Inflace nestraší jen Čechy. Ceny ve světě táhne nahoru nedostatek materiálů a polotovarů, které zdražují dvoucifernými čísly. Ale také konec lockdownů i stamiliardové finanční injekce vlád. Podle ekonomického článku Lidových novin hlavní ekonom německé Deutsche Bank David Folkerts-Laudau hovoří o časované bombě v podobě americké inflace. Analytici ale spíše doufají, že máme co do činění s přechodným důsledkem pandemie a s ní spojeným rozbitím dodavatelských řetězců. Přičemž kde kdo, si klade otázku, co udělají centrální měnové autority.
Američtí spotřebitelé v květnu zaplatili za výrobky a služby v průměru o pět procent více než v loňském květnu. „Tak vysoko byla inflace naposledy před pádem banky Lehman Brothers v roce 2008,“ komentuje analytik Komerční banky Michal Brožka. Načež pád banky odstartoval celosvětovou finanční a posléze hospodářskou krizi, jejíž hloubka i rozsah byly srovnávány s velkou hospodářskou krizí roku 1932.
Portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler ale upozorňuje, že svou roli sehrála nízká srovnávací základna loňského května. To byly ceny pod vlivem pandemie dost nízko. Vliv má podle něj ale i kombinace rozvolnění protipandemických opatření, fiskálních transferů a uvolněné měnové politiky s úzkými hrdly v dodavatelských řetězcích. Jedním z konkrétních důsledků je i zvýšení ceny ojetých aut o sedm procent.
V Německu, pro Českou republiku klíčové ekonomice, spotřebitelské ceny podle prvního odhadu spolkového statistického úřadu Destatis meziročně vzrostly o 2,5 procenta. Ale velkoobchodní ceny, od nichž se ceny pro spotřebitele odvíjejí, si rovněž sáhly na 13letý rekord. V květnu se meziročně zvýšily o 9,7 procenta. Po setrvalém poklesu, odstartovaném v červenci 2019, s výjimkou ledna 2020, kdy rostly o 0,3 procenta.
Pokud jde o vývoj inflace v eurozóně, zdražuje přitom doslova kdeco. Dokonce i druhotné suroviny, které šly v květnu nahoru o 64,6 procenta. Pohonné hmoty podražily o 46,8 procenta, dřevo o bezmála 38 a obilí o 23 procent.
Navíc je surovin pro výrobu velký nedostatek. Německý svaz podnikatelů ve stavebnictví oznámil, že někteří jeho členové museli v květnu kvůli nedostatku stavebních materiálů zastavit část výroby a přejít na kurzarbeit. Podle internetového deníku Spiegelonline.de chybí hlavně dřevo, za čímž stojí zejména poptávka ze Spojených států a Číny. Podnikatelé proto před třemi týdny navštívili spolkového ministra hospodářství Petera Altmaiera (CDU) a požadovali zákaz vývozu do Ameriky.
Zatímco politik CDU požadavek odmítl, některým regionálním politickým špičkám, třeba ministru zemědělství země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tillu Backhausovi (SPD) se myšlenka tak špatná nezdála.
Zahraniční ekonomové ovšem hledí do Spojených států s velkým napětím. Hlavní ekonom Deutsche Bank David Folkerts-Landau se svým týmem v pondělí vydal studii, kde ostře kritizuje přístup americké centrální banky Fed.
David Folkerts-Laudau a jeho spolupracovníci podle serveru Kurzy.cz upozorňují, že američtí spotřebitelé během uplynulého roku nashromáždili úspory přesahující dva biliony dolarů (zhruba 41,8 bilionu korun) a že v Americe tiká časovaná bomba. „To by zase mohlo způsobit výraznou recesi a zahájit řetězec finančních potíží po celém světě, zejména na rozvíjejících se trzích,“ popsal David Folkerts-Landau riziko, které hrozí, pokud nezačne Fed urychleně něco dělat. A inflace by mohla vést k takzvané stagflaci, tedy poklesu HDP při současném růstu cen, který světovou ekonomiku velmi trápil v 70. letech.
Inflace se zvýšila také v eurozóně, jejíž centrální banka ECB v posledních letech zápornými úrokovými sazbami bojuje proti příliš nízké inflaci. V květnu se dostala na dvě procenta. Tomáš Pfeiler očekává, že obě centrální banky vyčkají, než doběhnou jejich programy odkupování dluhopisů, spuštěné na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií.
V České republice se naproti tomu inflace v květnu snížila z dubnových 3,1 na 2,9 procenta. Zdražování ropy, respektive výrobků z ní, které táhne inflaci nahoru už mnoho měsíců, do určité míry neutralizovalo zlevnění potravin. Například vepřové maso bylo levnější o desetinu, vejce o 8,9 procenta. V ekonomických kruzích se nyní ještě více než kdy jindy diskutuje o tom, jak bude na situaci reagovat Česká národní banka (ČNB).
Ta už od loňska připravuje trhy na to, že letos zvedne sazby, a to možná dvakrát, či dokonce třikrát. Obecně se očekávalo, že by se tak mohlo začít dít od druhé poloviny roku. „Vzhledem k tomu, že tuzemské nebe není úplně bez mraků a z výroby přicházejí zprávy nejen o drahých vstupech a chybějících pracovnících, ale už i o omezování produkce v automobilovém průmyslu kvůli nedostatku vstupů, není s ochlazováním ekonomiky nutné až tak pospíchat,“ soudí analytik ČSOB Petr Dufek. Navíc květen přinesl návrat inflace zpět do tolerančního pásma ČNB. Ve hře je tak, podle Petra Dufka, stále mnoho otázek, a to včetně změny chování spotřebitelů po rozvolnění ekonomiky.