Jednou z priorit Agrární komory České republiky je návrh řešení ochrany zemědělské půdy v České republice. V Evropské unii má většina zemí přijatou legislativu, která řeší využití zemědělské půdy a její ochranu. Vnitrostátní právní předpisy zamířené na pozemky, sledují různé cíle, a to od zachování zemědělského využití zemědělské půdy v daném státě až po omezování koncentrace půdy. Vždy je však společným znakem cíl zabránit nadměrným pozemkovým spekulacím. Na úrovni Evropské unie byly různé iniciativy, avšak ani jedné se nepodařilo prosadit návrh na závaznou úpravu prodeje, pronájmu, či ochrany zemědělské půdy na úrovni Evropské unie. V některých zemích staré EU15 jde regulace až tak daleko, že není možné prodat či pronajmout zemědělskou půdu nezemědělci a je nutné schválení převodu půdy nezávislou komisí či nezávislou organizací.
Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc., prezident Agrární komory ČR proto inicioval jednání k současně platnému pozemkovému právnímu rámci v Německu pro oblast zemědělské půdy. Je nutno zdůraznit, že Německo má platný zákon z roku 1961. A je nutno poznamenat, že německý Spolkový ústavní soud již ve svém nálezu ze dne 12. ledna 1967 rozhodl, že pozemkové transakce nemusí podléhat stejné volnosti jako pohyb jakéhokoli jiného kapitálu, protože půdu nelze rozmnožovat a je nepostradatelná, a že spravedlivý právní a společenský řád vyžaduje, aby se veřejný zájem v případě půdy prosazoval mnohem důrazněji než u jakéhokoli jiného majetku. Půda teda není pro Německo obyčejnou komoditou určenou na prodej a nákup.
Jednání na regionálním úřadě v Drážďanech se za německou stranu účastnili zástupci DBV, teda největšího zemědělského svazu, který reprezentuje zemědělce s různou velkosti farmy. V Německu najdeme farmy s výměrou zemědělské půdy od průměru 30 ha, na severu Německa od 60 ha do 100 ha a ve východním Německu od 1000 ha do 3000 ha. Pro všechny platí současný zákon na spolkové úrovni, přičemž jednotlivé země mají možnost ji ještě upravit na základě požadovaných specifik.
Jednání bylo zaměřené na účinnost platné legislativy, její silné a slabé stránky při aplikaci v praxi a potenciální změny. Podle zástupců DBV je nutné v zemědělské politice po roce 2020 podporovat skutečné zemědělce. V této definici by měla být podle kolegů z Německa například minimální výměra zemědělské půdy 8 ha a zemědělec by měl mít minimální výkon, který mu zabezpečí plnění povinných odvodů definovaných sociálními zákony. Už v současnosti musejí mít zemědělci funkční podnikatelský plán, aby nedošlo k nákupu a pronájmu půdy někomu, kdo nerozumí zemědělství a chtěl by začít hospodařit.
Obě strany se shodly na potřebě výměny informací a na další spolupráci. I proto se obě organizace opět v dohledné době setkají, aby diskutovaly o Společné zemědělské politice a dalších oblastech, které jsou důležité pro aktivní zemědělce.