Plnění slibů ve zdravotnictví, zvyšování platů a mezd a spokojenost zaměstnanců nemocnic, se stalo ústředním tématem tiskové konference OS zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) a Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL), které se uskutečnilo ve čtvrtek 15. května 2025 v Praze.

Martin Engel, předseda LOK-SČL, který promluvil v úvodu konference, řekl, že bezprostředním důvodem jejího svolání, bylo, prostřednictvím médií, informovat naši veřejnost o výsledku jednání zdravotnické tripartity, která se uskutečnila před několika dny na ministerstvu zdravotnictví. Přičemž uvedl, že zdravotnické odbory chtěly znát ministerstva zdravotnictví na to, jak je plněna dohoda z prosince 2023, která byla uzavřena mezi ministerstvem zdravotnictví na jedné straně a Českou lékařskou komorou (ČLK) a zdravotnickými odbory na straně druhé. Konstatoval, že z písemných podkladů, které odboráři na jednání obdrželi, bylo vidět, že všechny body dohody byly, ze strany vlády, potažmo ministerstva zdravotnictví, v podstatě splněny. Ovšem i s formulací, že pouze v případě navýšení platů, ČLK a zdravotnické odbory neakceptovaly „výborné“ nabídky ministerstva zdravotnictví, což následně, v říjnu 2024, vedlo nakonec k ukončení jednání mezi ministerstvem a ČLK a zdravotnickými odbory.

Martin Engel k tomuto stanovisku ministerstva zdravotnictví zároveň uvedl, že ho zaráží, jakým způsobem si ministerstvo dovolilo vyhodnotit plnění dohody z prosince 2023, protože, podle ČLK a zdravotnických odborů, tato dohoda vůbec splněna nebyla, jelikož ministerstvo zdravotnictví své sociální partnery, během těchto jednání, vůbec nebraly vážně. Zejména však od jara 2024, kdy se, mezi oběma stranami, začalo hovořit o znění úhradové vyhlášky pro rok 2025, na jejímž základě zdravotní pojišťovny hradí zdravotní výkony a náklady poskytovatelům zdravotní péče. Načež konstatoval, že byl předložen návrh navýšení finančních prostředků pro nemocnice pouze ve výši o 1,2 %, oproti předchozímu roku.

Podle Martina Engela, z toho bylo jasné, že takto navrhovaný objem peněz, se žádnými finančními možnostmis na ohodnocení zaměstnanců, nepočítá. Tato jednání probíhala až do října 2024, kdy je ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ukončil. „Z průběhu jednání jsme se velice zklamali, a nakonec jsme si řekli, že takovouto frašku, již dále nebudeme absolvovat,“ dodal Martin Engel s tím, že, díky arogantnímu jednání ze strany ministerstva zdravotnictví, ČLK a zdravotnické odbory takto neseriózně připravenou dohodu prostě odmítly.

Arogantní jednání ministerstva zdravotnictví pokračuje i letos

Martin Engel poté uvedl, že ministerstvo zdravotnictví, a fakticky i vláda, v tomto svém arogantním jednání vůči zdravotníkům, pokračuje i v letošním roce. Jedním z důkazů pro toto tvrzení odborů je například i to, že ministr Vlastimil Válek se osobně nezúčastňuje, na rozdíl od jiným rezortních ministrů, jednání zdravotnické tripartity. Na tato jednání posílá své náměstky. Ti tudíž informují svého ministra o požadavcích zdravotnických odborů až následně. Podle oborů je to projev nedůstojného jednání ze strany ministra.

Martin Engel dále připomněl, že zdravotnické odbory měly, v loňském roce, připravenu protestní akci. Ale jelikož, právě v té době, na severní Moravě, nastaly povodně, tak, vzhledem k těmto okolnostem, odbory protestní akci odvolaly. Načež konstatoval, že odbory v přípravě dalších protestních akcí nepokračovaly, s tím, že byla posléze zahájena jednání o znění úhradové vyhlášky pro rok 2025. Přičemž, podle Martina Engela, si vládní garnitura, toto slušné jednání odborů, vykládá jako jejich slabost. Načež dodal, že to, co čeští zdravotníci ukázali v době pandemie covidu, to je jejich absolutní pracovní a morální nasazení, aby škody na zdraví našich spoluobčanů, nebyly tak veliké, že si toto arogantní jednání vlády, nezaslouží!

Zdravotnické odbory jednaly s hejtmany o zvýšení platů a mezd!

Poté vystoupila předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková, která připomněla, že, v právním státě, mají odbory svoji právní formu, tj. že hájí zájmy svých členů a ostatních zaměstnanců, což se týká i zdravotnictví. Přičemž uvedla, že odborům nejde jen o zvýšení platů a mezd, ale i o zlepšení pracovního prostředí zaměstnanců. Přičemž situace v českém zdravotnictví, je velmi složitá.

Poté konstatovala, že od 1. ledna 2025 se, na základě jednání vlády, ministerstva zdravotnictví a odborů, zdravotníkům zvýšily platové tarify o 1400 korun, ale přitom nastala situace, že tyto schválení finanční prostředky, od poskytovatelů zdravotní péče, nepřišly. Podle ní to bylo z důvodu, že úhradová vyhláška zvýšila finanční prostředky pro nemocnice prakticky o 1 %, takže zaměstnavatelé nemohli zvýšit platy a mzdy svých zaměstnanců o oněch 1400 korun!

Přirozeně, že bylo nutné, takto vzniklou situaci řešit. Proto vedení OS zdravotnictví a sociální péče ČR absolvovalo, počátkem letošního roku, jednání se všemi hejtmany ve všech krajích. „Nakonec mohu konstatovat, že, na základě těchto jednání, s výjimkou jediné nemocnice, to je v rámci České republiky, byly uzavřeny potřebné kolektivní smlouvy. Takže většina zaměstnanců se navýšení o 1400 Kč dočkala,“ uvedla.

Podle ní, situace byla rovněž komplikovaná i tím, že, v loňském roce, byla uzavřena dohoda o navýšení platů lékařů a zdravotníků, ale, v celkových objemech nebyly, pro její naplnění, schváleny potřebné finanční prostředky. Proto také, v mnoha nemocnicích, docházelo k tomu, že odborářům bylo, zaměstnavateli, sdělováno, že neplatí ani navýšení platů a mezd, které bylo schválení v loňské roce, to je navýšení u lékařů o částky 5, 8 a 15 tisíc korun, a u ostatního zdravotnického personálu o 5 %. Dále uvedla, že dokonce byly problémy i v některých fakultních nemocnicích, které přitom mají finanční prostředky od státu.

Takže, podle Dagmar Žitníkové, zdravotnické odbory, tyto problémy, řešily postupně. Načež poznamenala, že to, v podstatě, potvrzuje jejich závěr, že jediná jistota pro zaměstnance je jeho tarif. Podle odborů, by tarif měl být stejný ve všech nemocnicích, a to bez ohledu na jejich právní formu, konstatovala.

Poté se zaměřila na jednání odborů na ministerstvu zdravotnictví. Uvedla, že odbory rovněž projednávaly i znění úhradové vyhlášky pro rok 2026. Přitom zdravotní pojišťovny, potažmo i ministerstvo zdravotnictví, odborům sdělilo, že v ní nepočítají se žádným běžným navýšením financí pro příští rok. Načež poznamenala, že toto je přirozeně otázka čistě politická. Poté připomněla, že zdravotnické odbory v roce 2022 protestovaly proti snížení plateb za státní pojištěnce o 14 mld. Kč, tedy proti odebrání této sumy peněz z veřejného zdravotního pojištění. Přičemž konstatovala, že většina řešení, těchto problémů, zůstane pro příští vládu!

Odbory uspořádaly anketu mezi zdravotníky

Dagmar Žitníková poté uvedla, že odbory přirozeně zajímalo, jak tuto situaci vnímají sami zdravotníci. Proto, OSZSP ČR, uspořádal v březnu dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo téměř 4000 zdravotníků. Zúčastnili se ho zdravotníci všech profesí, tj. zdravotní sestry, ošetřovatelky, sanitáři i lékaři. Z dotazníkového šetření v podstatě vyplynulo, že situace se, proti předchozím šetřením, příliš nezlepšila. Podle Dagmar Žitníkové si přes 70 % zdravotníků myslí, že pro tak náročnou práci, jako je práce ve zdravotnictví, by měli mít vyšší platy, to je nejen vyšší tarify, ale i vyšší osobní ohodnocení. Zdravotníci očekávají, že je rovněž mnohem lépe uspokojí i benefity, které dostávají od svých zaměstnavatelů.

Poté citovala konkrétní čísla z ankety, kdy uvedla, že zhruba 50 % zdravotníků říká, že by svoji práci, to je péči o pacienty, chtěli vykonávat mnohem kvalitněji, ale, jelikož jich, na odděleních, slouží tak málo, tak se nemohou, v plné míře, o své pacienty postarat. Přičemž v této návaznosti konstatovala, že vývoj v nemocnicích, to je pozitivním směrem, jaksi nenastal. „Myslím si, že je to varování i pro příští politickou reprezentaci, která by se tím měla jednoznačně zabývat,“ dodala.

Načež. Dagmar Žitníková dále uvedla, že ohledně zvýšení základních platů, odpovědělo 75 % respondentů s tím, že je nutné tyto platy zvýšit. Zvýšení osobního ohodnocení požaduje 35 % respondentů. Zhruba 50 % respondentů odpovědělo, že si představují, že by, za práci ve zdravotnictví, měli mít nějaké zvláštní ocenění, neboť jde o práci, která je, podle nich, naprosto výjimečná.

Dochází ke značnému přetížení zaměstnanců v nemocnicích!

Dagmar Žitníková, v této návaznosti, konstatovala, že situace ve zdravotnictví je velmi složitá, Uvedla, že v nemocnicích dochází ke konfliktům. Podle ní je to, zejména vidět v rámci lékařské služby první pomoci. Přičemž konstatovala, že zaměstnanci nemocnic jsou přetížení. Načež dodala, že odbory by chtěly, aby zdravotníci ve zdravotnictví zůstali. Uvedla, že zajistit péči o občany, to je bez zdravotníků, nikdo nedokáže. Zdůraznila, že pokud si to neuvědomí politici, potom můžeme očekávat další zhoršení zdravotní péče u nás. To odbory přirozeně nechtějí. Odbory chtějí, aby české zdravotnictví zajistilo kvalitní péči občanům. Na druhé straně, odbory požadují, aby zdravotníci byli ohodnoceni odpovídajícím způsobem, a to vzhledem k jejich náročné profesi.

Vytvořit podmínky, aby lékaři neodcházeli do zahraničí!

Poté se opět ujal slova Martin Engel, který hovořil o tom, že prosté navyšování počtu studentů na lékařských fakultách je pouze jedním ze způsobů řešení problému nedostatku lékařů v řadě míst naší republiky. Konstatoval, že zvýšení počtu studentů, potažmo i absolventů, je jedna věc, ale jde o to, jaké mají potom, tj. po studiu, vytvořeny pracovní a finanční podmínky pro svoji práci. Poznamenal, že v dnešním globalizovaném světě, nikdo nezaručí to, že ten, kdo u nás vystuduje, tak, v našem zdravotnictví, zůstane pracovat, jelikož může odejít pracovat do zahraničí, či do úplně jiného oboru. Přičemž, jak k tomu podotkl, přitom se nám nedaří zvyšovat potřebný počet zájemců o studium na lékařských fakultách, tak jak by bylo potřeba.

Přesto se ale, proti minulosti, podařilo navýšit počty frekventantů střeních zdravotnických škol i lékařských fakult. Podle něho je však jediným lékem, který by zastavil migraci absolventů středních škol a lékařských fakult, tj. mimo zdravotnictví, odpovídající ekonomický přístup našeho státu. Opět připomněl, že naši lékaři jsou součástí evropských zdravotnických struktur, s tím, že problémy s pracovní silou ve zdravotnictví jsou dnes v celé Evropě. Uvedl, že vidí, jako jediný lék, jak tuto situaci vyřešit, v tom, že se co nejvíce unifikují podmínky v nemocnicích, a to v jednotlivých zemích EU. Potom otázka ekonomické migrace lékařů, prostě ztratí smysl.

Řada zdravotníků, v průzkumu, přiznala, že chtějí mimo obor

Načež Dagmar Žitníková se, poté, vrátila k průzkumu zdravotnických odborů. Přičemž poznamenala, že 40 % respondentů odpovědělo, že uvažuje o změně zaměstnání. Dále, skoro 23 % respondentů uvažuje o změně zdravotnického zařízení a skoro 17 % respondentů uvažuje úplně o odchodu ze zdravotnictví. Podle ní jsou tato čísla velmi alarmující! Poté poznamenala, že pokud se, tato situace, nebude řešit ze strany státu, myslí si, že řešení této situace neexistuje. Dodala, že letošní rok je toho důkazem!

Načež, v této návaznosti, se zmínila o jednání vedení zdravotnických odborů s hejtmany v krajích. Byly to právě kraje, které přispěly k významnému navýšení peněz do zdravotnictví, a to tím, že dodatečně alokovaly finance, které do zdravotnictví nepřišly díky úhradové vyhlášce, která stanovilo navýšení sumy peněz prakticky o 1 %. Uvedla, že například Plzeňský kraj poskytl do zdravotnictví v kraji přes 100 miliónů korun. Více než 130 milionů korun věnoval Ústecký kraj. Obrovské částky poskytl i Královéhradecký kraj. Dagmar Žitníková k tomu dále uvedla, že tyto prostředky přitom měly jít z veřejného zdravotního pojištění, tudíž od státu. „Myslíme, si, že, po těch to zkušenostech, by tato situace měla být řešena systémově. Na zvýšení čekáme mnoho let, ale čekáme, již dnes, na to, jak se k těmto problémům ve zdravotnictví, postaví budoucí vláda,“ konstatovala.

Zdravotníci by měli být oceněni odpovídajícím způsobem!

Pokud jde o to, k čemu slouží peníze ve zdravotnictví, Martin Engel, uvedl, že z peněz, určených na zdravotnictví se dá postavit nová budova, dále koupit i potřebné přístroje, ale to nejcennějším, co systém musí zajistit, jsou lidé, kteří ve zdravotnictví budou pracovat. „Když necháte lidi, ze zdravotnictví, odejít, tak se již těžko budou vracet. Oni prostě mají možnost volby, buď odejít do jiného oboru, či do zahraničí. Přirozeně, že nejtěžší je někde začínat. Když začnete v zahraničí, a usadíte se tam, již vás nic zpět neláká. Lidé nechtějí ztratit postavení, které si v zahraničí již vybudovali,“ prohlásil. Zároveň podotkl, že například, v bývalé NDR, si uvědomují, že se musí k lidem chovat jinak. Vždyť, v dnešním světě, jsou lidé v podstatě zboží. To je prostě realita života. Současně uvedl, že zdravotníci vidí u nás aroganci ze strany státní moci. „Čekali jsme, že potom zvládnutí pandemie covidu, což bylo něco, s čím se vůbec nepočítalo, lidé ve zdravotnictví přesvědčili veřejnost, že tuto práci mají rádi. Myslím si arogantní přístup, který řadu let zažíváme, ze strany vládních orgánů, tak ať jde pryč,“ konstatoval Martin Engel.

Poté předseda LOK-SČL uvedl, že místo, aby politici ocenili práci zdravotníků, mají představu, že když vezmou 14 miliard korun z rozpočtu, že to české zdravotnictví nepocítí. To je. Podle něho, nesmysl! Připomněl, že nemocnice se, během covidové pandemie, kvůli navýšení finančních prostředků dostaly do lepší situace, než byla předtím. Ale když se srovnají roky, které nastaly, po odeznění covidové pandemie, tak prostě zvýšení finančních prostředků jen o 1 %, se lidem zkrátka nelíbí. Ve svých rodinných rozpočtech, totiž nemají takovou rezervu, aby mohli snadno a jednoduše pokrýt rostoucí náklady na zajištění jejich živobytí. Vždyť rostoucí ceny potravin, pohonných hmot a energie, se promítly do vyšších cen jakéhokoliv zboží.

V této souvislosti se zmínil o rostoucích nákladech na zajištění provozu zdravotnických zařízení. Přitom lékaři, i ostatní zdravotnický personál, má pečovat o své pacienty, to je zateplovat místnosti, převážet pacienty na vyšetření apod. Takže, když se srovnají ceny před covidovou pandemií a ekonomickou krizí, s cenami v současnosti, tak, tyto ceny, výrazně vzrostly. Přitom zdravotnická zařízení mají stále stejně vysokou sumu peněz, jako měli předtím. Načež se Martin Engel zeptal: „Kdo zaplatí tento rozdíl?“ A odpověděl si, že by to měl učinit stát! Podle něho je absurdní skutečnost, že když je nedostatek peněz od státu, tak aby to, tedy peníze pro zdravotnictví, sanoval jakýkoliv kraj, a to ze svého rozpočtu, to je z prostředků, které potřebuje i na zajištění jiné činnosti v dalších sférách života. „To svědčí o tom, že systém je špatně nastaven, a že peněz dostatek (ve zdravotnictví) není,“ dodal.

Jednání s politiky před říjnovými volbami do Sněmovny

V závěru tiskové konference Dagmar Žitníková uvedla, že 13. května, OS zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů oslovily hlavní politické strany, které v říjnu kandidují do Poslanecké sněmovny. Takže, z besedy se řádně omluvili předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, předseda ODS Petr Fiala a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Místo něho měl přijít Václav Pláteník, který jed náměstkem ministra zdravotnictví. Avšak nakonec nedorazil. Předseda SPD Tomio Okamura se rovněž omluvil a poslal za sebe jejich stínového ministra zdravotnictví poslance Jana Sílu. Také předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová, a místo ní přišel místopředsedu SOCDEM Radek Scherfer. Přičemž předseda Starostů Vít Rakušan, předseda Pirátů Zdeněk Hřib a předseda Motoristů Petr Macinka na zvací dopis vůbec nereagovali.

Svoji účast potvrdili, a také opravdu dorazili, předseda hnutí ANO Andrej Babiš, s nímž přišel i stínový ministr zdravotnictví za ANO Kamal Farhan, který v diskusi vystřídal Andreje Babiše, jenž musel odejít dříve. Za hnutí Stačilo přišla předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, kterou doprovodil exposlanec KSČM Stanislav Mackovík, jenž ji vystřídal v diskusi poté, co musela odejít.

Důvodem tohoto setkání odborářů s politiky bylo vědět, jaký je přístup politiků k sociálnímu dialogu, jako jsou jejich postoje k zaměstnancům oblasti bezpečné práce, k odměňování a benefitům. Odboráři se rovněž ptali i na to, jak si, politické strany, představují zdravotnictví, to je jako veřejnou službu, či zda budou podporovat jeho další komercializaci. Zástupci opozice potvrdili, že, podle nich, má naše zdravotnictví fungovat jako veřejná služba.

Pokud jde o další politické kroky zdravotnických odborů Dagmar Žitníková uvedla, že odbory se zaměří na vyjednávání s budoucí vládou. Bude ovšem záležet na tom, jak bude tato nová vláda složena. Načež dodala, že při setkání s politiky, odbory zdůraznily, že dohoda, uzavřená s ministerstvem zdravotnictví v prosinci 2023, je právním dokumentem, a že k ní, jako právnímu dokumentu, odbory takto přistupují. Takže, od nové vlády odbory budou chtít, aby se dokumenty, této dohody, naplňovaly. „Momentálně již žádné akce nepřipravujeme, čekáme na vyjednávání s budoucí vládou,“ dodala.