Sněmovní rozpočtový výbor nepřijal o jeden hlas doporučení plénu, aby schválilo vládní návrh státního rozpočtu na příští rok. Pro navržené usnesení hlasovali jen poslanci vládního hnutí ANO. Nepodpořili jej poslanci koaliční ČSSD a tolerující KSČM.
Podle zpravodajství České televize pro doporučení plénu schválit návrh rozpočtu hlasovalo devět z osmnácti přítomných členů výboru. KSČM předtím v dílčím hlasování neprosadila přesun deseti miliard korun z armádního rozpočtu do rozpočtové rezervy.
Poslanec Jiří Dolejš (KSČM) potvrdil, že kvůli tomu poslanci doporučující usnesení nepodpořili. KSČM totiž škrtem v rozpočtu ministerstva obrany podmiňuje svou podporu pro rozpočet.
Ve výboru pro tento přesun peněz hlasovali jen oba komunističtí poslanci. Předsedkyně výboru Miloslava Vostrá (KSČM) opakuje, že pro její stranu zůstává úspora v armádních výdajích zásadní. Na začátku prosince by měl i kvůli rozpočtu zasedat výkonný výbor KSČM, na který vedení strany si chce pozvat jak premiéra Andreje Babiše (ANO), tak vicepremiérku a ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO).
„V tuto chvíli nemáme důvod návrh státního rozpočtu podporovat. Z mého pohledu to bylo i politické gesto,“ komentovala výsledek jednání rozpočtového výboru Miloslava Vostrá, načež zároveň upozornila, že prostor k pozměňovacím návrhům bude ještě v rámci druhého čtení.
Premiér Andrej Babiš přitom snížení armádního rozpočtu již dříve odmítl. V úterý uvedl, že chce naopak podpořit růst rozpočtu na obranu a pracovat na zvýšení počtu vojáků. Podle něj není důvod požadavku KSČM vyhovět. Obrana by podle návrhu rozpočtu na příští rok měla hospodařit s částkou 85,4 miliardy korun. Proti škrtům se stavěl také ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) i náčelník generálního štábu Aleš Opata.
Své tři návrhy na přesuny peněz neprosadili ve výboru poslanci ČSSD. Patřilo k nim posílení rozpočtu ministerstva kultury o 300 milionů korun na podporu živého umění podpora legionářů navýšená o dva miliony korun.
„Nejsou to žádné zásadní požadavky v tom smyslu, že by to bylo v rámci rozpočtu moc peněz. Z tohoto hlediska jsem nemohl hlasovat jiným způsobem, než že jsem se zdržel,“ řekl místopředseda ČSSD Roman Onderka. Podle něho jde navíc i o politické gesto – a reakci menšího vládního partnera na daňový balíček, který sněmovnou prošel v pozměňovacím návrhu premiéra Andreje Babiše, ale bez podpory ČSSD, která Poslanecké sněmovně, a to bez úspěchu, nabízela vlastní předlohu.
Hospodářský expert ODS Jan Skopeček má za to, že jde o důkaz rozkladu koalice ANO a ČSSD a o prohlubující se krizi mezi koaličními stranami mluví i pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.
Členové rozpočtového výboru rozhodovali v dílčích hlasováních o čtyřech desítkách poslaneckých požadavků na přesuny peněz v návrhu rozpočtu celkem za zhruba 40 miliard korun. Podpořili v nich jen čtveřici požadavků KSČM za 835 milionů korun. Vzhledem k postoji výboru k závěrečnému návrhu usnesení k rozpočtu však dílčí hlasování o přesunech peněz nemají význam.
Že výbor nepřijal doporučující usnesení, nemusí pro schválení rozpočtu znamenat zásadní komplikaci. Poslankyně Miloslava Vostrá k tomu dále řekla, příslušný návrh usnesení může někdo načíst, například předseda sněmovny nebo se tak může stát formou oponentní zprávy výboru. „Technicky je to proveditelné,“ podotkla. Stejná situace, podle ní, nastala v rozpočtovém výboru už v roce 2008 při jednání o rozpočtu na rok 2009. Tehdy se totiž projednával na plénu Sněmovny rovněž návrh rozpočtu, který předtím sněmovní rozpočtový výbor neschválil.
Podle České televize základní údaje rozpočtu, jako jsou příjmy, výdaje nebo schodek, už poslanci po prvním čtení nemohou měnit. Mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Vkládat návrhy do systému lze až do příští středy, kdy se uskuteční druhé čtení rozpočtu.
Vláda poslancům předložila rozpočet s navrhovaným schodkem 320 miliard korun. Schodek však nemusí být definitivní, protože jen vládní daňový balíček, který sněmovna schvalovala minulý pátek, s přijatými změnami připraví rozpočet asi o 87 miliard korun. Ještě ale není jasné, jak s balíčkem naloží Senát a jak posléze rozhodne dolní komora.