• Zveřejněno: 08.11.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Úřad práce ČR dnes oznámil, že v uplynulém měsíci říjnu klesl počet uchazečů o zaměstnání na celkem 215.622 uchazečů, což je o 8.709 uchazečů méně než v září a o 55.551 osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší počet lidí bez práce od června 1997, kdy jich bylo 202.562. Podíl nezaměstnaných osob tak klesl na 2,8 %, kdy v září 2018 to byly 3 % a v říjnu 2017 to bylo 3,6 % nezaměstnaných uchazečů.

Podle tiskové zprávy Úřadu práce ČR zaměstnavatelé v říjnu nabízeli 316.884 pracovních míst, z toho 16.020 pak v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 225.042 volných míst bylo vhodných pro cizince.

V mezinárodním srovnání měla Česká republika podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za září 2018) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Podle tiskové mluvčí Úřadu práce ČR Kateřiny Beránkové v uplynulém měsíci i nadále trval masivní zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance, protože pokračují sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezóna. Zároveň k tomu dodala, že existuje efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a sociálních dávek úřadu se zaměstnavateli, kdy posuzují společně klienty z hlediska jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Zároveň se snižuje jejich závislost na dávkách. Přičemž klesá jak počet, tak i podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Jen za uplynulý rok se snížil v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, o 7,6 % a ve srovnání s rokem 2016 pak dokonce o více než 11 %.

Podle generální ředitelky Úřadu práce ČR Kateřiny Sadílkové tato čísla potvrzují, že se Úřadu práce ČR daří umisťovat na trh práce i ty klienty, kteří už například ztratili motivaci a nemají zájem pracovat. Nízká nezaměstnanost však rozhodně neznamená pro zaměstnance ÚP ČR méně práce, dodala Kateřina Sadílková. Podle ní, naopak. Prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), cíleného poradenství a individuálního přístupu směrem k uchazečům i zaměstnavatelům se ÚP ČR snaží vyrovnat nesoulad poptávky a nabídky na trhu práce. Jak dále Kateřina Sadílková konstatovala, prioritou Úřadu práce ČR je obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči z evidence a v tomto ohledu dělá maximum. „Jinak řečeno, Úřad práce ČR i díky výše uvedeným aktivitám ještě více posiluje svou roli v centru zaměstnanosti,“ zdůraznila Kateřina Sadílková.

Tisková zpráva dále uvádí, že meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v říjnu 75 okresů, nejvyšší Pelhřimov (o 12 %), Ústí nad Orlicí (o 8,5 %), Plzeň jih (o 7,8 %), Havlíčkův Brod (o 7,5 %), Kroměříž a Praha - východ (shodně o 7,3 %), Rakovník (o 7,2 %), Tachov (o 7,1 %) a Chrudim (o 7 %). Naopak nezaměstnanost vzrostla ve 2 regionech - Jindřichův Hradec (o 2,9 %) a Sokolov (o 1,3 %). Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,1 %), Praha - východ (1,2 %), Jindřichův Hradec (1,3 %), Pelhřimov, Prachatice, Písek a Plzeň - jih (shodně 1,4 %).

Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 28 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (6,8 %), Most (6 %), Ostrava - město (5,2 %), Chomutov (5 %), Ústí nad Labem a Bruntál (4,9 %), Znojmo (4,8 %) a Hodonín (4,5 %). Podíl nezaměstnaných žen klesl na 3,1 % a podíl nezaměstnaných mužů se snížil na 2,6 %. V uplynulém měsíci evidoval Úřad práce ČR celkem 316.884 volných pracovních míst, což je o 752 více než v září a o 107.018 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (63.181), ve Středočeském (44.153), v Pardubickém (35.030), Plzeňském (32.898), a Jihomoravském (24.739) kraji.

Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 8.469 pozic na dohodu o provedení práce a 7.551 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče. Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 14.165 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Obecně měli zaměstnavatelé v říjnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, páječe, nebo kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance.

Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Klíčovou aktivitou Úřadu práce ČR je pak monitoring volných pracovních míst. Jeho smyslem je získat takové informace o volných místech a pracovních podmínkách, aby na jejich základě mohl Úřad práce ČR zprostředkovat zaměstnavateli přesně takového zaměstnance, jakého potřebuje. Za zmínku stojí také organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které Úřad práce ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků.

Osvědčují se např. i setkávání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků. „Řada zaměstnavatelů flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce. Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a "pracují" s nimi mnohem intenzívněji, např. pro ně pořádají kurzy, školení apod.,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.