Přestože se počet OSVČ opět meziročně zvýšil, podle serveru Podnikatel.cz, nárůst nijak nevybočuje oproti předchozím kvartálům s tím, že změny v dohodách se zatím na množství OSVČ neprojevily. Podle tohoto článku je ale možné, že se „transformace“ dohodářů na IČO, ukáže v datech za první letošní čtvrtletí, jelikož zaměstnavatelé nechali dohody ještě do konce roku doběhnout a teprve od ledna také platí u dohod nárok na dovolenou.
Uvedený článek o růstu počtu OSVČ dále konstatuje, že na konci loňského roku v ČR působilo skoro 1,13 milionu OSVČ, což vyplývá ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které zpracoval server Podnikatel.cz.
Jak data ČSSZ dále ukazují, ke konci roku 2023 v Česku podnikalo 668.737 OSVČ na hlavní pracovní poměr, což je skoro o 20 tisíc více než před rokem. Jde o nejvyšší počet OSVČ (hlavních) od počátku roku 2009. Přestože se v médiích objevovaly zprávy o tom, že kvůli datovým schránkám skončilo rekordní množství podnikatelů, data ČSSZ naznačují, že ve skutečnosti nešlo o aktivní OSVČ, ale především o ty, které měly přerušenou živnost.
Pokud jde o počet OSVČ, pracujících na vedlejší pracovní poměr, čísla opět překonaly rekord. OSVČ (vedlejších) působilo v ČR k 31. prosinci loňského roku 458.452. Jde o historický rekord. Doposud nikdy v Česku tolik OSVČ na vedlejší pracovní poměr nepodnikalo. Oproti předloňskému konci roku, jde o nárůst o 3 tisíce, a oproti konci roku 2009 je to dokonce o 152 tisíc více. Server Podnikatel k tomu dodává, že se však zdá, že jejich počet se blíží vrcholu. V dřívějších letech jich totiž přibývalo více. Celkově ke konci roku 2023 v České republice podnikalo 1.127.189 OSVČ, což je o 23 tisíc více než před rokem. Oproti rekordnímu konci loňského září, je to jen o 3 tisíce OSVČ méně. Jak navíc ukazují dlouhodobá data, jde o tradiční sezónní výkyv. Na konci roku je vždy počet OSVČ nižší, v porovnání s letními měsíci v roce. Je to způsobeno hlavně tím, že OSVČ ke konci kalendářního roku ukončují nebo přerušují činnost. Během léta zase počty zvyšují sezónní práce.
Server Podnikatel.cz dále vysvětluje, kdo z OSVČ pracuje na vedlejší pracovní poměr. Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce: vykonávala zaměstnání, měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod. Dále měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou. Dále jde o osobu, která vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu. Případně byla nezaopatřeným dítětem.
Server Podnikatel.cz přitom opakovaně upozorňuje, že za nárůstem počtu OSVČ stojí do velké míry především tzv. švarcsystém. Už v minulých letech odborníci upozorňovali, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem. „Švarcsystém je přirozenou reakcí na extrémní zdanění práce a rostoucí balvan administrativy, regulace a povinností spojených se zaměstnáváním pracovníků, který zaměstnavatelé musí tlačit do kopce. Je rozšířený v IT sektoru, stavebnictví, dopravě, logistice, ale například i v médiích, a paradoxně i ve státní správě,“ doplnil pro server Podnikatel.cz už před několika měsíci Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR, s tím, že v průběhu koronavirové krize se počet vydaných živnostenských listů dokonce zvýšil, ale právě kvůli dalšímu rozšíření švarcsystému. „Sotva lze předpokládat, že by nejistoty spojené s pandemií zatraktivňovaly drobné podnikání,“ domnívá se Diro. Že za nárůstem počtu OSVČ stojí hlavně švarcsystém, si myslí i Josef Jaroš, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). „Obecně české pracovní právo, nevýrazné ve prospěch zaměstnance, a především vysoká cena práce, jedna z nejvyšších v Evropě, švarcsystému nahrává,“ uvedl pro server Podnikatel.cz Josef Jaroš.
Od loňského října navíc platí novinky v oblasti dohod mimo pracovní poměr, které jejich využití komplikují. Od ledna navíc mají dohodáři nárok na dovolenou. Na výraznějším nárůstu množství OSVČ se to nicméně zatím neprojevilo. Meziroční zvýšení počtu OSVČ o 23 tisíc, je totiž obdobné jako na konci předchozích kvartálů, kdy změny ještě neplatily. Ke konci loňského září šlo o meziroční zvýšení o 21 tisíc OSVČ, ke konci června rovněž o 21 tisíc a ke konci března o 22 tisíc.
Nicméně je možné, vzhledem k tomu, že některé novinky začaly platit až v lednu, a že i zaměstnavatelé často úpravu pracovní spolupráce nechali na začátek roku, že se změny v dohodách na počtech OSVČ projeví při srovnání na konci března.
V červenci pak sice mají nabýt účinnosti další novinky, které by, podle expertů, takřka jistě znamenaly odliv dohodářů k IČO, nakonec však zřejmě dojde k jejich úpravě. Předně by mělo dojít k vypuštění souhrnného limitu ze všech dohod, který měl činit 40 % průměrné mzdy.
Nově bude jedna hlavní DPP, která bude evidovaná a připsaná pouze jednomu danému zaměstnavateli. V případě dalších dohod bude jejich výše možná pouze do 4000 Kč, a vše nad tento limit již bude s odvody. Zaměstnanec v součinnosti se zaměstnavatelem by tak měl mít možnost určit jednu (hlavní) dohodu měsíčně, u které by zůstal stávající limit (resp. 25 % průměrné mzdy). Tuto dohodu by měl mít možnost vybraný zaměstnavatel jednoduše zarezervovat elektronicky u České správy sociálního zabezpečení.