V době probíhající pandemie koronaviru COVID-19 se naši občané zajímají o to, zda bude dostatek potravin na našem trhu. V minulém týdnu byl na toto téma zveřejněn v Parlamentních novinách rozhovor s prezidentem AK ČR Zdeňkem Jandejskem, který v úvodu říká, že situace v zásobování potravinami nebyla tak jednoduchá, jak se prezentovali, ale zemědělci a producenti to zvládli. Podle něho nehrozí masivní zdražování potravin, jak nedávno varovala některá média. Na základě tohoto rozhovoru přinášíme některé hlavní myšlenky, které v něm zazněly.
Zdeněk Jandejsek v jeho úvodní části poznamenává, že zatímco, jiné obory mohou, a to i za cenu obrovských ztrát, zastavit výrobu – v zemědělství a potravinářství to nejde. Vyjet traktory a jinými stroji na pole se zkrátka musí. Také krávy v kravíně nepočkají. Týká se to přirozeně i jiných hospodářských zvířat. V této návaznosti dále uvádí, že práce v zemědělství je velmi náročná, protože zemědělci a potravináři pracují 12, 14 hodin, a někdy i více, denně. Jde jim o tom, aby založili úrodu, vytvořili optimální podmínky pro chov zvířat a zpracovali vyprodukovanou surovinu v kvalitní a bezpečnou potravinu. Pro mnoho obyvatele naší země je to přirozené, ale zemědělci a potravináři jsou velmi oslabeni o pracovníky, které potřebují na sázení zeleniny, drátkování a zavádění chmele i v živočišné výrobě, kde velká část zahraničních pracovníků odjela, a noví se nevrátili z důvodu uzavření hranic. Nikdo však nemusí mít obavu, že by péče o zvířata či založení úrody utrpěly.
Obavy o zásobování trhu vyvolaly nákupní paniku
Pokud jde o nákupní horečku, která byla na počátku vládních restriktivních opatření u nás vyvolána, Zdeněk Jandejsek uvedl, že situaci byla přirozeně napjatá, protože v té době nikdo nevěděl, jak se bude situace v zásobování trhu vyvíjet, kdy docházelo k tomu, že dovozy potravin ze zahraničí, a to i díky logistickým důvodům, zde nebyly včas. Podle něho je to logické, protože naše soběstačnost v průměru všech spotřebitelských komodit je cca 58 %. Přičemž nerovnoměrné zásobování ze zahraničí způsobovalo, že objednávky našich producentů v některých komoditách a dnech byly ve výši 200 až 300 % oproti běžným dodávkám. Zatímco za jedna až dva dny poté byly u tohoto zboží objednávky na úrovni 80 % běžného objemu.
Řešením je zvýšit soběstačnost ve výrobě českých potravin!
Proto také, jak Zdeněk jandejsek dále vysvětluje, v maloobchodním prodeji došlo k určitým nedostatkům, ale ty se vždy podařilo většinou v krátké době prodlouženými směnami zabezpečit. Současně zastává názor, že soběstačnost českých potravin by se měla postupně zvyšovat na 80 až 85 % v průměru všech komodit.
Zároveň k tomu dodal, že samozřejmě vždy budou existovat komodity, kde můžeme být plně soběstační, a ještě je budeme vyvážet, jako je to například u hovězího masa a mléka. Vedle toho budou u komodity, ve kterých nedosáhneme v dohledné době na 85 % jejich soběstačnosti a budeme ještě řadu let závislí na jejich dovozu. Jde například o vepřové maso, zeleninu a ovoce.
Přičemž uvedl, že pokud budou současné podpory ve prospěch komodit (kde soběstačnost je velmi nízká) správně nastaveny, tak během osmi devíti let je možné se dopracovat k soběstačnosti kolem 80 až 85 %. Zatím se tak neděje. Načež podotýká, že na to mají vliv úředníci ministerstva zemědělství, kteří jej znají jen ze školních lavic a nikoliv z praxe. Zároveň zdůraznil, že pokud nebudou na odpovědných místech, kde se tvoří zemědělská politika, sedět lidé, kteří v životě něčím prošli a byli v řízení zemědělských podniků úspěšní, bude velice složité zvýšit soběstačnost.
Současně konstatoval, že zemědělci v minulém měsíci vydali prohlášení, v němž se hlásí ke zvyšování soběstačnosti a bezpečnosti výživy národa s tím, že jsou k tomu nutné podpory, které musejí motivovat k výstavbě moderních středisek pro chov a výkrm prasat či investic do rozšiřování pěstitelských ploch ovoce a zeleniny apod. Nikoliv tedy do plošných podpor, které nemotivují navyšovat produkci v odvětvích s nízkou soběstačností.
Ke skokovému zdražování potravin by nemělo dojít
Na otázku, zda jak velké zdražení potravin u nás prezident Agrární komory ČR očekává, Zdeněk Jandejsek odpověděl, že si nemyslí, že dojde k velkému zdražován ze strany zemědělců, protože většina států bude směřovat k posilování vlastní soběstačnosti a navýší se hlavně lokální nabídky potravin a bude se posilovat zájem o domácí potraviny z důvodu jejich kvality. Přispěje k tomu u nás velmi propracovaný systém kontroly potravinářských produktů v celé vertikále jejich výroby a prodeje zákazníkům. Zároveň poznamenal, že cenu potravin nenastavuje zemědělec, ale velkoobchod a hlavně maloobchod. Ten se totiž nejvíce využívá velkého kolísání poptávky a nabídky.
Pokud jde o ovoce a zeleninu, dojde k určitému zvýšení ceny, protože v současnosti je velice omezená možnost využívat na sezónní práce zahraniční pracovníky v celé Evropě. Ceny by nemusely růst skokově, pokud budou úměrné marže u všech zúčastněných. Zároveň uvedl konkrétní příklad, že cena jablek od zemědělců se podle úspěšnosti sklizně pohybuje od 7 do 15 Kč na kg, cena na pultě je pak 25 až 45 Kč za kilogram.
Nadprodukce potravin ze zahraniční ovlivňuje náš domácí trh
Na otázku, zda jsou české kapacity v řadě komodit dostatečné, Zdeněk Jandejsek uvedl, že v pokrývání domácího trhu českými komoditami našim zemědělcům znesnadňuje situaci neúměrný dovoz komodit z řady různých zemí, které se k nám dovážejí za podnákladové ceny, a to právě z těch zemí, kde se obrovsky ekonomicky neúměrně, dlouhodobě a cíleně podporuje zemědělská výroba, což vede k velkým disproporcím na trhu. Právě síla tohoto nejednotného trhu likviduje trh s českými potravinami.
Dále v rozhovoru uvedl, že soběstačnost v ovoci a zelenině je 25 až 30 %, u brambor ve slupce 60 %, u živočišných produktů - u vepřového masa 38 až 39 %, drůbežího masa 54 až 64 %, u hovězího masa více než 100 %, u mléka a mléčných výrobků je to 90 %, u vajíček 54 až 60 %. Takže, průměrná soběstačnost se pohybuje kolem 58 %.
Zdeněk Jandejsek dále prohlásil, že souhlasí s tím, že je třeba využít domácí výrobu k navýšení soběstačnosti jak u maloproducentů, tak i u velkoproducentů. Oba typy producentů naše zemědělství potřebuje. Oba typy producentů mají u nás své místo. Avšak objem produkce malých producentů je tak nízký, že je těžké předpokládat, že i při progresivním zvyšování produkce by naše soběstačnost byla významně pokrytá z těchto zdrojů. Velkoproducenti dnes dodávají na trh více než 80 % zemědělských výrobků a potravin. Je proto zřejmé, že bez velkoproducentů není možné zabezpečit soběstačnost, čehož důkazem jsou i světové trendy. Svět jde stejnou cestou a využívá koncentraci a hlavně produktivitu práce k zajištění výroby zemědělských a potravinářských produktů. Současně se snaží produkovat pro spotřebitele za přijatelné ceny. Jsou to například velcí producenti vepřového a drůbežího masa v Německu, Nizozemsku, Španělsku. Tyto výroby nejsou závislé na velikosti podniku. I u nás by neměl být problém tato odvětví řešit, jelikož tyto monogastři (drůbež, prasata) jsou závislí hlavně na produkci obilovin a nic jejich produkci u nás neomezuje. Česká republika vyváží v letech průměrné a vyšší úrody obilovin téměř 50 % produkce obilí, což je vlastně surovina pro výrobu masa, a to je velmi smutné, podotkl Zdeněk Jandejsek.
Je nezbytné provést změny v systému poskytování podpor
Na otázku, jak by měla pomoci vláda, odpověděl Zdeněk Jandejsek, že v první řadě je nezbytné provést jednoznačné změny v poskytování podpor, které nemohou řešit jen péči o krajinu, ale musejí současně s péčí o krajinu řešit kvalitní domácí produkci. Je nezbytné podpory z pilíře I, což jsou podpory na plochu (tedy na hektar zemědělské půdy) podmínit vyšším chovem hospodářských zvířat a současně razantně změnit pilíř II, to je Program rozvoje venkova, který musí cílit opět na motivaci ke zvyšování živočišné produkce v komoditách s nízkou soběstačností a omezit řadu výdajů, které nepřinášejí kromě péče o krajinu žádný efekt ani prostředky do státního rozpočtu a tvorbu daní. Což, podle něho, není tak složité, ale šlo by o razantní a nepopulární změnu. Je jednodušší pobírat prostředky, aniž má daný výrobce obrovské starosti s výrobou, zpracováním produkce a jejím prodejem nebo se zaměstnanci, kterým je nutné zabezpečit stálý finanční příjem.
Doporučení Agrární komory ČR při hledání řešení a východisek
Na otázku, jak Agrární komora ČR spolupracuje s vládou v hledání možných řešení a východisek, Zdeněk Jandejsek odpověděl, že Agrární komora ČR vytváří tlak na provedení změn, které osvětlil v předchozím textu, ale zároveň konstatoval, že zaběhlé mechanismy se mění velmi těžce a pomalu. Na odborných místech jsou často lidé, kteří nejsou vstřícní ke změnám a spíš jdou ve „vyběhaných uličkách“, ale na obhajobu české vlády je nutné konstatovat, že v posledních čtyřech letech došlo k významnému pokroku.
Rovněž vyzdvihl, že národní podpory pomohly nejen k zastavení poklesů naší soběstačnosti, ale v některých odvětvích začíná navyšování produkce, například v posledním roce vzrostla meziročně výroba mléka o 1,8 %, výroba hovězího masa o více než 3 %, výroba drůbežího masa o 2,4 %, takže je nutné čekat rozumné podpory hlavně v letech neúrody či zhroucení trhu v některých komoditách, aby byla nastavená stabilita a důvěra zemědělců ve vládu, a tím vytvořit zájem o strategický rozvoj jednotlivých odvětví. Prostředků není moc, ale daly by se podstatně lépe využít k motivaci zemědělských a potravinářských podniků na zvyšování soběstačnosti těch komodit, u kterých nedostatek ohrožuje naši soběstačnost a bezpečnost.
Srovnání soběstačnosti u nás a v zahraničí
V této návaznosti, že pokud jde o srovnání soběstačnosti u nás a v zahraničí, tak Zdeněk Jandejsek poznamenal, že je to otázka, kterou by měla vláda ČR, ministerstvo zemědělství, ale i Agrární komora ČR, urychleně a razantně řešit. Česká republika má velmi dobré podmínky k produkci většiny základných potravin mírného pásma.
Každá vyspělá země na západ od nás, ale i v celém světě, tuto problematiku řeší prioritně. Například ještě před deseti lety Spolková republika Německo byla soběstačná ve vepřovém mase na 80 %, dnes je soběstačná se 122 % a přebytky z tak obrovské země přicházejí k nám a naše obilí (které je surovinou při výrobě masa) odchází do Německa, čímž vyvážíme hlavně fosfor, kterého je u nás nedostatek a kupujeme ho draze ze zahraničí. Přičemž tímto dovozem zpětně u nás likviduje trh s vepřovým masem.
Dalším příkladem je Španělsko. Španělsko produkuje 373 % vlastní potřeby vepřového masa a přebytky po ukončení burzy s vepřovým masem k nám v silných igelitových obalech proudí za nízké ceny a vytlačují české producenty přes to, že naše náklady na výrobu jsou nižší než u nich a současně je naše produkce podstatně zdravější, protože Španělsko využívá při výrobě plošně antibiotika.
Stejně můžeme mluvit o dalších státech jako je Belgie, Nizozemsko a hlavně Dánsko. Obdobné je to u drůbežího masa, kam můžeme ještě přidat Polsko, kde zahraniční kapitál během posledních let ztrojnásobil produkci drůbežího masa.
Ohlasy zemědělců na restriktivní vládní opatření
Na otázku, jaké jsou ohlasy na vládní restriktivní opatření, Zdeněk Jandejsek odpověděl, že ohlasy našich lidí nejsou negativní. Naopak všichni se přimlouvají za kázeň a odůvodněné rozvolňování tvrdých opatření. Není třeba zažít vysoké ztráty na lidských životech, jak je tomu ve většině zemí, nejen v Itálii, Španělsku, Belgii, Velké Británii a v poslední době i v Německu, o Spojených státech radši ani nemluvě.
Co se týká jejich vlivu na podnikání, členové Agrární komory ČR jsou toho názoru, že každý, kdo podniká, musí počítat s určitým rizikem a není nutné, aby za každých podmínek musel tvořit zisk. „Podívejme se na zemědělce, zemědělci mají velmi obtížné podnikání ve velmi rozdílných podmínkách počasí v jednotlivých letech, současně potraviny z celosvětového pohledu zažívají obrovské výkyvy v cenách na trhu. Přesto, že některé výroby se dají pojistit proti rizikům v některých velmi extrémních letech, pomůže stát, ale i tak dochází velmi často k tomu, že vlivem neúrody či zhroucení trhu hospodaří podnik se ztrátou. O tom je podnikání, jsou léta tučná a často i hubená,“ dodal k tomu Zdeněk Jandejsek.
Přičemž upozornil, že si nemyslí, že u podniků, které byly před touto krizí stabilní, dojde k rozsáhlým krachům a existenčním potížím. „Při podnikání přece myslíme i na horší časy, a tak si vytváříme v lepších časech rezervy právě pro časy horší. Zkrátka, musíme se všichni uskromnit, jak jednotlivci, rodiny, tak i podniky. Je to přece běžné, pokud se ukáže, že některé odvětví bude muset být redukováno z důvodu nezájmu o jeho služby v tomto období. Lidé mohou přejít do jiných odvětví, kde zaznamenáváme obrovský rozmach a kde lidí je stále nedostatek,“ uvedl. K činnosti Agrární komory ČR dodal, že podniky, které se v ní sdružují, velice citlivě nesou tyto nepříznivé změny, ale přes to, že nežijí v luxusu či rozmaru, vyhlásily sbírku na pomoc potřebným. Jde o sbírku hlavně starším, nemocným a hendikepovaným a snaží se lidem v nejtěžších situacích trochu pomoci. V současné době už bylo na transparentní účet 292900456/0300 zasláno více než 1,5 mil. Kč.