Od 1. října 2016 začne platit nová právní úprava zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb.). Tato úprava je transpozicí 3 evropských zadávacích směrnic – o zadávání veřejných zakázek, o udělování koncesí  a o zadávání  tzv. sektorových zakázek (tj. zakázek v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb).

Cílem směrnic je zjednodušení a zefektivnění zadávání zakázek a snížení administrativní zátěže, jak na straně zadavatelů, tak na straně uchazečů

Jaké změny oproti současnosti přináší nová úprava zadávání veřejných zakázek?

Zásadní novinkou je sloučení úpravy do jednoho zákona, což zpočátku může způsobovat problémy v orientaci. Důležité je si uvědomit, že první (obecná ustanovení), druhá (základní ustanovení) a desátá část zákona (společná ustanovení) se vztahuje na všechny veřejné zakázky.

Zákon zavádí novou zásadu přiměřenosti, tedy povinnost zadavatele nastavit všechny zadávací podmínky tak, aby byly přiměřené účelu, který je jimi sledován.

Dochází ke změně terminologie – nepoužívá se pojem sektorový a dotovaný zadavatel, ale rozlišuje se jen veřejný zadavatel a jiná osoba při výkonu relevantní činnosti, kterou vykonává na základě zvláštního nebo výhradního práva. Pojem účastník zadávacího řízení slučuje dřívějšího uchazeče a zájemce, zavádí se pojem poddodavatel místo subdodavatel.

Nabídka není nabídkou ve smyslu občanského zákoníku, ale jsou to údaje nebo doklady, které uchazeč podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace.

Rozlišuje se způsobilost (dnešní základní a profesní kvalifikační předpoklady) a kvalifikace (dnešní ekonomické a technické předpoklady).

Zadavatel musí po uchazeči požadovat prokázání základní způsobilosti, tj.

• bezúhonnost (nejen členů představenstva, ale i dalších osob určených zadavatelem),
• neexistenci splatného nedoplatku v evidenci daní,
• neexistenci splatného nedoplatku na pojistném (sociální, zdravotní pojištění),
• že uchazeč není v likvidaci.

U základní kvalifikace je možný tzv. self-cleaning, tedy možnost dodavatele prokázat, že zákonem vyjmenovaná pochybení napravil, a není tedy důvod ho vyloučit. Ale je na zadavateli, zda nápravu považuje za dostatečnou.

Pokud jde o profesní kvalifikaci je zadavatel povinen požadovat jen výpis z obchodního rejstříku, vše ostatní (živnost, členství v profesní komoře aj.) je dobrovolné. Rovněž požadavky na prokázání ekonomických a technických předpokladů jsou na vůli zadavatele.

Vedle druhu zakázky se nově rozlišuje režim veřejné zakázky – nadlimitní, podlimitní (limity určuje směrnice), pro veřejné zakázky malého rozsahu (dva miliony korun, resp. šest milionů korun pro stavební práce) a zjednodušený. Podle režimu je určen průběh zadávacího řízení.

Byl rozšířen okruh výjimek (právní služby, poskytování úvěrů, nabytí, nájem a pacht věci movité) a zavedeny nové druhy řízení:

• Řízení o inovačním partnerství – dlouhodobá spolupráce pro vývoj plnění, která dosud na trhu nejsou
• Zjednodušený režim – pro zadávání sociálních, kulturních a jiných zvláštních služeb (právních, administrativních, bezpečnostních)

Co se týká průběhu zadávacího řízení, tak nejvýznamnějšími novinkami jsou:

• Zrušení předběžného oznámení – není povinnost zveřejňovat, zadavatel může využít, pokud chce zkrátit lhůtu pro podání nabídek.
• Účastník prokazuje způsobilost a kvalifikaci prostými kopiemi nebo čestným prohlášením nebo výpisem z SKD.
• Není pevně stanoveno pořadí kroků v zadávacím řízení, lze nejprve hodnotit nabídku a pak teprve splnění podmínek účasti. Pouze u vybraného účastníka se posuzuje nabídka do všech podrobností.
• Nově upraveny předběžné tržní konzultace
• Zadávací lhůta (tj. lhůta, po kterou je uchazeč vázán nabídkou) – zadavatel je povinen ji stanovit jen v případě, že požaduje po uchazečích složení jistoty.
• Novým kritériem hodnocení je ekonomická výhodnost, tj. nejvýhodnější poměr nákladů a kvality. Může se hodnotit i organizace, kvalifikace a zkušenosti relevantních osob, i environmentální a sociální hledisko, případně jen kvalita. Hodnotící komise je nepovinná, ale musí být zpráva o hodnocení nabídek.

Vyloučení účastníka je nově možné kdykoli v průběhu zadávacího řízení, ale jen ze zákonných důvodů.

Zadavatel musí uchazeče vyloučit:

• pro nedodržování právních předpisů v oblasti práva sociálního, pracovního, životního prostředí,
• střet zájmů (nové – čestné prohlášení těch, kteří se podílejí na zadávání, že střet zájmů neexistuje,
• narušení hospodářské soutěže předchozí účastí při přípravě zadávacího řízení

Zadavatel může uchazeče vyloučit pro:

• závažná nebo dlouhodobá pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu
• závažné profesní pochybení
• uzavření zakázané dohody
• pokus o ovlivňování rozhodnutí zadavatele
• pokus o získání neveřejných informací
• mimořádně nízkou nabídkovou cenu

Speciálním důvodem pro vyloučení je to, že český dodavatel - akciová společnost nemá výlučně zaknihované akcie.

Zadavatel provede výběr dodavatele a vyzve ho k předložení úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci a identifikačních údajů skutečných majitelů. Zadavatel může požadovat předložení údajů o majetkové struktuře účastníka nebo poddodavatele už v nabídce, od vybraného uchazeče to vyžadovat musí před uzavřením smlouvy. Postup, jak zjišťovat a ověřovat skutečné majitele, by měl vysvětlit připravovaný metodický pokyn. Beze změny zůstává povinnost zadavatele oznámit výběr ostatním účastníkům a uzavřít smlouvu. Zveřejňuje se zpráva zadavatele, smlouva na profilu zadavatele (pokud se nezveřejňuje v registru smluv) a výše skutečně uhrazené ceny (veřejný zadavatel).

Zrušení zadávacího řízení je povinné, pokud nezbyl žádný účastník. Zadavatel může zadávací řízení zrušit, pokud odpadly důvody pro pokračování (podstatná změna okolností), zadavatel neobdržel dotaci, ekonomicky nepřijatelná nabídka, zbyl jen jeden účastník, jde o dobrovolného zadavatele.

Změny závazků ze smluv bez nového zadávacího řízení jsou možné jen u nepodstatných změn. Podle zákona podstatnou změnou je změna smluvních podmínek, která by umožnila účast jiných dodavatelů, změnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

Podstatnou změnou není změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky, jejíž hodnota je menší než 10% ceny původních dodávek nebo služeb (u stavebních prací je to 15%), a nedosahuje limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku. Jednotlivé změny se sčítají.

Tzv. vícepráce je možno provést za podmínek stanovených zákonem jen pokud hodnota dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek nepřekročí 50% původní hodnoty závazku (sčítají se jednotlivé změny).

Nahrazení dodavatele jiným je možné u vyhrazených změn (musí být uvedeny v zadávací dokumentaci), při právním nástupnictví a problému s referencemi.

 

Vedle obecných důvodů ukončení smlouvy podle občanského zákoníku, lze od smlouvy odstoupit nebo ji vypovědět, jestliže v plnění nelze pokračovat, aniž by byla porušena pravidla pro změny nebo dodatečně je zjištěno, že dodavatel měl být vyloučen.

Námitky a přezkumné řízení                 

Nově lze námitky proti zadávací dokumentaci podat jen do skončení lhůty pro podání nabídek. I nadále platí, že pokud se nedá námitka, nelze navrhovat přezkum úkonu.

Zadavatel do 15 dnů od doručení námitkám vyhoví nebo je odmítne a poučí o možnosti zahájit řízení u ÚOHS. Součástí rozhodnutí musí být odůvodnění. Odůvodnění je nepřezkoumatelné. Novinkou je fikce odmítnutí, pokud zadavatel ve lhůtě o námitce nerozhodne. Lhůta pro podání návrhu na ÚOHS je 25 dnů ode dne odeslání námitek.

Je stanovena šedesátidenní blokační lhůta ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele, kdy nesmí zadavatel uzavřít smlouvu na předmětnou zakázku.

Nově je zaveden poplatek za podání podnětu k ÚHOS ve výši 10.000 korun.