Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Stát by měl stejně jako letos hospodařit se schváleným schodkem 40 miliard korun. Rozpočet podpořila rovných sto poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti. Rozpočet přišel před poslance podpořit i prezident ČR Miloš Zeman. Slíbil, že pokud Sněmovna rozpočet schválí, podepíše ho. Neuspěly návrhy opozice, aby Sněmovna rozpočet vrátila vládě k přepracování. Vláda měla podle těchto návrhů snížit výdaje i schodek, případně zvýšit objem peněz na investice.

Podle zpravodajství České televize středeční hlasování neznamená schválení rozpočtu, ale jen jeho základních parametrů. Nyní už je poslanci nemohou měnit. Budou smět pouze navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.

Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun, tedy stejným, jako byl schválen na letošní rok, úřad počítá i v letech 2021 a 2022. 

K hlavním výdajovým prioritám vláda řadí zvýšení průměrného důchodu o 900 korun a růst rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun na 300 tisíc korun. Kabinet vyzdvihuje také vyšší objem peněz na platy ve školství a meziroční zvýšení částky na investice téměř o 24 miliard korun.

Jednání Poslanecké sněmovny začalo v devět dopoledne. Před desátou dorazil prezident ČR Miloš Zeman. Na začátku svého projevu ujistil, že má rozpočet v zásadě jeho podporu, i když má některé námitky. Již dříve dal najevo, že má připomínky například k počtu úředníků, nelíbí se mu množství daňových výjimek ani dotace na obnovitelné zdroje energie.

„Pokud Poslanecká sněmovna návrh zákona schválí, tak ho podepíšu. Na druhé straně i přátelská kritika může být kritikou,“ řekl prezident ČR v úvodu svého projevu. Hovořil o vnějších vlivech na českou ekonomiku, varoval před chováním Německa, kde je podle prezidenta nulový růst. Přičítá to přístupu k energetice. „Obrat k zvlášť drahým zdrojům elektrické energie vedl k tomu, že v Německu je nejdražší cena elektřiny v Evropě. Plánované odstavení elektráren se už dnes promítlo do nulového růstu německé ekonomiky,“ míní prezident ČR.

Vyzval proto k „diverzifikaci exportu do dalších teritorií, zejména pak tam, kde klimatičtí alarmisté nemají příliš na růžích ustláno“. V souvislosti s obnovitelnými zdroji energie kritizoval Miloš Zeman dotace: „Jenom pan ministr průmyslu má ve své rozpočtové kapitole na účel solárů 27 miliard korun. Co by se za to udělalo?“

Podle Miloše Zemana má také stát zbytečně mnoho úředníků a vyzval vládu, aby část z nich propustila. Personální úspory si slibuje od možné elektronizace státní správy. „Doporučuji místo nemotorných a vysokých výdajů na finanční systémy využít to, co už funguje v bankovním systému. Takzvaný robot, což je počítačový algoritmus, který může obsloužit klienta. V bankovním systému díky tomu došlo k úspoře pracovních sil,“ poznamenal Miloš Zeman.

Daňové výjimky potom podle něho připravují rozpočet o 318 miliard korun ročně. „Zdroje jsou. Ale tyto zdroje by byly dosažitelné pouze v případě, že by byly zrušeny všechny daňové výjimky. Obávám se, že za každou z nich je lobbistická skupina, která bude bojovat. Ale tvrdím, že podobně jako každý energetický zdroj by měl mít rovné podmínky, a neměl by tedy být dotován, tak i pokud jde o daňové výjimky, uvědomte si, že na ně doplácí lidé, kteří daně řádně platí,“ konstatoval Miloš Zeman.

Ministryně financí A. Schillerová vyzvala ke schválení zákona

„Domnívám se, že návrh státního rozpočtu na rok 2020 vytváří předpoklady pro realizaci vhodných politik, které přispějí ke zvýšení produktivity a posunou potenciál naší ekonomiky. Ať již investicemi do infrastruktury, nebo do vzdělání, vědy výzkumu či inovací,“ řekla Alena Schillerová.

Schválení základních parametrů státního rozpočtu doporučuje sněmovní rozpočtový výbor. „Stav ani výhled české ekonomiky není natolik zlý, aby ji bylo nutné stimulovat schodkově, aktuální rozpočtové schodky jsou ale dány jinými důvody,“ poznamenala předsedkyně Hospodářského výboru PS Miloslava Vostrá (KSČM). V minulosti totiž byla podle ní řada sektorů podfinancována a narovnání poměrů tak v tuto chvíli stojí více peněz.

„Předložený návrh určitě není dokonalý, chybí mi tam například témata jako efektivnost sociálního státu či promyšlenější vládní kapitálové výdaje, to nevypadá, že by bylo prioritami tohoto rozpočtu. Nicméně považuji za důležité, že v polovině září návrh podpořili na zasedání tripartity odbory i zaměstnavatelé. Shrnula bych to: vládní návrh rozpočtu je rozumným kompromisem,“ dodala Miloslava Vostrá.

I ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) poznamenala, že výsledek je kompromis – není prý dokonalý, ale je dobrý. Povedlo se podle ní odvrátit kolaps některých služeb a likvidaci užitečných dotačních programů.

Rozpočet se podle ní nesmí posuzovat jenom nicneříkajícím údajem o přebytku či deficitu. „Proškrtat se k přebytku je snadné, ale jak jsme se přesvědčili v době pravicových vlád, tupé škrty nejenže nevedou k prosperitě, ale aktivně jí brání. Prosperitu přinášejí jen investice,“ upozornila Jana Maláčová.