• Zveřejněno: 24.01.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Peněžité náhrady, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, by mohly v budoucnu podléhat zdanění. Podle zpravodajství České televize to předpokládá to novela poslanců KSČM, kterou dne 23.1.2019 schválila Poslanecká sněmovna.

Pravicová opozice neprosadila návrh TOP 09 na zamítnutí sporné předlohy, která nyní poputuje k posouzení do Senátu. Zdanění náhrad patří k podmínkám KSČM pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD.

Stát by měl náhrady danit podle schváleného znění novely od příštího roku. V dílčím hlasování sněmovna zamítla návrh poslance Marka Bendy (ODS) na další roční odklad účinnosti předlohy tak, aby ji mezitím mohl posoudit Ústavní soud.

Kritici tvrdí, že zdanění náhrad je protiústavní i s ohledem na smlouvy, které v minulosti uzavřel stát s církvemi v souvislosti s majetkovým vypořádáním.

Pro předlohu hlasovalo 106 ze 172 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci hnutí ANO, SPD, ČSSD a KSČM. Proti hlasovalo 56 poslanců z řad ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Očekává se, že Senát předlohu zamítne. Dolní komora by se jí v takovém případě zabývala znovu.

Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Podporovatelé novely také tvrdí, že zákon vytvořil v restitucích nerovnost, když ostatní restituční normy byly jen o zmírnění křivd, které vznikly po roce 1948, když vládu převzala plně do svých rukou KSČ.

75 miliard je podle kritiků církevních restitucí příliš

Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Novela by nebyla účinná zpětně. Církve by podle předkladatelů musely nově zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě  zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.