V souvislosti s nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu ve sporu Daechang Seat a Odborového svazu KOVO, že seskupení členů OS KOVO jako organizační jednotka OS KOVO bez právní osobnosti a jeho působení u zaměstnavatele je legitimní, se v tisku objevil pojem tajné odbory.
Co jsou to tajné odbory?
Tzv. tajné odbory je seskupení členů OS KOVO u jednoho zaměstnavatele podle § 14 odst. 2 písm. e) Stanov OS KOVO. Stanovy dále stanoví v § 16a odst. 1, že u zaměstnavatele, kde nepůsobí základní organizace, může OS KOVO působit prostřednictvím odborového zástupce nebo výboru seskupení členů. Tajné odbory resp. správně institut „seskupení členů“ vznikl změnou stanov OS KOVO v roce 2013.
Zaměstnanci firem z oboru kovovýroby mohou vytvořit seskupení členů. Se zaměstnavatelem pak za ně jednají a vyjednávají profesionální odboráři, ať už o zvýšení platů nebo o zlepšení pracovních podmínek. Zaměstnanci, pokud se sami nerozhodnou na jednáních podílet a stát se členy výboru, zůstanou před svou firmou skryti.
Za členství v seskupení členů se platí, ale méně než v klasických odborech. Tam obvykle činí příspěvek jedno procento z čisté mzdy měsíčně, který strhává přímo zaměstnavatel a posílá ho odborové organizaci. Z těchto příspěvků se hradí fungování organizace a příspěvky zaměstnancům (na rekreaci, na dětské ozdravné pobyty, na plavenky aj). V případě seskupení členů posílají příspěvek OS KOVO sami tajní členové, takže zaměstnavatel nic neví. Výše příspěvku je stanovená paušálem 100 Kč. Členové mají nárok na služby profesionálních odborářů, žádné příspěvky se jim nevyplácejí.
V předmětném soudním sporu podal zaměstnavatel, u kterého působí Odborový svaz KOVO prostřednictvím výboru seskupení členů, kdy seskupení členů je organizační jednotkou OS KOVO bez právní osobnosti, na OS KOVO žalobu, že nesplňuje zákonnou podmínku působit u něj jako odborová organizace, konkrétně, že oprávnění působit u něj jako odborová organizace neobsahují Stanovy OS KOVO, a žalobu na určení, že u něj nepůsobí jako odborová organizace podle § 286 odst. 3 zákoníku práce.
Soudy mimo jiné konstatovaly, že odborové organizace jsou právnické osoby svého druhu (sui generis) a jde o sdružení osob založené s cílem chránit a prosazovat hospodářské a sociální zájmy svých členů. Zaměstnanci mají právo bez předchozího schválení ustavovat organizace podle vlastní volby, jakož i stát se členy takových organizací, a to za jediné podmínky, že se podřídí stanovám těchto organizací (Úmluva o sdružování). Po zrušení zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, je s účinností od 1. 1. 2014 právní úprava odborových organizací obsažena, kromě mezinárodních úmluv, v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy § 3025 odst. 1 stanoví:
„ Na odborové organizace a organizace zaměstnavatelů se použijí přiměřeně ustanovení o právnických osobách a spolcích, a to jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat“.
Postavení odborové organizace u zaměstnavatele upravuje § 286 odst. 3 zákoníku práce:
„Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jestliže alespoň tři zaměstnanci zaměstnavatele se stanou členy odborové organizace (přičemž zaměstnavatel
nesmí vyžadovat od zaměstnance informace o členství v odborové organizaci), jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a jestliže zaměstnavateli splnění těchto podmínek oznámila.“
S ohledem na to, že odborové organizace obvykle zřizují organizační jednotky, jejichž prostřednictvím působí u zaměstnavatele, musí ze stanov odborové organizace vyplývat i oprávnění takové organizační jednotky, která má jednat jménem odborové organizace u zaměstnavatele. Žádný právní předpis odborové organizaci nestanoví povinnost předkládat zaměstnavateli své stanovy a prokazovat mu, že je oprávněna zastupovat své členy při ochraně jejich hospodářských a sociálních zájmů. Podmínkou působení odborové organizace u zaměstnavatele rovněž není uvedení konkrétního zaměstnavatele, u něhož odborová organizace působí, přímo ve stanovách odborové organizace.
Nejvyšší soud konstatoval, že bylo prokázáno, že OS KOVO jedná prostřednictvím svých orgánů a orgánů organizačních složek, přičemž organizační jednotkou jsou i seskupení členů OS KOVO u jednoho zaměstnavatele podle § 14 odst. 2 písm. e) Stanov OS KOVO, a že u zaměstnavatele, kde nepůsobí základní organizace, může OS KOVO působit prostřednictvím odborového zástupce nebo výboru seskupení členů (§ 16a odst. 1 Stanov). OS KOVO oznámil zaměstnavateli dopisem, že splňuje podmínky podle § 286 odst. 3 zákoníku práce, proto od následujícího dne u zaměstnavatele začal působit. Z uvedeného je zřejmé, že 1 seskupení členů jako organizační jednotka OS KOVO bez právní osobnosti je zcela legitimní a 2 oznámením zaměstnavateli, že splňuje podmínky podle § 286 odst. 3 zákoníku práce, odborová organizace u zaměstnavatele působí od následujícího dne po tomto oznámení.í
Tajné členství v odborech je zatím možné jen v kovovýrobních firmách spadajících pod OS KOVO. Jiné odvětvové svazy tento institut ve stanovách nemají, ale některé o tom uvažují, protože ho považují za nástroj, který může zamezit šikaně či dokonce propouštění zaměstnanců kvůli jejich členství v odborech.