Nezaměstnanost v EU nadále klesá, avšak více než jeden ze čtyř obyvatel EU v produktivním věku je ekonomicky neaktivní, což znamená, že nepracuje a buď nehledá  práci, nebo není pro práci připraven. Navíc většina ekonomicky neaktivních lidí by chtěla v nějaké formě pracovat.  Nová publikace tripartitní agentury EU -  Eurofound „Reaktivace: příležitosti zaměstnání pro ekonomicky neaktivní lidi“ podrobně rozebírá tuto problematiku.

Počet ekonomicky neaktivních osob v EU v posledních letech stále klesá: v roce 2015 se pohyboval okolo 27,5 %, výrazně poklesl oproti  31,4 % v roce 2002 a před krizí v roce 2007 činil 29,7 %. Je však třeba vzít v úvahu fakt, že podstatná část obyvatelstva zůstává mimo pracovní trh a není zahrnuta do oficiálních statistik zaměstnanosti. Zatímco politika zaměstnanosti má tendenci soustředit se především na nezaměstnané, existuje prostor pro to, aby se více zaměřila na integraci neaktivních osob na trh práce a využila jejich hospodářského a sociálního potenciálu.

Nová zpráva zkoumá skupiny v neaktivní populaci, u kterých je obtížné vykročit, nebo znovu vstoupit na trh práce a zkoumá důvody, proč tomu tak je. Mapuje také charakteristiky a životní podmínky těchto skupin, diskutuje o jejich zájmu o zaměstnání a zkoumá bariéry, které jim v tom brání. Dochází k závěru, že asi čtyři z pěti neaktivních lidí by chtěli pracovat nejméně několik hodin týdně v závislosti na svých finančních potřebách a přibližně polovina by chtěla pracovat 32 nebo více hodin. Touha pracovat je zvláště silná mezi studenty a pracujícími z domova.

Zpráva rovněž zkoumá strategie, které v současné době realizují členské státy k podpoře začlenění osob stojících mimo trh práce. Zdůrazňuje, že neaktivní lidé často čelí více než jedné překážce zaměstnanosti, jako je např. nízká úroveň vzdělání spojená s pečovatelskými povinnostmi a zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se na specifické potřeby neaktivního obyvatelstva. Také zdůrazňuje, že členské státy by měly plně realizovat doporučení Evropské komise z roku 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce do tvorby a provádění strategií integrace trhu práce. V tomto ohledu poskytuje Evropský pilíř sociálních práv jedinečný politický impuls, který se odvolává na neaktivitu jako na téma inkluzivního vzdělávání a celoživotního učení.

Pokud jde o početnost neaktivní populace a trendy a rozdíly v zemích EU, údaje Eurostatu z online databáze EU-LFS ukazují pokles podílu lidí ve věku 15 - 64 let, kteří jsou neaktivní z 31,4 % v roce 2002 na 29,7 % v roce 2007 a na 27,5% v roce 2015. Čtvrtletní údaje poskytují novější a podrobnější obraz. V prvním čtvrtletí roku 2017 bylo o 10,5 milionů méně neaktivních osob v produktivním věku než v prvním čtvrtletí roku 2007, což představuje pokles o 11 % z 99,7 milionů na 89,2 milionů.

Pokles míry nečinnosti lze do značné míry vysvětlit integrací žen na trh práce, přičemž mezi ženami se zvyšuje jak zaměstnanost, tak nezaměstnanost. Pokles nečinnosti byl zvláště výrazný u starších žen, ze 46,4 % v roce 2002 na 33,5 % v roce 2015 u žen ve věku 55-64 let. To odráží především vyšší zastoupení žen z mladších generací na trhu práce. Nicméně, neaktivita mezi ženami ve věku 55 - 64 let zůstává  stále ještě relativně vysoká. Pravděpodobnost neaktivity je více než trojnásobně vyšší u osob s nízkou úrovní vzdělání než u vysoce kvalifikovaných lidí. Tento vztah mezi vzděláváním a nečinností platí bez ohledu na pohlaví a věk (Eurofound, 2014 a  Eurostat, 2016).

Celou zprávu je možné nalézt na webové stránce Eurofoundu – viz odkaz : https//www.eurofound.europa.eu