Loňské výdaje státního rozpočtu na investice byly nejnižší za posledních 12 let. Státní rozpočet nebyl ani přes vysoký růst ekonomiky sestavený jako vyrovnaný a jeho výsledný schodek 6,2 miliardy se výrazně lišil od plánovaného schodku 60 miliard. Podle zprávy ČTK je to uvedeno ve stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.

Stanovisko dostali poslanci a ve čtvrtek se jím bude zabývat sněmovní kontrolní výbor. NKÚ na jedné straně oceňuje výkon ekonomiky, ale na druhé straně poukazuje na zjištěné nedostatky. Podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly se České republice na její poměry bezesporu daří, neboť nezaměstnanost v podstatě neexistuje. Přitom průmysl a podnikatelský sektor jedou na plné obrátky. HDP roste. Lidé se nebojí utrácet své peníze. „A to vše v takové míře, že mluvíme o bezprecedentním stavu," konstatuje Miloslav Kala. Zároveň však tvrdí, že tento stav má své "ale". Současný stav doprovázejí problémy, které by se měly v této době také řešit! Podle něho nejen, že nedaří výrazněji snižovat státní dluh a také ani dosahovat vyrovnaného hospodaření státního rozpočtu, a to v situaci, kdy se české ekonomice daří.

NKÚ dále uvádí, že investiční aktivita byla loni nižší než v roce 2009, kdy se česká ekonomika nacházela v ekonomické recesi. Zatímco v roce 2009 směřovalo na investice 11,4 procenta výdajů státního rozpočtu, loni představovaly investice jen 6,4 procenta. Na investice šlo z rozpočtu loni zhruba 82 miliard korun. Investiční podpora ze strany státního rozpočtu byla loni nižší než v letech recese, stojí ve stanovisku.

Rozpočtový deficit je tak, podle prezidenta NKÚ, do velké míry výsledkem růstu běžných výdajů. Odkazuje na to, že celkové výdaje rozpočtu vzrostly meziročně téměř o 60 miliard korun, ale podepsaly se na tom výhradně běžné výdaje. Nízké investice podle něj znamenají, podle Miloslava Kaly, ještě jeden problém. Upozorňuje, že v ekonomické konjunktuře nebude Česká republika věčně a promarnit takovou příležitost k uskutečnění strategických investic a reforem může mít pro budoucnost našeho státu bolestivé dopady.

NKÚ také uvádí, že se nedařilo uskutečňovat významné nákupy vojenské techniky a vybavení, přestože ministerstvo obrany dostalo víc peněz na výdaje. Také tempo výstavby dopravní infrastruktury podle úřadu nekorespondovalo s rostoucí intenzitou dopravy. Zatímco ročně přibývá zhruba 200.000 osobních automobilů, od roku 2000 do roku 2017 přibylo jen 348 kilometrů silnic a dálnic. Mezi výtkami uvádí NKÚ i to, že dosavadní finanční podpora hospodářsky problémových regionů nepřinesla požadovaný efekt.