Ve dnech 1. a 2. února proběhne v pražském hotelu Olšanka VIII. sjezd OS Stavba ČR, který má za úkoly zhodnotit uplynulé čtyřleté období činnosti odborového svazu, to je jak se stavebním odborářům dařilo, v rámci sociálního dialogu se stavebními podnikateli, obhajovat oprávněné zájmy více než 350 000 zaměstnanců ve stavebnictví.
O komentář ke zprávě o činnosti, která bude delegátům předložena během jednání sjezdu, jsme požádali předsedu OS Stavba ČR Milana Vomelu a místopředsedu OS Pavla Zítka.
„Činnost našeho OS v uplynulém období probíhala v období politicky celkem příznivém, kdy vládní politika bývalé vlády pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky a nynější vlády premiéra Andreje Babiše byla zaměřena na nápravu chyb, kterých se před lety dopustily bývalé pravicové vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase, a které svými špatnými rozhodnutími dokázali výrazně poškodit českou ekonomiku. Faktem je, že v posledních letech dochází k tomu, že se sociální dialog na celostátní úrovni opět dostal na úroveň seriózních vztahů mezi vládou ČR, zaměstnavateli a odbory,“ řekl nám v úvodu našeho rozhovoru Milan Vomela.
Podle něho, jak předchozí vláda v čele s ČSSD, tak i současná vláda, kterou vede hnutí ANO, daly jednání Radě hospodářské a sociální dohody ČR, čili tripartity, úplně jiný ráz, než tomu bylo před zhruba deseti lety a v následujících letech za bývalých pravicových vlád. Výsledkem poměrně úspěšného sociálního dialogu na úrovni tripartity dochází k navyšování minimální mzdy, ale také i důchodů. Snahou současné vlády je řešit investice do infrastruktury, a to především dopravní. To se logicky týká i českého stavebnictví, jak dále poznamenal Milan Vomela. Důkazem tohoto úsilí je vznik Rady vlády pro stavebnictví ČR a také i nedávno zřízeného poradního orgánu premiéra, tj. Investiční rady státu, která se zejména zabývá otázkou zjednodušení stavební legislativy, investicemi do dopravní infrastruktury a problematikou bydlení.
Krize po roce 2008 zasáhla i české stavebnictví
V našem rozhovoru jsme se přirozeně dostali i k tématu sociálního dialogu mezi stavebními podnikateli a odbory. Podle Milana Vomely v rámci tohoto sociálního dialogu, zejména pokud jde o kolektivní vyjednávání, si každá strana, tj. Svaz podnikatelů ve stavebnictví a OS Stavba ČR, hájila své zájmy. Zároveň však uvedl, že právě v období bývalých vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase, existoval společný zájem stavebních podnikatelů a odborů na tom, aby - důsledky globální ekonomické krize, které po roce 2008 silně zasáhly české stavebnictví – rychle pominuly. Proto také odbory podporovaly zájem stavebních podnikatelů o to, aby existovaly nové zakázky pro stavebnictví a stavební výrobu, aby se nepropouštěli zaměstnanci. Díky vládám, které nastoupily v posledních letech, se stavebnictví pomalu dostává z této krize, byť ještě nejsou úplně dosaženy výsledky, které existovaly před rokem 2008.
Odvětvová kolektivní smlouva již od roku 1991!
Takže v naší další diskusi zaznělo, že stavební podnikatelé a odbory mají společný zájem, aby české stavebnictví dále rostlo, aby byly zakázky, aby byly pracovní místa a aby firmy měly zájem o zaměstnance. Ale pokud jde o kolektivní vyjednávání, tak obě strany přirozeně hájí své zájmy. „Musím však podotknout, že přestože máme v této věci rozdílné názory, tak jsme v rámci odvětvového kolektivního vyjednávání vždy uzavírali rozumný kompromis. Vždy převážil rozum nad nějakými ambicemi stavebních podnikatelů. Mimochodem, Kolektivní smlouvu vyššího stupně (KSVS), to je pro celé odvětví stavebnictví uzavíráme již do roku 1991,“ prohlásil Pavel Zítko. Podle něho si stavební podnikatelé a odbory váží tohoto sociálního dialogu. „Není to jednoduché, ale věříme tomu, že se nakonec podaří najít společnou řeč, kdy obě strany musí napravit to, co způsobila globální ekonomická krize,“ dodal Pavel Zítko. Podle něho je zapotřebí, aby se narovnaly pokřivené ceny stavebních prací a zakázek. „Pokud chceme zvýšit mzdy, což požadujeme právem, tak je potřeba, aby tomu odpovídaly i ceny stavebních prací. To je provázané. V tom jsme na jedné lodi se stavebními podnikateli. Jde nám všem o to, narovnat pokřivené prostředí, tedy dostat do běžných kolejí, jako tomu bylo před rokem 2008,“ dále uvedl Pavel Zítko.
V této návaznosti Milan Vomela ocenil pozitivní úlohu bývalého prezidenta Svazu podnikatelů Václava Matyáše, který tuto svoji funkci zastával od roku 2004 až do konce roku 2018. Podle něho v rámci kolektivního vyjednávání se mu mnohdy podařilo stavebním podnikatelům vysvětlit, že sociální dialog v oblasti kolektivního vyjednávání znamená najít rozumný kompromis. Zároveň poznamenal, že věří, že nový prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, který má bohaté zkušenosti, jak ze soukromého sektoru, tak i ze státní a veřejné správy, bude v této politice svého předchůdce pokračovat.
Při kolektivním vyjednávání v podnicích je nyní více slyšet hlas zaměstnanců
Samozřejmě, že jsem se předsedy i místopředsedy OS zeptal na průběh kolektivního vyjednávání na podnikové úrovni. Od Pavla Zítka jsem se dozvěděl, že v současné době je do určité míry vyšší ochota zaměstnavatelů naslouchat požadavkům zaměstnanců, což souvisí se situací na trhu práce a se zvyšujícím se množství zakázek, které firmy dostávají. „Netvrdím, že by bylo vyjednávání jednoduší, ale již nezačíná na tom, že nám podnikatelé nenabízejí nulový růst mezd, jako tomu bylo před deseti lety, kdy se stavebnictví vyrovnávalo s krizí. Takže, dnes zaměstnavatelé lépe slyší na požadavek zvýšení mezd a také i na zvýšení úrovně pracovních a sociálních benefitů pro zaměstnance, ať již jde o stravenky, penzijní připojištění či 5 týdnů dovolené,“ konstatoval Pavel Zítko. Zdůraznil, že i na úrovni podnikových kolektivních smluv se situace postupně zlepšuje. Podle něho se dá říci, že podmínky pro práci ve stavebních firmách jsou výrazně lepší než v řadě dalších průmyslových odvětví.
Kolektivní vyjednávání vede k růstu mezd ve stavebnictví
Podle Pavla Zítka kolektivní vyjednávání, ať již jde o odvětvovou kolektivní smlouvu či podnikové kolektivní smlouvy, přispívá k růstu mezd ve stavebnictví. Otázkou je, zda tempo růstu mezd vždy odpovídá tempu růstu produktivity práce, a to zejména v tom smyslu, že by zaručovala přiblížení k podmínkám původních členských zemí EU.
Pokud jde o vlastní sledování růstu mezd ve stavebnictví, vychází se z údajů ČSÚ, a je porovnáván s vlastním zjištění v podobě mzdového šetření, prohlásil Pavel Zítko. Podle něho se jednoznačně ukazuje, že tam, kde působí odborové organizace je výše mzdy výrazně vyšší, než tam, kde odbory nejsou. Například za rok 2017 průměrná mzda ve stavebnictví, podle údajů ČSÚ, 34.506 Kč ve stavební výrobě a 30.259 Kč ve výrobě stavebních hmot (vše v subjektech s 50 a více zaměstnanci). Přičemž podle vlastního průzkumu odborů činí 41.636 Kč, respektive 33.742 Kč.
Evropské rady zaměstnanců sehrávají významnou roli
„Když hovoříme o významu odborů ve stavebních firmách při sjednávání vyšších mezd a lepších benefitů musíme říci, že odborové organizace existují převážně ve společnostech, které patří k těm velkým a největším. Patří k nim například METROSTAV, kde je propojen český a slovenský kapitál. Samozřejmě, že odbory existují i ve velkých zahraničních společnostech, které u nás působí. Ty se mimo jiné vyznačují tím, že v jejich mateřských podnicích v dané zemi jejich původu existují Evropské rady zaměstnanců, které sehrávají pozitivní roli při kolektivním vyjednávání,“ pokračoval Pavel Zítko ve svém výkladu. Podle něho, totiž naše odborové organizace mohou využít tohoto orgánu, aby informovali odboráře z mateřské firmy, ale i z jiných firem, které působí v evropských státech, o potížích při kolektivním vyjednávání a mohou tam požádat i pomoc ostatní odboráře. Například naši zástupci jsou v Evropských radách zaměstnanců u takových firem, jako je například švédská SKANSKA, německý HOCHTIEF, mexická společnost CEMEX CZ, německá HeidelbergCement či francouzská skupina VINCI, jejíž součástí je mj. i známá společnost Eurovia.
Samozřejmě, jak dále Pavel Zítko podotkl, naši odboráři často žádají o pomoc u odborů v mateřské firmě, když své požadavky překládají vedení mateřské firmy.
OS Stavba ČR se aktivně zúčastní i mezinárodní činnosti
Na slova Pavla Zítka navázal Milan Vomela, který zdůraznil, že OS Stavba ČR je velice aktivně zapojen i do mezinárodní činnosti v rámci evropského stavebnictví. „Jsme aktivními členy Evropské federace stavebních a dřevařských pracovníků (EFBWW), kdy se pravidelně zúčastňujeme jejích jednání. Nesmíme opomenout ani existenci skupiny W6, neboli Wiesbadenské skupiny, což je organizace stavebních odborů šesti zemí střední Evropy. Patří do ní Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česká republika. Pravidelně každoročně se scházíme v některé z členských zemí a často řešíme i to, že se snažíme zformulovat společný názor skupiny W6, který se poté pokoušíme prosadit při jednáních EFBWW,“ konstatoval Milan Vomela.
Zároveň upozornil, že vedení OS Stavba ČR oceňuje, že 13. března 2018 Evropská komise navrhla vytvoření Evropského úřadu práce. Tato nová agentura by měla zajistit, aby přeshraniční pracovní mobilita byla spravedlivá. Agentura bude mít řadu úkolů: Zaprvé usnadnit přístup k informacím o právech a povinnostech pracovníků a zaměstnavatelů. Za druhé podporovat spolupráci mezi členskými státy EU v případech mobility pracovní síly.
Odborové organizace chybí v malých a středních stavebních firmách
V našem rozhovoru o významu odborů při sjednávání vyšších mezd a lepších pracovních a sociálních benefitů jsme se přirozeně dostali i k otázce, že ve středních a malých firmách odbory chybějí, protože si to jejich majitelé nepřejí. Výsledkem je, že zaměstnanci v těchto firmách mají nižší mzdy a horší benefity, kdy záleží vyloženě na libovůli majitele, co svým zaměstnancům nabídne. Problém spočívá i v tom, že mnozí zaměstnanci by klidně odborovou organizaci založili, ale bojí se, že by přišli o práci.
Pavel Zítko k tomu dodal, že OS Stavba ČR zájemcům o členství v odborech nabízí řešení v tom smyslu, že mohou požádat i o individuální členství. Zaměstnanec, který má individuální členství má, kromě kolektivního vyjednávání, veškerý servis odborů, jako každý jiný řadový člen. Běžně pro něho funguje poradenství včetně pracovního práva. Dále může využít i pomoci, když se dostane do těžké životní či pracovní situace, ať jde již o ztrátu zaměstnání či problémy vzniklé při živelní pohromě apod. Pro ty zaměstnance, kteří se obávají si založit odborovou organizaci, to je přijatelné řešení jejich situace v daném podniku.
Prosadí odbory předčasné důchody u těžkých profesí?
Dalším tématem, kterému jsme v našem rozhovoru věnovali pozornost, byla i otázka, kdy zaměstnanci stárnou a přitom pracují v tzv. těžkých profesích. To se zejména týká i stavebnictví. Milan Vomela k tomu poznamenal, že u nás existují stavební firmy, kdy průměrný věk jejich zaměstnanců je 50 let i více. Takže, když jim postupně přibývá věk, mají tito pracovníci již v 65 letech, kdy by měli odejít do důchodu, značné potíže v práci. Skutečností je, že již plně nestačí plnit ty úkoly, které od nich daná profese vyžaduje. Proto také firmy pro ně hledají jiné uplatnění. Často se stává, že když je s firmou propojené nějaké stavební učiliště, tak ti starší pracovníci se posléze podílejí na výchově mladých učňů.
Pavel Zítko na to navázal, že ve spolupráci se Svazem podnikatelů ve stavebnictví existuje projekt, který se daným problémem zabývá. Pravidelně se uskutečňují semináře, kdy zástupci zaměstnavatelů a odborů hledají možnosti, jak vyhodnotit, která profese splňuje podmínky pro předčasný odchod do důchodu. Přičemž dále poznamenal, že tuto otázku samozřejmě nemohou vyřešit jen stavební podnikatelé a odbory, ale že by měla být projednána na úrovni tripartity s tím, že právě tam by k jejímu řešení měly být přijaty konkrétní závěry.
Majitelé firem hledají řešení v přijímání agenturních pracovníků
Milan Vomela na nedostatek pracovníků na našem trhu práce reagoval tím, že firmy hledají řešení v přísunu zahraničních agenturních pracovníků. Právě v této oblasti odbory vždy upozorňovaly, že zahraniční agenturní pracovníci by měli mít stejné pracovní a sociální podmínky, jako ti kmenoví. To znamená, že za stejnou práci, by měli dostávat stejný plat! Zároveň ocenil, že byly přijaty podmínky pro činnost agentur práce, a že byla přijata přísnější právní úprava pro působení cizinců na území České republiky. Což, se stalo, jak dále zdůraznil, v rámci tlaku odborů, aby se tato záležitost řešila v rámci legislativního procesu.
Pavel Zítko k tomu dodal, že když se pravidelně zúčastňuje kolektivních jednání v jednotlivých firmách, tak mnohdy vidí, že ne vždy zahraniční agenturní pracovníci dokážou plně nahradit chybějící kmenové zaměstnance. Právě na to odborové organizace upozorňují vedení společností a firem.
Milan Vomela na to navázal, že bohužel důsledkem politiky v 90. letech, kdy se v médiích a vůbec ve veřejnosti neustále zdůrazňovalo, že mladí lidé by si měli udělat vysokou školu, je to, že potom chyběli žáci, kteří by se vyučili řemeslu. Proto dnes zápasí mnoho firem s tím, že nemají pracovníky do takových profesí, jako zedník, truhlář, elektromechanik, pokrývač apod. Stát by měl na tuto situaci reagovat tím, že by se znovu začalo razit heslo: „Řemeslo má zlaté dno“.
České stavebnictví má před sebou další budoucnost!
V rámci našeho rozhovoru jsme také hodnotili úroveň současné tripartity, kdy Milan Vomela poznamenal, že za vlády premiéra Andreje Babiše sociální dialog funguje nejlépe. Protože premiér má tendenci, aby se přijaté závěry co nejdříve řešily, a to především u hospodářských ministrů. Takže, tím, že Andrej Babiš tlačí na splnění stanovených úkolů, vytváří se prostředí pro další ekonomický růst České republiky.
Na to navázal Pavel Zítko s tím, že odbory jsou za jedno se stavebními podnikateli, že české stavebnictví i nadále poroste. Ti jsou optimisté, neboť na posledním jednání mezi vedením Svazu podnikatelů ve stavebnictví a OS Stavba ČR vyjádřili stavební podnikatelé myšlenku, že v letošním roce vzroste stavebnictví o 4,1 % a v příštím roce to bude něco přes tři procenta. Podle nich, jak dodal Pavel Zítko, v nebližších čtyřech letech čeká české stavebnictví slušná perspektiva. Navíc to souvisí i s tím, jak současná vláda ČR podporuje investiční činnost. Navíc, když se v dohledné době dá do pořádku stavební legislativa, tak stavební podnikatelé i odbory tuto perspektivu našeho stavebnictví vidí velmi dobře.