• Zveřejněno: 07.07.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

S obnovením provozu po uvolnění koronavirových zákazů část podniků zdražila. Třeba někteří kadeřníci nebo restauratéři zvýšili ceny až o deset procent. Důvodů je víc, jednak kompenzace předchozích ztrát, ale třeba i vyšší náklady na energie, nájmy nebo suroviny. Přesto se najdou položky, které nezdražují. Aktuálně k nim patří sezonní potraviny anebo třeba vepřové maso.

Podle zpravodajství České televize například starý vepřín v Písečné na Jindřichohradecku zbourali a místo něj postavili novou farmu a chovají v ní šest set prasnic. Ročně tak mají dohromady přes dvacet tisíc selat a maso prodávají ve vlastním obchodě lidem z okolí. Z větší části ale dodávají na jatka pro velké řetězce. Ovšem za nižší ceny, než by chtěli.

„Dlouhou dobu jsme prodávali někde na úrovni 25 korun za kilo živé váhy, což pro vaši představu je průměrně sedm korun pod náklady,“ řekl ředitel Zemědělské společnosti Petřín Josef Kolář.

„Loni v říjnu Čína zakázala dovoz vepřového z Evropy, takže najednou tady byla spousta masa, které by normálně odcházelo do Asie, tak zůstalo v Evropě. Proto bohužel ceny spadly,“ vysvětlil vzniklou situace prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Česká televize k tomu dále uvedla, že i když ceny klesají, do restaurací se už maso většinou dostává s obchodní přirážkou, a tak hostinští zlevnění spíš nepociťují, jako například v pražské restauraci Řízkovna a pizzerie Jižní Město. Denně tam spotřebují až patnáct kilo vepřového masa. Nejčastěji z něj připravují řízky a zatím za staré ceny.

Kuřata však jedí tamní zákazníci ještě raději. Denně si objednají pokrmy z až čtyřiceti kilogramů drůbežího. Jeho cena ale stoupá. Podle tamní servírky Martiny Jenšíkové patří kuřecí řízek s bramborovým salátem mezi nejoblíbenější jídla u zdejších hostů. „Ale bohužel teď se všechno zdražuje, takže to budeme muset zvednout o deset až patnáct procent,“ doplnila.

Drůbežího a kachního masa je totiž na rozdíl od vepřového na trhu nedostatek. Kvůli ptačí chřipce někteří čeští farmáři museli vybít své chovy. Chybějící maso na trhu nahrazují dovozy. „Vidíme, že se sem musí dovážet daleko více mražených a chlazených kachen ze zahraničí, zejména z Polska, z Maďarska,“ potvrdila předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Situace by se mohla, podle drůbežářů, ale zlepšit na konci roku, kdy dorostou nově založené chovy.

Z potravin letos zlevnilo ještě třeba mléko. Za litr polotučného spotřebitelé na začátku roku zaplatili v průměru 17 korun a 91 haléřů, v květnu jim stačilo o 70 haléřů méně. A podobný vývoj nastal i u másla nebo sýra.

Naopak ceny rostly u mouky nebo brambor. Kilogram pšeničné mouky hladké zdražil o čtyřicet haléřů. U konzumních brambor dokonce o korunu a 24 haléřů. A více stojí i jablka, navzdory jejich přebytkům u pěstitelů. Kilogram byl v lednu skoro o dvě koruny levnější než v květnu. Přímo farmáři přitom jablka prodávají v porovnání se začátkem roku levněji.

Česká televize ve svém zpravodajství o zdražování komodit dále uvedla, že pravidelně v létě zdražují také pohonné hmoty. Až třetina nákladů na zahraniční dovolenou autem připadne na samotnou cestu. Ať už se jedná o palivo, dálniční známky, nebo mýtné. A u těchto položek často rostly ceny i letos.

Pokud jde o cesty k moři do zahraničí, například Slovinskem většina Čechů spíše projede, aby se dostali do oblíbeného Chorvatska. Třeba při cestě do Makarské vyjde cena benzínu tam i zpět na víc než pět tisíc korun. Cesta do italského Bibione je na první pohled o trochu levnější, na jeden kilometr ale zaplatí řidiči více. Počítat se musí s dražším palivem za hranicemi.

Přesto je vlastní doprava na dovolenou mezi Čechy oblíbená, jak Česká televize dokumentoval na několika konkrétních příkladech, které v reportáži odvysílala.

Miroslav Svoboda

Zdroj: Česká televize

  • Zdroj: Česká televize