Rozhovor s předsedou Odborového svazu DOSIA Janem Rejským
*Jste předsedou Odborového svazu (OS) pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy. Z vašeho poměrně dlouhého názvu vyplývá, že asi zastupujete zájmy mnohem širšího spektra profesí než Odborový svaz dopravy, který rovněž existuje v rámci odborového hnutí. Mohl byste to charakterizovat?
Náš odborový svaz vznikl po společenské ekonomické transformaci v roce 1990 pod tímto, jak vy říkáte poměrně dlouhým názvem s tím, že opravdu zastupujeme zájmy pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství. Někdy používáme zkrácený název OS DOSIA. Pokud jde o Odborový svaz dopravy, tak ten se v roce 1990 od nás oddělil, protože zastupuje zájmy především řidičů kamionové a meziměstské dopravy, zatímco náš odborový svaz převážně sdružuje řidiče městské hromadné dopravy (MHD) řady českých měst.
Pokud jde o ostatní profese, tak druhý nevyšší počet odborářů máme v silničním hospodářství, kdy jde především o pracovníky správy silnic jednotlivých krajů či dokonce i Ředitelství silnic a dálnic, kde také působí naše odborová organizace. Mimochodem, do této kategorie patří i zaměstnanci menších stavebních firem, které se zabývají výstavbou silnic.
V případě autoopravárenství působí naše odborové organizace v menších zprivatizovaných společnostech z doby divoké privatizace.
Celkově sdružujeme cca 13.000 členů ve 32 základních odborových organizacích. To není z hlediska odborové organizovanosti v daných oborech lidské činnosti nikterak bezvýznamná sila, spíše naopak! S našimi názory, náměty, připomínkami a požadavky musejí zaměstnavatelé počítat. Ostatně dokazuje to i fakt, že uzavíráme celkem čtyři Kolektivní smlouvy vyššího stupně pro jednotlivá odvětví činnosti, ať již jde o městskou hromadnou dopravu či silniční hospodářství.
*O které Kolektivní smlouvy vyššího stupně konkrétně jde?
Jednak máme uzavřenu Kolektivní smlouvu vyššího stupně (KSVS) MHD na léta 2017 – 2020, dále KSVS silničního hospodářství (SH) pro rok 2019, a to pro příspěvkové organizace a současně i KSVS SH pro rok 2019 pro obchodní organizace. Čtvrtá Kolektivní smlouvou vyššího stupně, kterou jsme letos 2. dubna, uzavřeli, společně s OS Stavba ČR, se Svazem podnikatelů ve stavebnictví, se týká menších stavebních firem, které se u nás zabývají stavbou silnic, jako je například společnost STRABAG CZ či několik stavebních firem v Horšovském Týně.
*Nejvíce odborářů máte v městské hromadné dopravě a také i v meziměstské dopravě. Jak se zlepšují jejich pracovní a finanční podmínky v posledních letech?
Mohu říci, že v posledních letech se pracovní a finanční podmínky pracovníků v dopravě, zejména řidičů oproti minulosti hodně zlepšily. Řekl bych, že zhruba od roku 2016 se každý rok zvyšují platy řidičů MHD i meziměstské dopravy, a to velmi slušným způsobem, což je dáno především tím, že v současné době v České republice pociťujeme nedostatek zaměstnanců, kteří by byli pro zaměstnavatele volně k dispozici. To si přirozeně zaměstnavatelé v současné době uvědomují. Takže se tato situace přirozeně odráží i v rámci kolektivního vyjednávání, které se zaměstnavateli vedeme. To se týká nejen dopravy, o které teď hovoříme, ale i silničního hospodářství, případně i jiných profesí, které zastupujeme. Proto také od roku 2017 do roku 2019 vzrostly platy řidičů a ostatních pracovníků dopravy zhruba o 20 %.
*Ve kterých městech tedy konkrétně působíte, pokud jde o městkou hromadnou dopravu?
Například v Brně existují v rámci brněnského dopravního podniku tři naše samostatné základní organizace. Zatímco například u Odborového svazu dopravy zde existují dvě odborové organizace. Silné zastoupení máme v Moravskoslezském kraji, ať již jde o Ostravu či jiná bývalá okresní, případně i menší města, jako je například Havířov a Frýdek Místek. Zatímco v Karviné jsou členové tamějších odborů organizování v Odborovém svazu dopravy.
Ale právě v tomto okamžiku musím zdůraznit, že když jde o nějaký problém, který trápí tamější zaměstnance, tak v daném regionu postupujeme jednotně, zkrátka v zájmu tamějších zaměstnanců. Pokud jde o kolektivní vyjednávání, tak obvykle vyjednáváme každý zvlášť, to je s příslušným zaměstnavatelem, kde působí naše či jejich odborová organizace.
Toto různé rozvrstvení, kde působí naše základní odborové organizace a kde Odborového svazu dopravy, se prakticky týká celé České republiky.
*Ovšem, nejsložitější situace, pokud jde o působení odborů, je v Praze. Co k tomu můžete říci?
V Dopravním podniku hl. m. Prahy (DPP) působí celkem 23 odborových organizací, z nichž některé jsou vedeny v Odborovém svazu dopravy, například v pražském metru. Jiné jsou zase v našem odborovém svazu, kdy jde převážně o řidiče tramvají či autobusů, přičemž existuje i řada zcela samostatných odborových organizací které nejsou ani v jednom vyjmenovaném odborovém svazu. Jiné jsou úplně samostatné. Z toho vyplývá, že kolektivní vyjednávání s Dopravním podnikem hl. m. Prahy není jednoduchá záležitost.
Ale, snažíme se, jako odbory, vůči vedení dopravního podniku vystupovat jednotně, byť v některých konkrétních případech se vyskytují drobné neshody v tom, že tyto samostatné odborové organizace se snaží obhajovat především zájmy zaměstnanců daného, konkrétního subjektu. Ale, nakonec mezi námi dochází k dohodě.
Takže, po podepsání Dodatku č. 1 ke kolektivní smlouvě na roky 2016 až 2017, byl poté podepsán i Dodatek č. 2, a to již s platností od 1. července 2018. Výsledkem bylo, že došlo k nárůstu mzdových prostředků v roce 2018 o cca 90 milionů korun a v roce 2019 o dalších 290 milionů korun. Přičemž byly nejvíce zvýhodněny profese řidičů, kdy nárůst výkonnostní odměny měsíčně vzrostl z 10 % na 20 %. Takže, průměr mezd řidičů a řady dalších profesí v oboru dopravy se pohybuje na úrovni cca 33.000 Kč měsíčně, což je na úrovni těsně nad výší průměrné mzdy u nás.
Cílem tohoto nárůstu, jak konstatuje vedení Dopravního podniku hlavního města Prahy, a my potvrzujeme, je, aby se stabilizovala personální situace, pokud jde o další nábor řidičů a jejich další setrvání v roli řidiče pražské městské hromadné dopravy.
*Druhým hlavní portfoliem vaší činnosti je silniční hospodářství. Jak vypadá situace na tomto úseku vaší odborové činnosti?
Pokud jde o silniční hospodářství, tak naším sociálním partnerem, s nímž uzavíráme Kolektivní smlouvy vyššího stupně je Svaz dopravy ČR. Konkrétně jde o sekci, která má na starosti zajištění a údržbu silniční dopravy. Jak jsem se již před chvílí zmínil, v platnosti jsou dvě kolektivní smlouvy, jedna se týká příspěvkových organizací a druhá obchodních organizací. Vycházíme z toho, že naším partnerem jsou správy silnic v každém kraji. Jenom chci k tomu podotknout, že krajů je u nás 14, zatímco těchto krajských správ silnic je deset. Podstatně je však to, že v průběhu doby, některé z těchto krajských správ silnic fungují jako příspěvkové organizace a jiné jako obchodní organizace, neboli např. jako klasická „eseročka“ nebo akciové společnosti. To se týká Karlovarského, Středočeského, Královéhradeckého, Libereckého a Zlínského kraje. Ostatní jsou tedy příspěvkové organizace. Takže naše kolektivní vyjednávání, byť je vedeno s příslušnou sekcí Svazu dopravy ČR, se prakticky týká těchto krajských správ silnic. Mimochodem sem patří také i Ředitelství silnic a dálnic, kde také působí naše odborová organizace.
Při tomto kolektivním vyjednání vycházíme z faktu, že krajských správ silnic, které jsou příspěvkové organizace, se týká zvýšení platů, jak ho schvaluje vláda ČR podle určitých kritérií. Dá se říci, že pracovníkům silničního hospodářství se oproti roku 2018 zvýšily platy v průměru o 2000 Kč měsíčně, což je oněch 10 %. Takže, připočteme zvýšení mezd o 10 % v roce 2018 oproti roku 2017, tak se za ty dva roky zvedly platy a mzdy o 20 %. Proto jsou i tyto profese v silničním hospodářství na tom dnes platově tak, že i jich se týká výše průměrného výdělku na úrovni oněch 33.000 Kč měsíčně.
Do značné míry je to dáno i tím, že i v tomto oboru činnosti již nastoupil proces automatizace, robotizace a digitalizace, který vyžaduje od obsluhy stavebních strojů a dopravních prostředků i značnou lidskou dovednost a um. Zkrátka i ti starší cestáři se musejí vzdělávat, aby danému tempu výstavby a údržby silnic stačili.
*Pokud jde čtvrtou Kolektivní smlouvu vyššího stupně, kterou jste uzavřeli se Svazem podnikatelů ve stavebnictví za spoluúčasti OS Stavba ČR, co k tomu můžete říci?
Jak jsem již uvedl, v našem případě se to týká menších stavebních firem, a to na rozdíl od právě zmíněného OS Stavba ČR, jejichž odboráři pracují v takových významných nadnárodních společnostech, jako je švédská SKANSKA Česká republika, německý HOCHTIEF CZ či francouzská EUROVIA Vinci. Musím říci, že i tyto menší stavební firmy, které patří do našeho odborového portfolia, odvádějí velmi kvalitní práci, a to zejména při výstavbě a údržbě silnic 1. třídy. Přičemž v řadě individuálních případů se zapojují i do stavebních prací na obchvatech řady měst v rámci budování naší dálniční sítě.
Z toho všeho, co jsem zde uvedl, je vidět, že význam činnosti našeho odborového svazu ve prospěch zaměstnanců v řadě oblastí lidské činnosti je opravdu výrazný, a že se vedení odborového svazu i jednotlivé odborové organizace snaží pro ně zajistit co nejlepší pracovní a finanční podmínky.