Prezidentka Potravinářské komory (PK) ČR Dana Večeřová v rozhovoru pro deník Právo uvedla, že i když se potravinářský průmysl v České republice dostal pod extrémní tlak, potraviny se musí vyrábět dál.
V úvodu tohoto rozhovoru Dana Večeřová uvádí, že ihned po vyhlášení nouzového stavu kvůli koronavirové krizi čelil náš potravinářský průmysl skutečně extrémnímu náporu. A to zejména kvůli nákupní panice, kdy lidé absolutně nevěděli, co je čeká, zda si budou moci v příštích dnech nakoupit či zda vůbec bude co. Několik dní byla situace velmi nepřehledná.
Konstatovala, že hodně pomohlo, že opakovaně vystoupili ministr zemědělství Miroslav Toman, premiér Andrej Babiš a další lidé, kteří ujišťovali, že potravin je ve skladech dostatek, jejich výroba pokračuje a zásobování obchodů je plynulé. I díky tomu, podle Dany Večeřové, v dalším týdnu tato nákupní horečka naštěstí opadla. Současně vyzdvihla, že v té době většina potravinářských podniků jela v třísměnném provozu šest a půl dne v týdnu. Lidé zůstávali v práci dvanáct i více hodin, výpadky lidí ve výrobě se operativně řešily přesuny z administrativy. Přičemž potravináři tuto nelehkou situaci zvládli a nadále zvládají, za což jim, podle ní, patří velký dík.
Zároveň naznačila, že vyhlašovaná opatření mohla být zpočátku podstatně koordinovanější. Jako příklad uvedla uzavření oblasti Litovle a Uničova, kdy tam doslova přes noc vyrostly zátarasy, policie nikoho nepustila tam ani ven. A informace lidé z této oblasti neměli skoro žádné. Uvnitř přitom byly velké potravinářské provozy závislé na dojíždějících pracovnících, na zásobování surovinami i na rozvozu hotových výrobků.
Uvedla příklad, že jedna z pekáren zásobovala přes 400 obchodů na Olomoucku, které čekaly na závoz marně. Takže se „za běhu“ řešilo obnovení činnosti potravinářských provozů, u nichž přerušení nebylo nutné ani žádoucí. „Vyjednávali jsme s hygieniky podmínky pro příchod a odchod zaměstnanců, trasy pro zásobování i rozvoz výrobků. Nakonec jsme se na tom podstatném dohodli. Jen doufám, že se nic podobného již nebude opakovat,“ dodala Dana Večeřová.
Vedení potravinářských firem dokázalo zajistit jejich provoz
Podle prezidentky Potravinářské komory ČR v prvních týdnech nouzového stavu byly nároky na výkonnost pracovníků v potravinářském průmyslu skutečně extrémní. Navíc se uzavřely školy. Řada firem operativně vyčlenila ve svých areálech za přísně stanovených hygienických podmínek prostory, kde mohly být přes den děti zaměstnanců. Zaměstnavatelé se snažili a snaží vyjít svým zaměstnancům maximálně vstříc a vytvořit jim podmínky k tomu, aby se udržela plynulost výroby potravin.
Pokud jde o ochranu zaměstnanců, Dana Večeřová dále uvedla, že drtivá většina podniků má zpracován nejen krizový plán, ale i standardy bezpečnosti výroby potravin, které zahrnují i postup řešení v případě výskytu nakažlivé choroby. Jednotlivé směny se nepotkávají ani se „nepromíchávají" pracovníci v nich. Stěžejní zaměstnanci, například operátoři speciálních linek, se ve směnném provozu rovněž nepotkávají. Upozornila, že řada firem má striktně oddělené provozy, aby v případě výpadku jedné linky ji okamžitě plně nahradila jiná.
Náhlý nedostatek zahraničních pracovníků
Vím už o firmách, kterým nepřijedou plánované posily z Ukrajiny. Hlavně na severu Moravy podniky zatím nemohou počítat s polskými pendlery a snaží se tento výpadek pokrýt náborem v rámci České republiky. Potravinářská komora ČR má signály, například od konzervárenských podniků, že jim tradiční dodavatelé, například okurek, vypovídají či snižují smlouvy kvůli tomu, že nemá kdo založit úrodu ani ji sklidit.
Proto také vedení PK ČR vítá, že vznikla řada iniciativ na zprostředkování pomoci zemědělcům a potravinářům z řad studentů VŠ, pracovníků z uzavřených průmyslových či gastro provozů nebo nezaměstnaných. Přičemž za potravinářský resort poptávku koordinuje ministerstvo zemědělství, které je ve spojení jak s univerzitami, tak s úřady práce.
Pokud jde o odbyt výrobků, nastala složitá situace
Dana Večeřová dále sdělila, že existuje i řada firem, které dodávají třeba až polovinu své produkce do segmentu gastro. Tyto dodávky se v důsledku uzavření restaurací, hotelů, škol či školek téměř zastavily. Od počátku mimořádných opatření to těmto podnikům přináší významný pokles tržeb, někde až o 30 procent běžného obratu. Rovněž se zastavil světový trh s komoditami.
Nejvíce postižen je mlékárenský průmysl. Tradiční vývozní položky jako sušené mléko či máslo jsou zcela bez poptávek. Tato situace přispívá k poklesu cen na trzích a k hromadění skladových zásob v podnicích, které jsou nuceny tyto zásoby financovat.
Stojí i program ovoce a mléko do škol
Pokud jde o školní mléko a ovoce a zeleninu do škol, Dana Vačeřová uvedla, že při uzavření škol vznikl samozřejmě problém s produkty, které mají omezenou trvanlivost. Bylo zřejmé, že ke školákům nemají šanci doputovat. Naštěstí se značné množství ovoce a mléčných svačinek podařilo ve spolupráci s ministerstvem zemědělství zachránit, když se podařilo koordinovat přesun asi 80 tun potravin z uzavřených škol potravinovým bankám. Výpadek v dodávkách těchto produktů se ale potravinářům a zemědělcům nahradit nedaří.
Reakce na otazníky kolem nebaleného pečiva
V další části rozhovoru se Dana Večeřová dotkla otázky nebaleného pečiva, zvláště čerstvých rohlíků a housek. Konstatovala, že lidé pochopitelně dostali strach a zaznívají mezi nimi názory, že by se nebalené pečivo vůbec nemělo prodávat. „Myslím, že takovýchto neuvážených rad a prohlášení by se měli všichni vyvarovat, protože v této době jsou lidé na podobné zprávy obzvlášť citliví. Podle mého názoru je to velmi nešťastná kauza, která rovněž jde tak trochu na vrub hygieny,“ prohlásila.
Dále k tomu uvedla, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin, tak i ministerstvo zemědělství a dozorové orgány, opakovaně zdůrazňovaly, že přenos koronaviru prostřednictvím nebaleného pečiva, ale ani jinými potravinami nebyl prokázán. Kromě toho byla stanovena jednoznačná doporučení k maximálně hygienickému a bezpečnému prodeji pečiva s použitím jednorázových rukavic či podávačích kleští a za současné kontroly pracovníků obchodu.
V rozhovoru se zároveň připomnělo, že řada domácností začala chléb i pečivo péct doma. S tím souvisí i jedna z mála nedostatkových potravin na trhu, ba přímo „podpultovek“. Tou je droždí, včetně droždí sušeného. Na otázku, kdy ho zas bude dostatek, odpověděla, že to se dá obtížné odhadnout. Droždárenské firmy hlásí tak enormní vzestup poptávky, že ji ani při sebevětší snaze zatím nestačí uspokojit. Obchodníci pak museli omezit počet prodávaných balení pro jednotlivé zákazníky.
Ekonomické problémy potravinářských firem jsou značné
Ačkoliv v potravinářském oboru nedošlo k plošnému uzavírání provozů, jak dále uvedla Dana Večeřová, potravináři bojují s mnoha problémy, podobně jako ostatní sektory. Ať už jde o výpadek pracovníků, kteří mají ošetřovné na děti, nebo už zmíněný propad tržeb. Načež konstatovala, že surovin je zatím dostatek, ale výrobci si však začínají stěžovat na rostoucí ceny dovozů, a to i s ohledem na vývoj kurzu eura.
Problémy by mohly nastat i u dovozu obalových materiálů nebo náhradních dílů k technologickým linkám. V podnicích ale přibývá pohledávek po lhůtě splatnosti. Odběratelé, kteří dodávají výrobky do gastronomických zařízení, našim firmám oznamují, že budou z důvodu uzavření restaurací a jídelen platit faktury se zpožděním, a žádají o prodloužení splatnosti. Mohlo by to vést až ke krachu těchto subjektů, a tím ke vzniku nedobytných pohledávek.
Výrobcům určitě pomohou finanční úlevy v podobě odkladu plateb na sociální zabezpečení či odklad plateb záloh na daň z příjmu. Velmi vítáme také navýšení alokace peněz na Program rozvoje venkova za účelem zvýšení soběstačnosti. Soběstačnost totiž do značné míry závisí na dostatečné zpracovatelské kapacitě, a to u všech podniků bez ohledu na jejich velikost. To se týká především bouráren masa, třídicích a balicích linek či linek pro zpracování ovoce a zeleniny.
Poděkování potravinářům za jejich úsilí a nasazení
Zároveň ocenila, že velikonoční svátky, ač byly letos silně poznamenány omezeními vyplývajícími z nouzového stavu, potravinářům přišly vhod. Uvedla, že všichni chápou, že výroba potravin se nemůže a nesmí zastavit, ale těch prodloužených a mimořádných směn, spojených navíc s vypětím a nervozitou z toho, co bude dál, už bylo příliš.
Přitom doporučila, že by určitě bylo dobré, aby si všichni spotřebitelé nejen teď, v této krizové době, ale i do budoucna uvědomili, že potraviny se na pultech obchodů nezjevují samy o sobě, ale jsou za nimi lidské ruce a velký kus práce. Aby si uvědomili, že potraviny začínají svoji cestu na poli, v sadu nebo ve stáji, kde se někdo musí o obilí, zeleninu, ovoce či zvířata každodenně starat, přes zpracovatelské podniky, kde tyto suroviny dostanou výslednou podobu výrobků a až poté se s přispěním obchodníků ocitnou u nich doma na stole.
„Troufám si říct, že zejména na počátku nouzového stavu to byli právě potravináři, kteří nepřipustili výpadky v dodávkách a snažili se v maximálním nasazení pokrýt zvýšenou potřebu potravin. Za to jim určitě musíme všichni poděkovat. A jsem ráda, že ani potravináři nezapomínají na druhé. Příkladem mohou být bezplatné dodávky mléčných výrobků do balíčků pro seniory nebo do domovů důchodců, nemocnic či pracovníkům záchranných složek od mlékáren, jako jsou Madeta, Interlacto a jiné. Anebo bezplatné zásilky minerálních vod do nemocnic od společnosti Mattoni. Takto dnes postupuje řada potravinářských firem a i jim za to patří dík,“ uvedla v závěru svého rozhovoru prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.