V rámci pozemkových úprav se musí navrhovat řešení, která budou dostatečně účinná v klimatických podmínkách předpovídaných pro druhou polovinu 21. století. Podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství ČR se pozemkové úpravy tedy zaměří na dlouhodobé zadržení vody v krajině. Součástí pozemkových úprav bude i řešení závlahových systémů a zdrojů závlahové vody. Nově se budou řešit pozemkové úpravy v několika na sobě navazujících katastrech najednou.

Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana se v posledních desetiletích pozemkové úpravy orientovaly především na ochranu půdy proti erozi a na protipovodňovou ochranu území. Je však zřejmé, že se ministerstvo zemědělství a další příslušné orgány a instituce budou muset do budoucna mnohem více soustředit i na problematiku sucha. Změny, které ministerstvo zemědělství připravilo, umožní lépe se vyrovnávat s klimatickými a hydrologickými extrémy, tedy suchem i povodněmi. Současně zamezí zrychlené erozi půdy.

V tiskové zprávě MZe se dále uvádí, že nové principy pozemkových úprav připravil tým rektora České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze Petra Skleničky. Cílem bylo upravit postupy v pozemkových úpravách tak, aby se krajina lépe adaptovala na klimatické podmínky projektované pro období po roce 2050.

Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody (přirozené či umělé dočasné zadržení vody v krajině), bude pro následující období prioritou akumulace vody (dlouhodobé zadržení) a její další efektivní využití v krajině. Součástí řešení pozemkových úprav má být také návrh a realizace závlah s ohledem na potřeby zemědělců. Zabezpečit bude nutné také zdroje závlahové vody.

Podle rektora ČZU Petra Skleničky se budou muset pozemkové úpravy řešit i s ohledem na zdroje vody v daném území. V řadě případů proto bude vhodné řešit pozemkové úpravy v několika na sebe navazujících katastrech najednou. Prioritu při zahajování pozemkových úprav by měly mít katastry z oblastí nejvíce postižených suchem.

V souvislosti s těmito změnami bude nutné novelizovat Zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Ministerstvo zemědělství chce také udělat odbornou revizi připravených projektů vodohospodářských opatření pro plány společných zařízení na základě nově definovaných klimatických podmínek pro období po roce 2050.

V rámci pozemkových úprav Státní pozemkový úřad (SPÚ) dosud realizoval vodohospodářská opatření na ploše zhruba 550 hektarů a protierozní opatření na ploše 770 hektarů. Aktuálně je ukončeno 2.402 komplexních pozemkových úprav a 2.921 jednoduchých pozemkových úprav. Od roku 2013 SPÚ zahajoval zhruba 200 komplexních pozemkových úprav a 40 až 60 jednoduchých pozemkových úprav ročně. V současné době je rozpracováno 1 060 komplexních a 110 jednoduchých pozemkových úprav.