„V posledních dnech tolik diskutované řízené promoření zdravé populace vyžaduje ochranu seniorů a zranitelných skupin. A bez léku a vakcíny znamená tato ochrana odloučení, izolaci,“ myslí si zdravotnický expert, kterému naslouchají klíčoví lidé z ministerstva zdravotnictví.
„Izolace je pro lidi velkou zátěží, ale hlavně je technicky nerealizovatelná. Někdo se o tyto občany musí starat, nosit jim nákupy, potřebují ošetřovatelskou i lékařskou péči. Riziko nákazy lze snížit, ale nemůžeme přenos koronaviru vyloučit.“
Promoření narazilo v Británii i ve Švýcarsku
„Některé země zkusily jít touto cestou,“ argumentuje Hroboň. „Příkladem mohou být Velká Británie nebo Švýcarsko. Od promoření tyto země ale nakonec buď ustoupily, nebo vláda zjistila, že nefunguje, a teď mají jinou strategii. A jak ukazují data, ani Švýcarsku se nepodařilo ochránit zranitelnou populaci. Izolovat na dvanáct nebo šestnáct měsíců nemocné nebo seniory není prostě akceptovatelné.“
„Pokud bychom přistoupili na řízené promoření a zároveň jsme dokázali zcela izolovat ohrožené skupiny, při porovnání nejdůvěryhodnějších dat od jihokorejských kolegů jsme dospěli k tomu, že by při tomto procesu zemřelo 15 až 30 tisíc jinak zcela zdravých lidí,“ varuje expert.
„Číslo by bylo mnohem vyšší v případě, že by se nemoc dostala i mezi seniory a chronicky nemocné občany. Záleží samozřejmě i na rychlosti možného promoření. A čím rychlejší by bylo, tím by to byl větší zásah do našeho zdravotnického systému. My si myslíme, že tohle je příliš vysoká cena, proto to odmítáme.“
Marginalizace viru – chytrá karanténa
Návrh týmu Pavla Hroboně spočívá v takzvané marginalizaci viru. „Chceme co nejrychleji identifikovat a následně poslat do dvoutýdenní domácí karantény lidi, kteří se dostali do kontaktu s nemocnými. Následně je musíme otestovat po přesně určené době, kdy se u nich nemoc projeví. To je náš hlavní úkol.“
Hroboň o návrhu hovořil s hlavním epidemiologem Romanem Prymulou. „Není mezi námi zásadní rozdíl. Pan profesor si uvědomuje, že musíme uvolnit plošná opatření a nejrychlejší cestou je chytrá karanténa. To je hodně důležité, v tom se nelišíme. A o dalších krocích můžeme ještě společně diskutovat.“
„Už teď hygienické stanice vyhledávají kontakty lidí, kteří onemocněli, umisťují je do karantény a testují je. To vše za přísných opatření na úrovni celého státu. My v rámci marginalizace viru, jejíž součástí by měla být chytrá karanténa, nenavrhujeme vlastně nic nového. Jen chceme tento proces během uvolnění celostátních opatření výrazně rozšířit.“
„Už teď hygienické stanice nestíhají dohledávat kontakty,“ pokračuje expert, sám vzděláním lékař. „Podobnou situaci jsme tu nikdy neměli. Hygienici nemají dostatečnou kapacitu, aby tak velký objem práce zvládli. V rámci našeho návrhu by nový systém část této práce převzal.“
„Pokud začneme pro vyhledávání kontaktů nakažených lidí na základě jejich souhlasu používat data z mobilních telefonů, mimochodem příslušné aplikace už dnes existují a dobrovolně je používají stovky tisíc lidí, dokážeme velmi rychle získat jejich telefonní čísla,“ vysvětluje Hroboň. „Do karantény by se samozřejmě neposílali lidé, kteří kolem nemocných jen prošli, nebo se od nich nacházeli třeba deset metrů. Podle těchto dat se ale dá poslat do karantény reálně ohrožený jedinec, který tak nestihne nakazit někoho dalšího
Návrat do normálu bude podle Pavla Hroboně dlouhý, ale selektivní karanténa by ho měla urychlit a mohla by pomoci k uvolnění plošných opatření. „To, kam se snažíme dostat, je něco mezi dneškem a normálním stavem, tak jak jsme na něj byli zvyklí před epidemií.“
„Když se podaří do systému zapojit co nejvíce lidí, když občané budou spolupracovat, přiblížíme se normální situaci mnohem dříve. Je to na nás. Jak si to uděláme, takové to budeme mít.“
„Pokud se chytrá karanténa rozběhne do dvou týdnů, už v polovině května budeme vidět pozitivní výsledky,“ slibuje Hroboň. „Samozřejmě tu pořád budou nemocní lidé, ale neměla by už přijít další velká vlna epidemie. I tak ale budeme muset být bdělí, na tom se nic nezmění.“
„Možná přijde na řadu nějaká lokální karanténa, a to v případě, že na nějakém místě vznikne nové ohnisko nákazy, ale už nebudou muset platit přísná celoplošná opatření. Tenhle přechodný stav ale bohužel může trvat poměrně dlouhou dobu, až několik měsíců.“
Jižní Korea to dokázala
„Celý tento koncept se osvědčil v některých asijských zemích. Příkladem může být Jižní Korea nebo Singapur,“ říká Hroboň s tím, že tyto asijské země jsou na disciplinu a používání moderních technologií při eliminaci epidemií zvyklí.
„Aby to Češi nepovažovali za špiclování, musí jim chytrou karanténu vláda dostatečně vysvětlit. Myslím si, že naši občané se k situaci postavili od začátku velmi vstřícně, spolupracují. Proto jsem přesvědčen, že se do nového systému ochotně zapojí.“
Podle Pavla Hroboně existují jen tři možnosti dalšího vývoje. „Buď pokračování plošných opatření, řízené promoření nebo marginalizace viru, tedy chytrá karanténa. To první je dlouhodobě neudržitelné. Ale nerad bych zase zbylé dvě varianty stavěl ostře proti sobě. Nejde o úplné protiklady. I pokud bychom prosadil náš plán, bude logicky v následujících měsících probíhat nějaké promořování obyvatelstva. Ale půjde o jeho rychlost. Nesmíme jej urychlit tak, aby to zahltilo náš zdravotní systém.“
Třeba už lék existuje
„Musíme doufat, že se podaří najít vakcína a lék na tuto nemoc,“ přeje si expert. „Možná některý z léků, které už jsou na trhu, na koronavirus dobře funguje. Týmy, které na tom pracují, netrpí nedostatkem financí. Je to v zájmu nás všech. Na to se ale není možné okamžitě spolehnout, proto je třeba konzervativně počítat s tím, že vývoj a výroba dostatečného množství léku nebo vakcíny bude trvat dlouho, až 18 měsíců.“
„Česká republika má obrovskou výhodu v tom, že včas zavedla plošná opatření,“ myslí si Hroboň. „To je hlavní důvod, proč jsme na tom mnohem lépe než jiné evropské země. Ale každá podobná opatření jsou omezující pro ekonomiku i pro běžný život.“
„Proto jsem velmi rád za veřejnou diskusi o tom, co bude dál. Aby se hospodářství vrátilo do svých původních kolejí, musíme omezení postupně rušit. První fázi jsme zvládli a teď je ten pravý čas na to, abychom si řekli, jak budeme postupovat v dalších týdnech.“
Skutečných nakažených tolik není
Pavel Hroboň má jako lékař na rozdíl od jiných expertů odlišný názor na skutečné množství nakažených lidí v České republice. „Když se podíváte na počet zemřelých v Česku a srovnáte to se Španělskem nebo Itálií, máme řádově zcela odlišné číslo. To může být zásluhou našeho zdravotního systému a zároveň toho, že nebyl přehlcen velkým množstvím pacientů.“
„Podle mě je to ale hlavně proto, že jsme u nás byli schopni identifikovat většinu nemocných. Vím, že existuje řada teorií, jež tvrdí, že máme v populaci ohromné množství lidí, kteří už infekci prodělali, a nikdo si toho nevšiml. Ale nepovažuji to za pravděpodobné.“
„Podložím to posledním průzkumem z Rakouska, které testovalo promořenost na vzorku 1 200 lidí z rizikového prostředí, tedy zdravotníky, sociální pracovníky a prodavače v obchodech. Našli nakonec pouze půl procenta nakažených lidí. To znamená, že procento nezachycených nemocných lidí v běžné nerizikové populaci bude ještě nižší. Podobný průzkum se chystá i u nás a já věřím, že brzy to budeme vědět s jistotou,“ uzavírá Pavel Hroboň.