k podpoře takového zvýšení se podle dosavadních vyjádření kloní členové bankovní rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub a viceguvernéři Marek Mora a také i on sám. Načež dodal, že úkolem České národní banky je pečovat o cenovou stabilitu a ČNB tento mandát naplní.
Na další otázku redakce, že aktuální inflace je 4,1 procenta, k jakému zvýšení sazeb dojde, Tomáš Nidetzký odpověděl, že na základě těchto čísel se debata mnohem více povede o tom, jaké kroky bude ČNB dělat do budoucna. Protože pořád je před Českou republikou v oblasti financí řada nejistot a rizik. Tomáš Nidetzký si myslí, že debata se hodně povede o výši toho měnově-politického kroku. Načež dodal, že odborná expertní měnová sekce ČNB doporučovala již minule zvýšení o 50 bazických bodů, přičemž členové bankovní rady ČNB se s ohledem na rizika a nejistoty, které při těch předchozích jednáních vnímali, se rozhodli o navýšení o 25 bazických bodů. Zároveň konstatoval, že debata o zvýšení o 50 bazických bodů se vedla již tehdy. Takže si dokáže představit, že členové bankovní rady budou pro razantnější zvýšení sazeb, protože tím vyšlou jasný signál všem v ČR o tom, že chtějí stabilizovat situaci.
Tomáš Nidetzký dále zdůraznil, že mandátem ČNB je péče o cenovou stabilitu, kterou banka definuje jako dvouprocentní míru inflace s tím, že usiluje o to, aby Česká republika skutečně dlouhodobě dosahovala tohoto cíle.
Dále konstatoval, že trh práce, díky fiskální podpoře, neochladila ani koronavirová krize a Česká republika se vrátila do toho „rozpáleného trhu“. Načež dodal, že když se zeptáte firem, co je nejvíc limituje, tak je to nedostatek lidí.
Na další otázku, jak může ministryně financí Alena Schillerová ovlivnit rozhodování bankovní rady ČNB Tomáš Nidetzký odpověděl, že podle paragrafu 9 zákona o ČNB nemůže bankovní rada přijímat úkoly od kohokoli. Zároveň zdůraznil, že se uvedený paragraf skutečně opírá nezávislost centrální banky a členové bankovní rady nesmějí přijímat pokyny od vlády, prezidenta a od dalších orgánů, což ČNB bude i nadále dodržovat.
Poté dále uvedl, že cenová stabilita je skutečně odpovědností České národní banky. „My samozřejmě musíme na fiskální politiku nějakým způsobem reagovat a tady bych se možná vrátil o více než rok zpátky. Chtěl bych pochválit reakci fiskální a měnové politiky na začátku pandemické krize. Reakce byla velmi harmonizovaná, velice rychlá, učebnicová a my jsme v té době samozřejmě nějakým způsobem upozadili cíl cenové stability a chtěli jsme společně s fiskální politikou podpořit ekonomiku. Bylo jasné, že dříve či později se naše cesty rozejdou a že centrální banka se bude věnovat tomu hlavnímu cíli, kterým je cenová stabilita,“ konstatoval Tomáš Nidetzký.
Na další otázku redakce, zda jdou-li v současné době měnová a fiskální politika proti sobě, Tomáš Nidetzký uvedl, že určitě nejsou plně synchronizované. To je, podle něho, evidentní, neboť skutečně pořád ještě dochází k fiskální podpoře ekonomiky. Na druhé straně ČNB již zahájila cestu k utahování měnových podmínek právě proto, že inflace dosahuje čísel, o kterých se hovořilo v úvodu rozhovoru.
Podle Tomáše Nidetzkého ideální stav je, když měnová i fiskální politika působí proticyklicky. Zatímco nezávislé centrální banky mají proticykličnost ve svém DNA, u fiskálních politik je to mnohem složitější. „Já politickou realitu respektuji. Vláda skutečně nemá ten luxus jako centrální banka dělat věci, které jsou správné, ale musí dělat i věci, které jsou pouze populární. Já si myslím, že ať u vlády bude kdokoli, tak skutečně bude muset dojít k nějaké fiskální konsolidaci a všichni jsme si asi vědomi, že to bude spojeno se zvyšováním daní a se snižováním vládních výdajů. A jaká bude kombinace opatření, jak budou selektivní, nebo plošná, tak to je výsadní záležitostí vlády. Tak jako si nenecháme mluvit do měnové politiky, tak my nemluvíme do fiskální politiky,“ upřesnil Tomáš Nidetzký.
Načež v rozhovoru viceguvernér ČNB dále uvedl, že prognóza odborné měnové sekce ČNB počítala s mnohem rychlejším utahováním měnových podmínek, takže je to v ní zohledněné. „My jsme byli původně opatrnější s ohledem na řadu nejistot a rizik, které v té době panovaly. Ale potom přišla čísla jako srpnová inflace nebo vývoj HDP, u kterého se ukázalo, že byl růst rychlejší než prvotní odhad. Myslím si, že i tohle bude vstupovat do rozhodování bankovní rady a bude pokračovat postupné utahování měnových podmínek. My to nazýváme normalizací, protože je třeba si uvědomit, že reálné úrokové sazby jsou stále záporné,“ vysvětlil dosavadní postoj ČNB k tomuto problému.
Na otázku, zad jsou inflační tlaky, které jsou ve světě, dočasné nebo dlouhodobějším Tomáš Nidetzký odvětil, že současná výše inflace je významným způsobem ovlivněna globálními nákladovými faktory. Podle něho ale tyto nákladové faktory jsou sice v okruhu zájmu centrálních bank, přičemž nejsou v okruhu vlivu centrálních bank. Nyní se vede velká debata o dočasnosti těchto nákladových tlaků. Viceguvernér ČNB je přesvědčen, že tyto nákladové tlaky budou o něco déle, než někteří jiní ekonomové předpokládají. Takže to vidí spíše v horizontu několika čtvrtletí než několika měsíců. Nicméně si myslí, že už počátkem příštího roku by mohlo dojít k určitým korekcím, protože bude docházet k uklidnění nákladových tlaků spojených s dopravou logistikou, nedostatkem surovin a komponentů. Navíc očekává, že i spotřebitelé vyšlou signál, protože růst cen není vždy doprovázen růstem spotřeby.
Zároveň dodal, že inflace není vysoká jen v České republice, ale v ostatních zemích Evropské unie a v dalších zemích ve světě. Ekonomické zpomalení bylo opravdu obrovské a samozřejmě se musí nutně propsat do celé řady makroekonomických ukazatelů. Vystihuje to anglický termín „perfect storm“, tedy „dokonalá bouře“.
Vysvětlil, že se zde kumuluje pět proinflačních faktorů. Kromě globálních nákladových tlaků je to nucená tvorba úspor a odložená spotřeba a třetím je napjatý trh práce. To je specifikum České republiky. U nás je dlouhodobě nejnižší míra nezaměstnanosti a velice svižný růst platů a mezd byl u nás již před pandemií. Trh práce díky fiskální podpoře neochladila ani koronavirová krize a Česká republika se vrátila do toho „rozpáleného trhu“. Konstatoval, že firmy nejvíce limituje nedostatek lidí. Čtvrtým faktorem jsou náklady spojené se „zelenou“ transformací, u níž přichází první zvýšení cen, zejména v energetice. To bude silný inflační faktor do budoucna. A v neposlední řadě důležitým faktorem jsou inflační očekávání, která budou, podle něho, hlavním tématem bankovní rady příští týden.
Na otázku, jak se u nás projeví faktor, že Evropská centrální banka zatím měnovou politiku nezpřísňuje, Tomáš Nidetzký odpověděl, že situace Evropské centrální banky je komplikovanější, protože nastavuje měnovou politiku pro heterogenní eurozónu. Česká republika má výhodu nezávislé měnové politiky, má výhodu vlastní měny. Samozřejmě je zde riziko, že tím, jak se bude utahovat měnová politika a úroky se budou zvyšovat rychleji než Evropská centrální banka, tak bude docházet ke zvětšení takzvaného úrokového diferenciálu, tedy úrokových sazeb v České republice a v eurozóně. Což by mohlo vést k rychlejšímu posilování kurzu koruny. Mimochodem rychlejší posilování kurzu na první pohled působí protiinflačně, ale je potřeba si uvědomit, že u nás je otevřená ekonomika, a že od nás export míří především do zemí Evropské unie. Takže by se snižovala konkurenceschopnost našich exportérů. I tohle vedou členové bankovní rady ČNB v patrnosti.
Nicméně koruna již historicky ukázala, že je stabilní a se zvyšováním úrokových sazeb a růstem úrokového diferenciálu nedochází k nějakému skokovému posilování kurzu. Koruna, když posiluje, tak posiluje skutečně rovnoměrně a průběžně. Zároveň ukazuje, že umí reagovat i na ekonomickou situaci, protože když došlo k propadu ekonomické aktivity, tak přirozeně oslabila. Takže se v ní projevuje jak stabilita, tak schopnost reagovat na externí ekonomické stimuly.
Na otázku redakce, zda je u nás dostatečný prostor pro posílení koruny, aby to negativně nedopadlo na české exportéry, Tomáš Nidetzký odpověděl, že když se vrátí k inflaci před pandemií, která byla o něco vyšší, než byl cíl ČNB, tak se naše centrální banka spoléhala, že koruna bude rychleji posilovat a tím odpracuje určitou část protiinflačních tlaků. To však nenastalo. Tomáš Nidetzký si ale myslí, že koruna určitě posilovat bude, ale na druhé straně nečeká, že by v měnové politice nějak České republice výrazně pomohla.
Na otázku, zda lze očekávat příchod dalších investorů, viceguvernér ČNB odvětil, že „investoři, kteří chtěli vstoupit do koruny, tak do koruny vstoupili. Myslím si, že řada investorů už má limity na korunu, což z ní působí stabilní měnu. Neočekával bych, že růst úrokového diferenciálu by měl znamenat nějakou nestabilitu“.
Poté se se redakce dotázala, zda by nemohlo přispět k posílení koruny to, že by ČNB odprodávala výnosy z devizových rezerv? Tomáš Nidetzký odpověděl, že debata ohledně odprodeje výnosů devizových rezerv se vedla již dříve v rovině normalizace měnové politiky, ale pandemie rozdala karty trochu jinak a Česká republika musela řešit problémy v ekonomice. „Normalizace měnové politiky byl ten důvod, proč jsme k tomu chtěli přistoupit. Když se prodávaly výnosy devizových rezerv v minulosti, tak se to dělalo tak, aby to mělo minimální dopad na kurz. V rámci debaty se zatím řešilo, jaký objem by se prodával, abychom skutečně do kurzu koruny nějakým způsobem nezasahovali,“ upřesnil.
Podle Tomáše Nidetzkého nikdo neví, jaká je správná velikost devizových rezerv. Načež poznamenal, že velikost devizových rezerv České republiky není nic, co by nás mělo trápit. Pro případ, že by bylo potřeba korunu oslabit, tak samozřejmě má Česká republika k dispozici „nekonečné množství korun“.
Na druhé straně, Tomáš Nidetzký konstatoval, že Česká republika má v současné době tak silné devizové rezervy, že kdyby bylo potřeba něco dělat pro posílení koruny, tak s tím ČNB umí pracovat. Ale v dnešní době členové bankovní rady ČNB nevidí vůbec žádný důvod, proč by do kurzu koruny měli nějakým způsobem zasahovat. A debata, která se o tom vede, tak ta se vede nad objemem devizových rezerv a jak vlastně s tím dále pracovat do budoucna.