Evropská unie
 
EU přišla v posledním týdnů s následujícími opatřeními:
·         Zavedení licence na vývoz zdravotnických ochranných prostředků mimo EU;
·         Byla spuštěna společná veřejná zakázka pro zdravotnické prostředky (ochranné pomůcky, plicní ventilátory) a jedná se o  zřízení společného skladu pro zdravotnické vybavení
·         Proběhla jednání EK s Čínou s cílem zabezpečit dodávky zdravotnického materiálu
·         Padlo rozhodnutí o harmonizaci evropských norem pro některé zdravotnické prostředky (masky, rukavice, ochranné obleky a jiné)
·         Jednání o osvobození od cla a DPH při dovozu zdravotnického materiálu. Osvobození by se mělo vztahovat na zboží poskytnuté státními a veřejnoprávními subjekty bezplatně osobám, které jsou ovlivněny, ohroženy nebo                zapojeny do boje s COVID 19. Rozhodnutí EK by mělo pokrývat všechny dovozy uskutečněné od 30. 1. 2020 do 31. 7. 2020 s možností dalšího prodloužení.
·         Možná opatření v daňové oblasti ve zmírnění dopadů COVID- 19. Mimo jiné EK potvrdila, že nemocniční a jiná lékařská péče je pokryta stávajícím osvobozením od DPH. Dále členské státy mohou aplikovat sníženou sazbu DPH                na farmaceutické výrobky a EK v této souvislosti navíc připomněla, že má v kontextu použití snížených sazeb diskreční pravomoc, která jí umožňuje zohlednit stávající výjimečnou situaci.
·         Finanční podpora německé biofarmaceutické firmy CureVac ze strany Evropské komise v souvislosti s vývojem vakcíny, a to až do výše 80 mil. EUR
·         Zřízení Evropského expertního týmu vědeckých expertů na posílení koordinace a odpovědi v oblasti zdraví.
·         Evropská komise spustila 25. 3.  iniciativu s cílem shromáždit nápady a projekty, díky kterým mohou technologie a aplikace umělé inteligence (AI) a robotiky pomoct v boji proti pandemii COVID-19.
·         Prodloužení lhůt pro všechny otevřené výzvy Horizont 2020, Erasmus + a Evropský sbor solidarity
·         Podpora de facto uzavření vnějších hranic EU.
·         Sdělení Evropské komise k implementaci zelených pruhů v mezinárodní nákladní dopravě. Hraniční přechody se zelenými pruhy by měly být otevřené pro všechna nákladní vozidla bez ohledu na to, jaké zboží přepravují.                  Překročení hranice, včetně případných kontrol a zdravotních prohlídek, by nemělo trvat déle než 15 minut.  
·         Změna pravidel pro přidělování slotů na letištích EU. Jde především o pozastavení pravidla „use it or lose it“ tak, aby v důsledku omezení leteckého provozu nemusely letecké společnosti buď ztratit sloty, nebo vypravovat                  prázdná „letadla duchů“.
·         Přijetí dočasného rámce pro udělování podpor podnikům postiženým situací pandemie COVID-19. Rámec obsahuje možnosti, jakým mohou členské státy pomoci podnikům tak, aby tato pomoc byla v souladu s pravidly veřejné                  podpory.
·         Vyjádření Evropské komise k výkladu směrnice o zájezdech tj. v jakých případech mají cestovní kanceláře vracet ceny zaplacených zájezdů.
·         Pomoc EK pro západní Balkán v celkové výši přes 400 mil. €. Z toho 38 mil. € by mělo být poskytnuto na bezprostřední pomoc zdravotnickému sektoru v jednotlivých zemích, více než 373 mil. € plánuje EK přesměrovat na                  sociálně-ekonomickou obnovu, včetně podpory soukromého sektoru a posílení odolnosti veřejného zdravotnictví.
·         Došlo k dočasné úpravě pravidel pro poskytování krátkodobých vývozních úvěrů (27.3.). Členské státy jsou tak do 31. 12. 2020 považovány za oblasti s neobchodovatelnými riziky a je jim tak umožněno poskytovat vývozní                        subvence.
 

EVROPSKÉ ZEMĚ

Německo

Výrazně se liší hospodářské prognózy DE z pohledu jednotlivých institutů. Dvěma pomyslnými póly jsou Ifo institut, jež odhaduje pokles HDP SRN v rozmezí 7,2 až 20, 6 %. Na druhé straně stojí sbor hospodářských poradců spolkové vlády, který s tak pesimistickou prognózou nesouhlasí a mluví o poklesu 2,8 – 5,4 %. Podle poradců zasáhla koronavirová krize německé hospodářství zdravé, navíc na rozdíl např. od války není DE infrastruktura poškozená a pracovní síla na frontě. Pro srovnání, během hospodářské krize 2009 pokleslo hospodářství Německa o 5,7 %.
 
Svaz německých hospodářských a obchodních komor (DHIK) provedl koncem března bleskový průzkum mezi 15 tis. firmami, z nějž vyplývá, že krize zasáhla celé německé hospodářství:
·         důsledky krize pociťuje 92 % firem; nejhorší je situace v pohostinství a cestovním ruchu; nejpříznivější výsledky jsou v průmyslu, zdravotnictví a stavebnictví;
·         40 % má problémy s likviditou a 18 % se cítí ohroženo platební neschopností;
·         38 % předpokládá, že bude propouštět zaměstnance; u firem z cestovního ruchu a pohostinství je to dokonce 71 % resp. 65 % firem; Naopak na 60 % firem počítá s tím, že i přes krizi udrží stávající počet zaměstnanců;
·         většina firem hodnotí velmi pozitivně v DE dosud přijatá opatření; za obzvláště důležitá hodnotí 68 % firem opatření na podporu likvidity prostřednictvím dotací a příspěvky na Kurzarbeit. V průmyslu považuje Kurzarbeit za důležitý nástroj dokonce 84 % firem.
 
Nad opatření zmíněná v předchozím materiálu:
·         schválil Bundestag 25. 3. uvolnění tzv. dluhové brzdy, která od r. 2011 zakazuje vznik dluhů spolkových zemí a omezuje federální deficit na 0,35 %;
·         vláda schválila odklad platby nájemného po dobu 24 měsíců s tím, že nájemník (ať už občan nebo firma) musí prokázat, že se neschopnost splácet nájem váže na koronavirovou krizi, a musí také nájem následně do 30. 6. 2020            doplatit i s úroky;
·         vláda schválila novelu insolvenčního zákona, která dočasně do 30. 9. 2020 zbavuje firmy povinnosti přihlásit se do insolvenčního řízení v případě platební neschopnosti. Lhůta  přitom může být prodloužena do 31. 3. 2021.
·         v souvislosti s vůlí zaměstnavatelů vyplatit svým zaměstnancům v obzvláště vytížených profesích (zdravotníci, prodavači, pečovatelé, řidiči náklaďáků) finanční bonusy, nebudou tyto až do výše 1.500 € zdaněny.
·         Platnost technické kontroly pro auta byla v DE přechodně o 4 měsíce prodloužena.
 
Rakousko
Podle S. Kurze čeká AT největší hospodářská krize od II SV, zároveň ale odmítá, že by řešením na celoevropské úrovni bylo vydávání tzv. eurobondů, tedy společných evropských dluhopisů. Rakouská vláda upřesnila rozdělení 38 mld. € na koronavirovou krizi.
·         4 mld. € na Fond okamžité pomoci (využit např. na nákup lékařských přístrojů, medicínský výzkum, atd.)
·         1 mld. € na Kurzarbeit (navýšeno z původních 400 mil. €). I přes navýšení fondu Kurzarbeit přibylo od 15. 3. více než 170 nezaměstnaných. Nyní je v AT více než 500 tis. nezaměstnaných.
·         1 mld. € na krizový fond pro OSVČ, drobné podniky, svobodná povolání…
·         až 10 mld. € na odložení daňových povinností. Již nyní zpracovalo MF přes 60 tis. žádostí.
·         až 9 mld. € na záruky na úvěry.
·         15 mld. euro na Nouzový fond pro přímo zasažená odvětví.
 
Ekonomické prognózy počítají s razantním nárůstem nezaměstnanosti a ekonomickou recesí. Pokud budou vládní opatření od začátku května uvolňována, počítá se s poklesem HDP o 2 – 2,5 %. Pokud by v současné podobě trvala do poloviny května, propadne se HDP o 5 %.
Francie
Již na začátku krize slíbil E. Macron neomezenou pomoc ze státního rozpočtu pro firmy a zaměstnance a ohlásil odložení korporátní daně i masivní podporu zaměstnanců a půjčky pro firmy.
 
Francie posílila podporu částečné nezaměstnanosti a zvýšila letošní limit na podporu systému sociálního zabezpečení na 70 mld. €. Dále zavedla příspěvek 1 500 € pro OSVČ a malé podniky z fondu solidarity. Zavedla také platební a splátkové úlevy, např. slevy na přímých daních, zákaz uplatňování poplatku z prodlení nájemného u OSVČ a malých podniků, odklad odvodů na sociální a zdravotní pojištění, odklad záloh na daň z příjmu nebo odklad splátek nájmu a plateb za vodu, plyn a elektřinu pro SME. U klíčových profesí došlo k prodloužení maximální týdenní pracovní doby a k rozšíření možnosti zaměstnavatelů stanovit nebo odložit výběr dovolených.
Stát dále zavedl garance na úvěry podnikům do celkového objemu 300 mld. €. Francouzská centrální banka deblokovala 750 mld. € na posílení kapacity úvěrového trhu.
 
Francie zatím zaznamenala pokles průmyslové výrobky o 50 % a u většiny zboží pokles poptávky až na 80 % (např. automobily, nábytek, spotřebiče). Francouzský statistický úřad hlásí pokles spotřeby domácnostní o 35 % a při karanténě do 15. 4. odhaduje pokles HDO o 3 %, v případě karantény 2 měsíce pokles o 6 %. Vláda odhaduje deficit veřejných financí 3,9 % HDP, což bude způsobeno mj. skutečností, že již nyní je 1,6 mil. zaměstnanců na podpoře nebo na kurzarbeit.
 
Španělsko
ČR poskytla 29. 3. jako první země NATO a EU Španělsku humanitární pomoc 10 tis. ks ochranných obleků, 90 masek Nanologix a 180 filtrů. Španělsko ocenilo gesto solidarity a rychlost pomoci. Potvrdilo, že v rámci výzvy NATO jsou v pohybu další dodávky od spojenců (např. Dánsko), ale česká pomoc dorazila jako první.
 
Vláda alokovala 200 mld. € na podporu:
-          sociální oblasti (600 mil. €): ochrana sociálně slabých, zaručení dodávek plynu, vody, elektřiny, moratoria na hypotéky atd.;
-          zaměstnanosti: příspěvek v nezaměstnanosti a pro zaměstnance na snížených úvazcích;
-          firmám a finančním trhům: záruky soukromým firmám v celkové výši 100 mld. €, podpora SME na digitalizaci a práci z domova, prodloužení termínů pro plateb daní firem a OSVČ.
 
Vláda dále schválila restrukturalizaci půjček pro zemědělce. Vzhledem k rekordnímu poklesu hodnoty akcií 35 nejvýznamnějších španělských společností vláda pozměnila systém zahraničních investic, který zakazuje neunijním zahraničním investorům převzít kontrolu nad španělskými společnostmi.
 
Dále byly odsunuty platby za sociální pojištění u OSVČ, kterým klesly tržby o 75 %. Vláda bude ručit do výše 80 % u půjček, o které zažádají firmy a OSVČ (až do výše 100 mld. €). Schválen byl sociální fond 300 ml. € autonomním oblastem na podporu sociálně slabých.
 
Belgie
Kromě federální vlády uvolnily peníze na pomoc ekonomice také vlády regionální (valonská vláda 350 mil., vlámská 150 mil. a bruselská 110 mil. €) a schválily řadu úlev pro malé a střední podniky, OSVČ i přímé platby, záruky či prémie. Federální parlament schválil nouzový rozpočet na příští 3 měsíce doplnění o 1 mld. € na boj proti koronaviru.
 
Federální vláda umožnila společnostem postiženým koronavirem využít formu dočasné nezaměstnanosti z důvodu vyšší moci a zároveň zvýšila dočasné dávky na 70 % průměrného stanoveného platu. V současnosti je podle vlády v dočasné nezaměstnanosti 500 tis. Belgičanů, ale mohlo by to být až 1 mil. V metropolitní oblasti je ohrožena na 42 % pracovních míst.
 
Zároveň došlo ustanoven možnost odložit splácení hypotéky do 30. září a to bez zvláštního úroku. Opatření se však vztahuje pouze na osoby, které mají prokazatelné finanční potíže. Vláda vytvořila systém záruk s fondem 50 mil. € na pokrytí ztrát z budoucích půjček. Cílem je umožnit poskytování nových půjček pro podniky v obtížích do zotavení ekonomiky. Vláda poskytuje náhradní příjem OSVČ (měsíčně 1 2 92 €), které musely ukončit činnost z nařízení vlády. Dále dochází k odkladu některých plateb.
 
Irsko
K poměrně masivním opatřením sáhlo Irsko, které na řešení zdravotních a ekonomických dopadů Covid-19 vyčlenilo 3 mld. €. Z irské iniciativy byla vytvořena mezinárodní skupina inženýrů, designerů a lékařských odborníků s cílem vytvořit levný a lehce ovladatelný plicní ventilátor. Do iniciativy se přihlásilo na 600 irských i zahraničních odborníků.
 
Vláda zavedla placenou nemocenskou od první dne nemoci Covid-19 a zvýšila ji na 350€/týdně. Zaměstnancům firem, které nejsou schopny hradit mzdy a další výdaje, bude státem uhrazeno 70 % platu (maximálně 410 € /týdně). OSVČ v nouzi mají nárok na podporu ve výši 350 €/týdně. Odhaduje se, že na tato opatření bude třeba cca 3,7 mld. €  v průběhu 12 týdnů.
 
Irsko přijalo opatření, které zabraňuje vypovězení nájemních smluv nebo navyšování nájemného po dobu krize a moratorium na odpojení domácnostní z důvodu neplacení plynu a elektřiny. Dále byl schválen odklad splácení úvěry a hypoték o 3 měsíce a zastavení vymáhání pohledávek. Farmaceutické výrobky mají absolutní přednost při celním odbavení.
 
Vláda schválila podporu SME ve výši 200 mil. € a dále záchranný restrukturalizační program (200 mil. €). Nejvíce postižené podniky mají odklad plateb do konce května. Firmy do 50 zaměstnanců si mohou žádat o půjčku 2 500 – 10 tis. €.
 
Pokud budou nouzová opatření trvat očekávaných 12 týdnů, tak se irská ekonomika podle odhadů „propadne“ o 7,1 %, čímž dojde ke krizi ve finančním sektoru, na trhu práce a výrazně se prohloubí i současná krize bydlení a zdravotnictví. Institut pro ekonomický a sociální výzkum varuje před enormní nezaměstnaností, která nyní vzrostla z 4,8 % na téměř 20 %. Dlouhodobě se počítá se ztrátou 350 tis. pracovních míst (zhruba 17 %). Na r. 2020 je vládní deficit odhadován na 4,3 % v celkové výši cca 15 mld. EUR.
 
Bulharsko
Stát proplatí 60 % zaměstnaneckých platů ve firmách napříč všemi sektory, pokud prokážou, že jim klesly prodeje min. o 20 % díky nouzovému stavu. Pokles příjmů bude vycházet ze srovnání tržeb ve stejném období loňského roku. Zatím však chybí údaje, kolik prostředků bude pro toto opatření zapotřebí.
 
Vláda také podle všeho pokryje i 60 % sociálního zabezpečení. Účastníci tripartity se dohodli, že bude vytvořen veřejný registr firem, které obdrží pomoc od státu, nezbytná dokumentace bude maximálně zjednodušena a vládní nařízení bude precizně vyjasněno, aby nedocházelo k různým výkladům.
 
Premiér oznámil, že bez půjčky nebude možné ekonomiku rozhýbat, nicméně v tzv. zlaté rezervě a fondu na odstávku jaderné elektrárny Kozloduj by mělo zůstat min 2,5 mld. €.
 
Rumunsko
·           podpora společnosti UNIFARM na obnovu pracovního kapitálu
·           podpora zaměstnanců a zaměstnavatelů, pokud možno práce z domova
·           nařízení vlády: zvýšení limitu za ručení úvěrů pro malé a střední podniky o 5 miliard RON - 1,035 mld €  (v případě potřeby se bude navyšovat ještě o 5 miliard a pak o dalších 15) za účelem investic a lidského kapitálu. Dotovaný              úrok a úvěry společnosti: 100% do částky 1 milion a 80% na více než 1 milion RON (207 tis. €)
·           částka 9 miliard RON vrácení DPH pro společnosti, aby měly cash flow
·           zajištění úhrad na „technickou nezaměstnanost“ z rozpočtu ministerstva práce (rozpočet na nezaměstnanost), aby nebyli zaměstnanci propuštěni, v nezaměstnanosti, nebo aby se nesnížily pracovní smlouvy (uhradí se 75% z čisté mzdy)
 
Norsko
Po schválení záchranného balíčku na pomoc firmám ve výši 100 mld. NOK (8,5 mld. €) a dalších krátkodobých opatření zacílených na posílení likvidity a kompenzace zaměstnancům a nejvíce postiženým sektorům, vč. kultury a sportu (cca 210 mld. NOK – 17,9 mld. €) se vláda nově hodlá zaměřit na dlouhodobější posilování poptávky po zboží a službách.
 
Jedním z nových opatření na pomoc firmám je uvolnění 50 mil. NOK (cca 4,2 mil. €) na zvyšování kvalifikace zaměstnanců v době, kdy pro ně není jiného využití. Cílem je zachovat pracovní místa a zároveň vhodně využít období menší poptávky po službách pro posílení pracovních kompetencí zaměstnanců.
Dále pak ministerstvo průmyslu a obchodu spouští mechanismus kompenzací části fixních nákladů firem (např. nájmy, zákonná pojištění či poplatky za elektriku), jejichž obrat se výrazně snížil v důsledku opatření zavedených v souvislosti s epidemií COVID-19.
 
Navzdory rychle rostoucí nezaměstnanosti v zemi vzniká velká poptávka po pracovní síle v zemědělství, zdravotnictví, maloobchodě, zásobování a u policie. Vláda proto vedle již schválené možnosti prodloužení pobytových titulů zahraničním sezónním pracovníkům v zemi zvažuje rovněž zavedení možnosti přivýdělku pro dočasně nezaměstnané norské občany až do výše 100.000 NOK (cca 8 500 €), aniž by tím ztráceli nárok na peněžité dávky v nezaměstnanosti.
 
Ukrajina
Schválená opatření zahrnují  moratorium na nedaňové prověrky, odpuštění pokut za neúhradu příspěvků na sociální pojištění, odklad možnosti podání žalob u daní a plateb sociálního pojištění, osvobození nájemníků od platby nájmů (v případě, že danou nemovitost nemohou využívat z důvodu karantény), zákaz pro banky zvyšovat úrokové sazby u půjček apod.
 
V oblasti zdravotnictví jsou opatření zaměřena na zajištění dodávek potřebných léků, tj. od DPH se osvobozují profilové léky a zdravotnické prostředky, které jsou využívány k omezování šíření koronaviru.
 
Naprosto klíčový legislativní krok, který však nesouvisí s koronavirem, byl učiněn včera: schválen byl zákon o otevření trhu se zemědělskou půdou od července 2021. Šlo o důležitý cil prezidenta Zelenského. Schválení tohoto zákona významně přiblížilo dohodu na podpoře MMF (jde o cca 7,3 mld. eur, které MMF přislíbil na konci loňského roku) a tím oddálilo jinak zcela realistickou a pravděpodobnou perspektivu defoltu země.
 

 
ASIE

Čínská lidová republika
Čína obnovuje průmyslovou výrobu a soustředí se na obnovu ekonomiky. Naděje na rychlé oživení čínské ekonomiky však byly přerušeny šířením Covid-19 po celé Evropě a USA, což způsobilo prudký pokles poptávky po čínském zboží. Čínské vedení uvedlo, že posílí makroekonomickou politiku a povede proaktivnější fiskální politiku. Na videokonferenci zemí G20 v minulém týdnu prezident Xi naléhal na jednotu a solidaritu a klad důraz na posílení mezinárodního úsilí o zastavení viru a podporu ekonomiky. Současně vyzval USA, aby zastavily své nepřátelské kroky vůči Číně.
 
Korejská republika
Jižní Korea začíná na epidemii COVID-19 diplomaticky profitovat. Prezident Moon Jae-in uskutečnil řadu telefonátů se světovými lídry. Na summitu G20 v minulém týdnu prezentoval korejský přístup a loboval za vynětí byznysmenů (a dalších klíčových osob) z cestovních omezení. Zdůraznil, že Korea zvládá epidemii díky otevřenosti, transparentnosti a demokracii. Základem je preemptivní přístup, transparentní karanténní opatření a dobrovolné zapojení veřejnosti.
Korea přijala další finanční stabilizační balíček ve výši 91,3 mld. €. Z toho 23,7 mld. € je určeno pro malé firmy, OSVČ a podporu spotřeby. Zbytek je podpora pro firmy.
Prezident Mun Če-in představil balíček dávek ve výši 10,3 bilionu wonů (7,7 mil. €), na který dosáhne 70 % populace (mimo 30 % nejbohatších), cca 14 mil. domácností. Např. čtyřčlenná domácnost získá 1 milión wonů (745 €). Prezident Mun dále oznámil, že jeho administrativa zmírní finanční zátěž rodin s nízkými příjmy, majitelů malých obchodů a samostatně výdělečně činných osob, pokud jde o elektřinu, zdravotní pojištění, příspěvky na státní důchody, pojištění zaměstnanosti a pojištění náhrady za pracovní úrazy.
Japonsko

Japonská vláda aktuálně zvažuje přijetí nouzového ekonomického balíčku v hodnotě přesahující 30 bil. japonských jenů (cca 252,3 mil. €). Tato částka zahrnuje i výdaje soukromého sektoru, z veřejných peněz se předpokládá vynaložit zhruba polovina. Hlavním zdrojem veřejných peněz budou vládní dluhopisy. Ke konkrétním připravovaným opatřením na posílení japonského hospodářství například patří:
·         podpora malých a středních podniků – půjčky do výše 2,3 mil. € s úrokem 1% pro MSP s poklesem prodeje nad 5%, bezúročné půjčky pro MSP s poklesem prodeje nad 10%, roční odklad platby daně z příjmu v opodstatněných            případech velmi silně zasažených firem z důvodu koronaviru;
·         podpora všech japonských firem, které plánují přemístit výrobu ze zahraničí zpět do Japonska - Japonská rozvojová banka JDB vyčlení na podporu návratu výroby do země přibližně 1,6 mld. €;
·         podpora zahraničních operací japonských firem, postižených negativními ekonomickými dopady koronaviru – Japonská banka pro mezinárodní spolupráci JBIC má na tyto účely připravenu částku 2,1 mld. €;
·         cílená podpora obyvatel – např. vydávání peněžních a dárkových certifikátů pro japonské občany nebo příspěvky na jejich cestovní výdaje, příspěvek na stravování dětí ve školách, uvažuje se také o zpětném snížení spotřební                daně na původních 8%.
Konání letních olympijských her v Tokiu se definitivně odložilo a organizátoři po dohodě s představiteli Mezinárodního olympijského výboru se dohodli na novém termínu od 23. 7 do 8. 8 2021.
 
Austrálie
Vláda vyhlásila dotaci na mzdu ve výši 1 500 $ (835 €) za čtrnáct dní po dobu 6 měsíců, známou jako „JobKeeper“, v celkové hodnotě 130 mld. AUD (72 mld. €). O tuto dotaci již projevilo zájem 113 000 podniků. Touto pobídkou se zvýšil vládní stimulační balíček související s Covid-19 na 320 mld. AUD (178 mld. €), což tvoří cca 15 % HDP Austrálie. Ekonomové předpovídají první recesi země za téměř tři desetiletí.
 
Kazachstán
Národní banka ohlásila intervence pro stabilizaci měny. Nákupy deviz právnickými osobami jsou nyní možné pouze na základě oficiálního kursu a na směnu je bankám dána desetidenní lhůta. Do 1. října 2020 byla snížena sazba DPH na 8 % u výroby a dovozu důležitých výrobků. Do konce roku jsou od spotřební daně osvobozeny paliva, určená na vývoz. V roce 2020 budou sektory cestovního ruchu, pohostinství a jídelen osvobozeny od daně z nemovitostí. Platba všech daní a sociálního pojištění se odkládá na 1. června 2020. Do konce dubna nebude  stát vynucovat placení již vyměřených daní ani pokut. Ze strany finanční správy byly zastaveny kontroly podnikatelů.
Na boj s koronavirem bude z Národního fondu převedeno 1,8 bil KZT (3,7 mil €), další 2,1 bil KZT (4,3 mil. €) bude vyčleněno ze státního rozpočtu. Z prostředků Fondu bude 600 mld. KZT (dalších 400 mld. KZT poskytne Národní banka) směřováno na půjčky SMEs. O 10 mld. KZT byl zvýšen rozpočet pro nízkoúročené úvěry farmářům na jarní práce. Byla zahájena výplata kompenzačních dávek nahrazujících výpadek příjmu pracovníků v měsíční výši cca. 100 USD a rozšířen okruh osob, které mají nárok, také na OSVČ. Výroba jednorázových masek se zvýšila na 773 tis denně.
 
Indie

Indie iniciovala vznik COVID – 19 fondu pro země SAARC, kam vložila základní kapitál 10 mil. USD (9,1 mil. €). Indie iniciuje také vznik fondu ve výši 1,3 mld. USD (1,2 mld. €), aby podpořila firmy k výrobě farmaceutických výrobků vlastními silami a z domácích zdrojů poté, co byl celý průmysl ovlivněn výpadky dodávek z jižní Číny. Vláda Nárendra Módiho oznámila stimulační balíček v hodnotě 22,6 mld. USD (20,6 mld. €), v rámci kterého poskytne přímou finanční podporu na zajištění potravin a dávek milionům chudých zasažených celonárodním lockdownem vyvolaným pandemií Covid-19.
Vláda by měla také oznámit opatření na podporu malých a středních podniků, které tvoří páteř indické ekonomiky, a které jsou obzvlášť zranitelné výkyvům na trhu. Součástí opatření by měly být přímé subvence na úvěry o 2-3 % nad rámec již současných 2 %, čímž by mohly zlevnit úvěry na úroveň 6-7%. Dalším opatřením může být vládní garance až 75 % na úvěry malým a středním podnikům. Ministerstvo mikro, malých a středních podniků rovněž plánuje redefinici malých a středních podniků, kdy by na vládní pomoc mělo dosáhnout více firem.

Turecko

Turecko zasažené virem COVID-19 postupně zavírá velké podniky jako např. Oyak Renault nebo Vestel Electronics. Vláda zrušila veškerá importní cla na chirurgické masky a respirátory, ethanol a plicní respirátory. Kvůli restrikcím exportu zdravotnických pomůcek čelí většina členských států EU problémům se zrušením či nevydáním nasmlouvaných zakázek.
Turecko zintenzivnilo podporu menším lokálním producentům s ochrannými prostředky, kteří mohou zažádat o výhodné půjčky až do 6 mil. tureckých lir ( 0,85 mil. €).

Sýrie
Většina vládních opatření týkající se zamezení šíření COVID-19 v Sýrii se samozřejmě bolestně dotkla už tak křehké, válečným konfliktem poznamenané, syrské ekonomiky. Vláda sice oznámila, že alokuje 100 mld. syrských liber (cca 100 mil. €) na podporu ekonomických aktivit, nicméně zatím bez bližší specifikace, z jaké rozpočtové kapitoly by tato částka měla být čerpána a kam by tato částka měla přesně směřovat.


G20 summit
Dne 26. března 2020 se uskutečnil první video summit G20 z iniciativy Saudské Arábie (v roce 2020 předsedá G20) zaměřený na problematiku boje proti novému viru COVID-19. Země G20 se dohodly na společném postupu v boji proti pandemii a poskytnutí 5 bilionů dolarů (4,6 bilionů eur) na podporu světové ekonomiky.