Současné zdražení brambor je výkyvem, se kterým se čas od času setkáváme u některých komodit, u nichž Česká republika není soběstačná, prohlásil ve středečním pořadu Devadesátka ČT24 předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Přirovnal to ke krizi u másla v roce 2017. V obchodech se nyní nedají koupit české brambory, kterých bylo kvůli loňskému suchu méně než jindy a už došly. Tuzemskou produkci tak musí nahrazovat drahý dovoz. Kilogram brambor nyní vyjde i na víc než dvacet korun.
Martin Pýcha připustil, že na nedostatku českých brambor se podílí i dlouhodobé zmenšování ploch, na kterých se pěstují. To je podle něho dáno výkyvy v tomto podnikání, kde po několika letech ztrát přichází ziskový rok. Zároveň k tomu uvedl, že brambory jsou plodina náročná na ruční práci a je stále méně lidí, kteří se jejich pěstování chtějí věnovat. Zemědělci proto mnohdy raději přecházejí na méně pracné plodiny se stabilními výnosy, jako je například řepka.
Podle Martina Pýchy je skutečností fakt, že když některý zemědělský podnik přestane brambory pěstovat, již se těžko k obnovení pěstování brambor vrací. Navíc, není také jednoduché rozšířit plochu pro pěstování brambor, což je dáno většinou dlouhodobým osevním postupem, který je v každém zemědělském podniku stanoven na určité období. Na druhé straně poznamenal, že ti, kteří brambory sázejí a pěstují, tak pravděpodobně plochu pěstování brambor rozšíří a osázejí větší plochu.
Pokud jde o cenu brambor, do května, kdy se čekají první letošní české brambory, by už jejich cena neměla extrémně vzrůst, dodal Martin Pýcha. V této návaznosti další diskutér v pořadu Devadesátka, farmář Miroslav Hak, uvedl, že loňské ztráty se kvůli suchu blížili až k padesáti procentům. Zároveň odhadl, že letošní ztráty se mohou blížit těm loňským.
Podpořit zájem o české brambory u kupujících!
Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha dále odpovídal na otázky, které se týkaly toho, jaký je zájem o české brambory u obchodníků. Konstatoval, že by čeští zákazníci měli ve větším počtu nakupovat české brambory, což obchodníci určitě zaznamenají a budou se snažit jich objednávat větší množství, než tak činí dosud. Přičemž to přirozeně povede i k tomu, že českým pěstitelům tito obchodníci zaplatí za tyto české brambory i vyšší cenu. Jednak by to vedlo k dlouhodobé produkci českých brambor u našich pěstitelů.
Martin Pýcha dále připomněl, že samotní zemědělci loni dodávali do distribučního řetězce v České republice brambory na úrovni čtyř korun za kilogram, a nyní – tam, kde ještě brambory jsou – za sedm korun. Podle něho profitují ti, co ještě zásoby mají, a to jsou především obchodníci. V této souvislosti poznamenal, že zájem o české potraviny opravdu roste a tento tlak na vyšší spotřebu cítí i obchod.
Současně mínil i fakt, že k výraznému růstu cen došlo i u máku. Zdražily také některé druhy zeleniny a ovoce. Naopak mnohem levnější je cukr i jablka.
Roste dovoz potravin ze zahraničí a prohlubuje se tím i závislost na státech EU
O cenových trendech u potravin!
V další části pořadu se ujal slova Tomáš Maier z katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity, který řekl, že zemědělci nyní v průměru spíše hojí ztráty z minulých let. Přitom zdůraznil, že na konečnou cenu zemědělských produktů mají naprosto minimální vliv a jejich podnikání je časově náročné a vyžaduje obrovské počáteční investice za situace, kdy se neví, jaké bude počasí za pár let. Podle něho je jedinou cestou, jak mohou naši zemědělci čelit síle nadnárodních firem v agropotravinářské vertikále, sdružovat se do odbytových organizací.
Martin Pýcha k tomu řekl, že ve srovnání s okolními státy je v České republice toto sdružování do velkých odbytových organizací velmi malé. Daří se u produkce mléka, kde jde o více než 68 procent produkce a naopak téměř nulové je, podle něho, u prodeje obilovin. Současně dodal také, že cenové trendy udávají u potravin světové burzy, přičemž cena českých zemědělců je o 5 až 20 procent nižší, než jsou průměrné evropské ceny.
Češi mají stále větší zájem o kvalitní potraviny
Na tuto diskusi navázala členka Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Margita Balaštíková (ANO), která řekla, že zemědělství je přímo závislé na klimatických podmínkách, které změnit nejdou. Proto jsou i výkyvy v cenách potravin. Současná vláda pak podle ní nemůže ze dne na den měnit to, co se tady předchozích třicet let záměrně likvidovalo.
Každá země by se měla starat o to, aby byla v základních druzích potravin soběstačná. Pak by na ni světová cenová politika nedopadala v největší míře jako nyní, konstatovala poslankyně Margita Balaštíková. Podle ní si zákazník v supermarketech za uplynulá léta zvykl sledovat nejnižší cenu. Přitom český trh navíc ovlivňuje přebytkové, a státními kasami dotované, zboží z Německa a Polska, kterému tuzemská produkce ekonomicky nemůže konkurovat, soudí Margita Balaštíková.
Podle Martina Pýchy je zapotřebí zpřehlednit marže, jaké mají obchodníci. Přičemž představitelé Agrární komory ČR, jejíž součástí je i Zemědělský svaz ČR, mají na mysli zejména zahraniční obchodní řetězce.
Místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Radek Holomčík (Piráti) řekl, že stát v minulosti rezignoval na podporu lokálních trhů. Tedy nejkratší distribuční cestu mezi producentem a zákazníkem. Dodal také, že „likvidace mléčného a masného průmyslu je záležitostí dlouhodobého selhávání státní zemědělské politiky“.
Margita Balaštíková se rovněž, jako Martin Pýcha, domnívá, že nastává čas, abychom se zeptali, kde jsou marže, kdo nejvíc vydělává na prodeji potravin, abychom udělali to, co ostatní země. To je stanovit regulaci marží na prodej potravin. Podle ní se to však musí udělat zákonem, nikoliv gentlemanskou dohodou, aby zemědělci získali jistotu pro pokračování svého podnikání.
Radek Holomčík zapochyboval, jestli je to hned nutné řešit takto brutální cestou.
Martin Pýcha dodal, že 50 až 60 procent potravin prodávají řetězce ve slevových akcích. Tento rozsah by se měl omezit, ne zcela zrušit. To by bylo podle něj akceptovatelné i pro obchodní řetězce, které jsou tlačeny k podnákladovým cenám zahraničního zboží. Stát by měl také zpřehlednit marže jednotlivých článků výrobní vertikály.