Výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech by mohla reálně vyjít na 160 až 200 miliard korun, odhadla v pátek 14. června v pořadu Interview ČT24 předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Úvahy, že překročí 300 miliard, považuje za přehnané. Předpokládá ovšem, že stavba bude dobře organizována a řízena, včetně dobře napsané smlouvy s dodavatelem. Pokud by blok nevznikl, musela by se Česká republika obrátit k plynu a být závislá na vývoji jeho ceny.

Podle Dany Drábové přípravu tendru na výstavbu nového bloku brzdí zejména to, že takto velká infrastrukturní investice je během na velmi dlouhou trať. Současně uvedla, že v roce 2014 došlo k oddálení výstavby nových zdrojů jaderné energetiky tím, že byl tehdy zrušen tendr na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín.

Zároveň uvedla, že je v jaderné energetické „přezájmováno“. O stavbu jaderného bloku v České republice se podle dosavadních informací zajímá šest společností – ruská státní společnost Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.

Nový připravovaný blok by měl přitom aspoň částečně nahradit chystanou odstávku současných dukovanských bloků do penze, se kterou se počítá mezi roky 2035 a 2040. Zatím se tedy jedná o to, že by byl postaven jeden velký blok o výkonu 1000 až 1200 megawattů s opcí na ještě jeden velký blok.

V pořadu dále zazněla myšlenka, že pokud budou v té době již ve světě existovat malé jaderné reaktory, které by měly licenci a někde již fungovaly jako elektrárenský zdroj, mohl by se další rozvoj jaderné energetiky ubírat touto cestou.

Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Dukovan by měla zajistit dceřiná firma ČEZ. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal. Letos v únoru Andrej Babiš uvedl, že stát chce kvůli plánované stavbě nového jaderného bloku uzavřít s ČEZem smlouvu.

Dana Drábová připomněla, že v České republice budou v následujících letech odstavovány uhelné elektrárny. Podle ní jsme zatím soběstační a elektřinu dokonce exportujeme. Ovšem jsme však téměř stoprocentně závislí na dovozu ropy a plynu, a tuzemské uhlí ubývá. Přitom nejsme energeticky nezávislí a nikdy nebudeme, dodala Dana Drábová. Do budoucna jsme schopni pokrýt 25 procent spotřeby obnovitelnými zdroji. Ale bez rozvoje jaderné energetiky nebudeme mít systémové stabilizační zdroje, které poběží 24 hodin denně, 365 dnů v roce. Muselo by se pak přejít k plynu, s čímž je spojena závislost na vývoji jeho ceny.

V pořadu se hovořilo také o německé energetické koncepci a její nevhodnosti pro Česko. Podle Dany Drábové je Německo v jiné ekonomické situaci a má i jinou motivaci. Může si také dovolit investovat daleko více než Česká republika. Zároveň však dodala, že je zarážející a snad dočasné, že se Němcům nedaří příliš snižovat emise skleníkových plynů a zcela jistě nesplní své staré závazky platné k roku 2020.

Současně se Dana Drábová také zmínila i další úzkém místě německé cesty, to je integraci svých větrných farem. Podle ní se Němcům nedaří budovat přenosové a distribuční sítě tak, aby byli schopni zaintegrovat velké větrné farmy na severním a severozápadním pobřeží do své energetické soustavy, bez toho, že by působili problémy okolním státům.

Dana Drábová rovněž uvedla, že se v německé energetické strategii uvádí, že se Německo stane z exportéra (exportuje 20 % svého výkonu) dovozcem (bude dovážet 20 % své spotřeby). Uhlí má Německu posloužit jako přemostění k vyššímu podílu obnovitelných zdrojů.

Podle dosavadních informací z médií se Německo chystá ukončit činnost svých uhelných elektráren zhruba do roku 2038. Zároveň se rozhodlo jít cestou bezjaderného energetického hospodářství (možná již od roku 2022). Někteří experti proto mluví o nákladném energetickém experimentu s neznámým výsledkem.