Coliving neboli spolubydlení, někdy také nazývané komunitní bydlení, nabývá v současné době stále většího významu. Podle zpravodajství Mladé fronty DNES se to ukazuje jako ideální forma bydlení pro ty, kteří chtějí pružně reagovat na nepředvídatelné situace a vyhnout se pasti vysokých cen nemovitostí. I když colivingové projekty primárně vyhledávají lidé ve věku od 24 do 39 let, postupně se tento trend začíná prosazovat i mezi dalšími věkovými kategoriemi.

Jak dále uvádí Mladá fronta DNES společnost CBRE, zabývající se oblastí komerčních realitních služeb, zanalyzovala čtyři západoevropské metropole, kde je spolubydlení běžné. Jeho výsledky ukazují, jak silný potenciál může coliving mít i pro český trh. A to nejen z pohledu jednotlivců, ale také investorů.

Charakteristickou vlastností colivingu je sdílení. Obyvatelé takového bytu mají k dispozici soukromý pokoj, přičemž všechny ostatní prostory jsou již společné. Ať už jde o kuchyň, obývací pokoj anebo třeba tělocvičnu, hernu, bar či speciální pracovní prostor ve stylu coworkingu neboli sdíleného pracovního prostoru. Výhodou je, že spektrum sdílených místností je široké a jejich vybavení zpravidla nadstandardní.

„Podobné projekty často nacházejí uplatnění v atraktivních lokalitách v centru měst, kde nabízejí krátkodobé ubytování na několik dnů i dlouhodobý pronájem v řádu let. Menší míra soukromí je tak vyvážena nižším nájemným na dobré adrese, vysokou flexibilitou, bohatými sociálními kontakty a přístupem k věcem, které by si lidé za jiných okolností nemohli sami dovolit. To vše na bázi měsíční platby, která zahrnuje veškeré poplatky,“ komentuje Jakub Stanislav, ředitel oddělení investic společnosti CBRE.

„Stávající colivingové platformy ukazují, že tento koncept je dobře odolný i v době pandemie koronaviru. Každý rezident má vlastní zázemí, které umožňuje sociální distancování. Společné prostory jsou natolik velkorysé, že bez problémů umožňují dodržování bezpečných rozestupů. Centralizovaná správa zajišťuje pravidelný úklid a údržbu. Nechybí vysokorychlostní internet pro práci z domova. A digitální komunikační kanály umožňují obyvatelům zůstat ve společenském kontaktu a udržovat si aktuální informace,“ dodává Jakub Stanislav.

Měnící se způsob práce, rostoucí podíl nezadaných lidí (singles) ve velkoměstech a rozvoj sdílené ekonomiky nutí lidi přehodnocovat prostředí, v němž chtějí žít.

V České republice je zatím coliving v plenkách, nicméně právě proto představuje pro potenciální investory atraktivní příležitost. Jeho očekávaný nástup lze přirovnat k nedávnému rozmachu coworkingových center. Fenomén sdílených kanceláří se do České republiky dostal v roce 2009 s několikaletým zpožděním oproti zahraničí a jeho rozjezd byl pozvolný.

„Očekáváme, že u colivingu bude obdobný vývoj jako u coworkingu. Na tomto konceptu již funguje bydlení pro studenty, které provozují například společnosti Zeitraum a Karlín Group v Praze anebo CTP v projektu Domeq v Brně. Komunitní bydlení pro všechny bez ohledu na věk chystají třeba společnosti Acord Invest a Trigema, rekonstrukcí za stejným účelem projde i první československý mrakodrap známý jako Dům Radost na pražském Žižkově. Nově se tam chystá otevřít WorkLounge Living,“ uvádí Jakub Stanislav.

Bohatou inspiraci pro tuzemské projekty přinášejí především platformy ze zahraničí. Bydlení ve stylu colivingu je běžné ve velkých metropolích USA, jako třeba New York či San Francisco, ale prosazuje se i v západní Evropě. Jako příklad lze uvést Londýn, Amsterdam, Berlín či Vídeň, kde je aktivních mnoho provozovatelů. Navíc postupně vznikají i různé řetězce zaměřené přímo na coliving.

Analýza společnosti CBRE přináší zajímavá data o těchto trzích ve sledovaných čtyřech metropolích. Například v Londýně podíl lidí bydlících v nájmu vzrostl z 22 procent v roce 2010 na 30 procent v roce 2018. Lidé pak utratí za nájem 37 procent čisté mzdy.

V Amsterdamu dosahuje čekací doba na byt s regulovaným nájemným 15 let. Ceny nemovitostí vzrostly mezi lety 2015 a 2019 o 59 procent a současnou poptávku po colivingu tvoří 277 tisíc lidí ve věku od 18 do 38 let.

Počet obyvatel Berlína každý rok vzroste o 40 tisíc, navzdory probíhající výstavbě se dlouhodobě nedaří pokrýt poptávku po bydlení. To vede k rostoucím cenám nájmů, podíl vlastnického bydlení patří k nejnižším v celé Evropě. Tato zpráva dále uvádí, že ve Vídni počet obyvatel ve věku od 20 do 32 let vzrostl v letech 2000 až 2019 o 35 procent.

Hnací silou colivingu je dlouhodobě neutěšená situace na trhu s bydlením v kombinaci s celospolečenskými změnami. Prvním z nich jsou rostoucí ceny nemovitostí.

Podle údajů společnosti Oxford Economics za rok 2018 se ceny domů napříč Evropou meziročně zvýšily o 4,4 procenta, zatímco reálné mzdy vzrostly o pouhých 0,8 procent. Zároveň s tím se zpřísnily i podmínky pro získání hypoték. Pro většinu mladých lidí se z pořízení vlastního domu či bytu stal nedostupný sen. Průměrný věk lidí, kteří si poprvé pořizují nemovitost, vystoupal na 31.

Současně i podíl pronájmů za posledních deset let vytrvale roste. Zatímco v roce 2008 žilo v nájmu 27 procent obyvatel EU, o deset let později již 31 procent. Coliving nabízí flexibilní a cenově dostupnou alternativu pro mladé dospělé, kteří chtějí překlenout období mezi odchodem od rodičů a koupí vlastní nemovitosti.

Druhým významným faktorem pro coliving je prodlužující se věk, ve kterém lidé vstupují do manželství a zakládají rodinu. Evropské statistiky ukazují, že v průměru lidé uzavírají manželství v 31 letech, zatímco ještě v roce 2008 to bylo v 29. O dva roky se také posunul průměrný věk, kdy si pořizují prvního potomka: z 27 na 29 let. Jsou to přitom dva klíčové milníky v životě každého jedince, které jsou hlavním spouštěčem pro koupi vlastního bydlení.

Třetím významným hlediskem je zahušťování evropských měst. Podle Světové banky (World Bank) žije až 75 procent populace Evropské unie v městských oblastech, kam se stěhují za prací a vzděláním. OSN očekává, že do roku 2050 to bude až 84 procent. Rostoucí podíl lidí žijících ve městech logicky znamená, že se zde také více lidí snaží najít dostupné bydlení.

„Coliving přitom ukazuje, jakým způsobem lze efektivně využívat stávající infrastrukturu i existující objekty. Málo podobných komplexů vzniká na zelené louce, ale v nově rekonstruovaných nemovitostech v atraktivních lokalitách v centrech měst. Coliving umožňuje dosáhnout vyšší obsazenosti těchto budov, přitom bez ústupků na životní úrovni,“ uzavírá Jakub Stanislav ze společnosti CBRE.