Aktuální dění v Evropském parlamentu v souvislosti s připravovaným zákazem dvojí kvality potravin, dále výsledky mezinárodní studie o tom, že konzumace energetických nápojů ovlivňuje chování a zdraví dětí a mladistvých a několik užitečných informací v oblasti testování potravin – to byly hlavní body úterní tiskové konference Potravinářské komory ČR.
Ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna, který průběh tiskové konference zasvěceně moderoval, přítomným novinářům vysvětlil, že v médiích se objevila informace o tom, že jednání o zákazu dvojí kvality potravin se v Bruselu mezitím zadrhlo. Proto dnes PK ČR pozvala poslankyni Evropského parlamentu Olgu Sehnalovou, která se v této záležitosti velmi aktivně angažuje, aby celou záležitost osvětlila. Zároveň uvedl, proč jsou na program tiskové konference zařazeny i další, výše vyjmenované body programu.
Poslankyně EP Olga Sehnalová uvedla, že legislativu k této otázce musí projednat, jak Evropský parlament, co se již stalo, kdy v podstatě podpořil myšlenku zákazu výroby a prodeje potravin o dvojí kvalitě. Druhým evropským orgánem, který má tuto záležitost posoudit je tak i Rada Evropy, tedy členských států EU. Právě v této době je tato otázka na pořadu dne. Avšak, stalo se, že za předsednictví Rakouska ve druhém pololetí minulého roku, Rakousko záležitost zákazu dvojí kvality potravin v podstatě smetlo ze stolu. Státy, které uvedený zákaz dvojí kvality potravin chtějí prosadit, nyní očekávají, že nynější předsednická země Rumunsko, které má rovněž své vlastní zkušenosti s dvojí kvalitou potravin, tuto záležitost opět nastolí k projednání v rámci členských zemí EU. Takže, až projedná tuto záležitost Rada Evropy, tj. až bude známo stanovisko všech členských zemí EU, nastane etapa, kdy se v rámci orgánů EU bude formulovat závěrečné stanovisko k danému problému.
Olga Sehnalová v této souvislosti upozornila i na fakt, že k této otázce bohužel nevydávají svá stanoviska ministerstva zemědělství členských států EU, což by ve své podstatě znamenalo kladné stanovisko a souhlas s návrhem zákazu dvojí kvality potravin, ale že stanovisko vypracovávají příslušná ministerstva průmyslu. V našem případě je to ministerstvo průmyslu a obchodu, kde příslušní pracovníci ministerstva zatím neprojevují akutní zájem na urychleném projednání této otázky. Takže se uvidí, jak, bude celá záležitost u nás, ale i jinde v Evropě, dále probíhat.
Školáci pijí méně limonád, ale objevili energetické nápoje!
Poté vystoupil Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci, který hovořil o účasti výzkumného týmu této univerzity v mezinárodním projektu, kterého se zúčastní 50 zemí ve světě, a který se zabývá otázkou zdraví dětí v období druhého stupně povinné školní docházky až po období mladé dospělosti, a to zejména s jejich konzumací energetických nápojů.
Z průzkumu českých dětí, který se uskutečnil v loňském roce, podle Michala Kalmana, vyplývá, že spotřeba slazených nápojů u nich klesá. Za posledních 12 let se počet školáků, kteří denně pijí limonády, snížil na polovinu. Olomoučtí vědci se ve své studii poprvé také zaměřili na konzumaci energetických nápojů. Podle právě zveřejněných výsledků má sklon k jejich nadměrné konzumaci více než desetina mladých Čechů.
V roce 2006 pila denně limonády téměř třetina školáků ve věku od 11 do 15 let. Od té doby se jejich počet snížil na méně než polovinu. Konkrétně jde o 14 % dětí v tomto věkovém rozmezí. Pozitivní tern potvrzují všechny výzkum, které v Olomouci dělají vždy se čtyřletým odstupem. Michal Kalman v této souvislosti rovněž upozornil, že pití slazených nápojů je úzce spojeno s obezitou dětí, kazivostí zubů a dalšími zdravotními problémy.
Právě proto se také olomoučtí výzkumníci zaměřili i na energetické nápoje. Přestože více než polovina mladých lidí tyto nápoje nepije, existuje však početná skupina, která po plechovce s energetickým nápojem sahá dost často. K pravidelným konzumentům patří zhruba každý desátý školák ve věku 13 až 15 let. V absolutních číslech to znamená, že zhruba 30 000 mladých lidí je potenciálně ohroženo řadou zdravotních rizik spojených s konzumací těchto nápojů. Jde především o zvýšený krevní tlak, srdeční příhody či arytmie, dále o změny chování, tj. o agresivitu či depresi.
Michal Kalman dále upozornil na rozdíly mezi regiony. Ve spotřebě těchto nápojů jsou na špici Ústecký kraj, kde tyto nápoje konzumuje každý pátý školák. Dále jsou to i Liberecký a Karlovarský kraj. Naopak nejméně často si tyto nápoje kupují děti v Praze (7,7 %). Výsledkem pití energetických nápojů bývá sklon ke kouření, či opakovaná opilost nebo konzumace marihuany.
Tým, který se životním stylem mladé generace zabývá, zjišťoval trendy u školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Do aktuálního výzkumu se u nás zapojilo 250 škol a své odpovědi poskytlo bezmála 14 000 školáků.
V návaznosti na výsledky této studie vystoupil prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů Jiří Pražan, který ze svého pohledu šéfa sdružení výrobců nealkoholických nápojů, hovořil o tom, co vše obsahují slazené a energetické nápoje, a které jejich složky, zejména kofein a cukr, negativně působí na konzumující mládež. V nastalé diskusi o tomto problému se hovořilo i o tom, že snižovat cukr není z hlediska výroby tak jednoduchou záležitostí, jak by se běžnému spotřebiteli mohlo zdát. Vždyť poměr těchto složek ovlivňuje výslednou chuť vyrobeného nápoje, což se nakonec odráží i v tom, zda si jej zájemci koupí či nikoliv. V průběhu této diskuse Miroslav Koberna poznamenal, že s výsledky této studie by se mělo především seznámit ministerstvo zdravotnictví a další obdobné instituce, neboť by to mohlo přinést i určité korekce názorů jejich pracovníků, které, jak to někdy vypadá, asi občas vycházejí ze starších poznatků, které byly kdysi, před lety, zveřejněny.
Závěr tiskové konference patřil výsledkům testu kečupů
V závěru tiskové konference vystoupil docent Aleš Rajchl z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, který se věnoval otázce testů potravin, kterým se věnuje časopis CZ TEST – Svět potravin. Konkrétně hovořil o výsledku testů kečupů, které spolu s rajčatovým protlakem, patří mezi nejznámější rajčatové výrobky. V prvé části svého vystoupení vysvětlil z odborného hlediska, co tvoří kvalitu kečupů a posléze pohovořil i o výsledcích uskutečněných testů. Ty můžete, budete-li mít zájem, nalézt v lednovém čísle časopisu CZ TEST – Svět potravin.