• Zveřejněno: 18.03.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Cíle Evropské komise, aby EU k roku 2050 dosáhla nulových čistých emisí skleníkových plynů, nedosáhnou všechny evropské státy. Nebude mezi nimi ani Česká republika, které by však mohla podle ministra životního prostředí Richarda Brabce směřovat ke snížení emisí zhruba o 80 procent. Brabec by chtěl po vzoru Německa iniciovat založení takzvané uhelné komise. Ministr životního prostředí to řekl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce.

Evropa je, podle ministra Brabce, lídrem v opatřeních proti znečištění ovzduší, má zhruba desetiprocentní podíl na celosvětových emisích skleníkových plynů. Větší vliv na celosvětové klima tak podle Richarda Brabce nebude mít ani cíl Evropské komise, který v uplynulém týdnu schválili europoslanci. Unie má podle nich přehodnotit své střednědobé klimatické cíle, aby nulových čistých emisí skleníkových plynů za 30 let dosáhla.

Podle ministra Richarda Brabce jde o nesmírně ambiciózní scénář, kterého nedosáhnou všechny evropské státy. Dokáže si to představit u severských zemí nebo Německa, naopak například u Polska nikoli. Na druhou stranu má podle něj Evropa jako jediná šanci se k cíli alespoň přiblížit.

Zároveň uvedl, že si musíme uvědomit, že Evropa má dnes necelých deset procent podílu emisí skleníkových plynů na světě. Nejvyšší podíl má Čína – 25 procent, dále USA 16 procent. Dále jsou to také Rusko a Brazílie. V této souvislosti poukázal na to, že i kdyby Evropa zítra přestala topit, svítit, jezdit autem, nezastaví klimatickou změnu.

V rámci národní politiky ochrany klimatu si resort vymodeloval scénáře, jak by vypadala Česká republika v roce 2050, aby uspořila 80 až 90 procent emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. V takovém případě by podle ministra Richarda Brabce v České republice nemohlo být ani jedno auto na fosilní paliva, dávno by se muselo fosilními palivy přestat topit a znamenalo by to také dramatickou úsporu z hlediska živočišné výroby.

V současnosti má Česká republika závazek do roku 2030 snížit emise minimálně o 40 procent oproti roku 1990. Podle Brabce je možné, že se ČR dostane i na snížení o 45 procent.

Podle dat Eurostatu činily emise skleníkových plynů v roce 2016 v Česku 12,4 tuny na obyvatele, průměr Evropské unie byl 8,7 tuny. Nad průměrem byly také Německo, Polsko nebo Rakousko, pod ním naopak Slovensko, Maďarsko či Švédsko. Podle Richarda Brabce se Česko k průměru přiblíží zhruba během příštích pěti let.

Ministr Richard Brabec v pořadu dále prohlásil, že by chtěl po vzoru Německa založit tzv. uhelnou komisi, ve které velmi široká skupina odborníků, vědců, manažerů, politiků, a také nevládních organizací, hovoří o budoucnosti spalování fosilních paliv. Ministru Richardu Brabcovi se německý model líbí s tím, že by členové uhelné komise zvážili, jaké jsou reálné možnosti České republiky urychlit přechod z fosilních paliv na obnovitelné zdroje a jádro. Zároveň zdůraznil, že přechod na čistě jen obnovitelné zdroje, není v České republice možný.

Dále vysvětlil, že uhelná komise v Německu se na konci ledna usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci.

Přitom upozornil na skutečnost, že uhelná komise o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama, ale primární zodpovědnost má vláda a parlament. I když její doporučení je však považováno za klíčové.

Podle ministra Richarda Brabce „doba uhelná“ v České republice skončí kolem roku 2040. Výrazně dřívější termín by podle něj měl dramatické důsledky.

V České republice se v roce 2017 nejvíce elektřiny vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (42 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí (pět procent) a zemní plyn (čtyři procenta). V roce 2018 se vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí (4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého) a Česká republika se na žebříčku největších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa.