Zemědělský svaz ČR, na své úterní tiskové konferenci, oznámil, že svaz požaduje úpravu redistributivní platby. Tu by měli zemědělci dostávat na prvních 450 hektarů půdy, nikoliv na prvních 150, což platí nyní. Protože to tak, počátkem roku 2022, nastavila předchozí vláda expremiéra Petra Fialy (ODS).

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy aktuální nastavení redistributivní platby ve výši 23 %, totiž poškozuje střední farmy o velikosti okolo 600 hektarů. Ziskovost jim, kvůli nastavení platby, klesla o více než 80 procent!

Pokles důchodu ze zemědělské činnosti o 80 % mezi lety 2022 a 2024

Současné nastavení platby likviduje střední podniky

Zemědělský svaz ČR, podle Martina Pýchy, navrhuje změnu nastavení redistributivní platby. Kromě úpravy vyplácené plochy by si, Martin Pýcha, dokázal změnu představit i v podílu přímých plateb určených na redistribuci, a to ze současných 23 procent, na 12 až 13 %, což je průměr Evropské unie.

Přičemž, podle Martina Pýchy, negativní dopady redistributivní platby, dokazují i data Zemědělské účetní daňové sítě (FADN) o důchodu ze zemědělské činnosti. Zatímco v roce 2022 činil důchod u podniků kolem 595 hektarů 8511 korun za hektar, v roce 2024 podniky kolem 600 hektarů dosahují 1681 korun za hektar. Do důchodu ze zemědělské činnosti se započítává i výnos z vlastní půdy, zahrnuje i odměnu za vlastní práci. Důchod ze zemědělské činnosti podle dat klesl mezi lety 2022 a 2024 i malým podnikům kolem 40 hektarů, pokles ale nebyl tak významný. Stále více středních zemědělců proto, jak konstatuje Martin Pýcha, v současnosti řeší, jestli v podnikání mají pokračovat.

Současná debata o zemědělské politice je podle Zemědělského svazu vnitřně rozporná. Na jedné straně zaznívá kritika větších podniků za to, že hospodaří příliš intenzivně a měly by více omezovat výrobu, snižovat používání přípravků, nechávat část půdy ladem nebo zvyšovat náklady na ochranu krajiny a welfare zvířat. Na druhé straně se od stejných podniků očekává, že se „uživí trhem“ bez veřejné podpory.

K nesprávnému nastavení redistributivní platby (tj. bývalou vládou expremiéra Petra Fialy počátkem roku 2022 – pozn. red.) Martin Pýcha k tomu poznamenává, že „data „ukazují, že všichni zemědělci byli bez dotací ve ztrátě už před změnou systému. Rozdíl je pouze v tom, že jedněm jsme přilepšili a druhým jsme významnou část podpory vzali. Přitom právě střední a větší podniky zajišťují rozhodující část české produkce potravin.“ Načež dodal, že „nemůžeme chtít obojí zároveň. Buď po zemědělcích chceme, aby se živili trhem – pak jim ale musíme nechat prostor vyrábět efektivně a konkurovat. Anebo po nich chceme, aby hospodařili méně intenzivně a plnili více environmentálních požadavků. Pak jim však musíme tyto vyšší náklady kompenzovat.“

Martin Pýcha ale také naznačil, že si nesprávné nastavení redistributivní platby u nás uvědomuje i současný ministr zemědělství Martin Šebestyán, který chce, tuto situaci, řešit. Ovšem, jak dále Martin Pýcha podotkl, změny by ale dávaly, s ohledem na dlouhý administrativní proces, smysl pouze v případě, že bude platit přechodné období mezi současnou Společnou zemědělskou politikou EU a tou, která má platit po roce 2027.