Společná zemědělská politika EU na léta 2021-2027 a dopady Zelené dohody pro Evropu (Green Dealu) na české zemědělství byly ústředním tématem mezinárodní konference, kterou 16. prosince 2021 uspořádal Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR).
Jedním z řečníků na této videokonferenci byl i předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, který uvedl, že na základě určitých signálů, které směrem k veřejnosti vypouštějí představitelé jednotlivých koaličních stran nové české vlády, je pro naše zemědělce příznačná určitá nervozita a vážná obava o další budoucnost českého zemědělství. Členové zemědělského svazu to vnímají tak, že narůstá obrovský tlak na zavádění některých opatření, která prosazují vrcholné orgány Evropské unie, a která nyní nacházejí i značnou podporu u některých představitelů stran nové vládnoucí pětikoalice.
Podle Martina Pýchy jde totiž o to, že tato opatření významně poškodí střední a větší zemědělce u nás, kteří živí náš národ, a kteří obhospodařují velkou většinu zemědělské půdy v České republice. Načež, jak k tomu Martin Pýcha dále dodal, zemědělství u nás je v současné době vlastně jediným oborem hospodářské činnosti, které má být potrestáno za to, že v něm působí a podnikají větší zemědělské podniky, zatímco EU hlásá podporu rodinným farmám. Přičemž předseda zemědělského svazu upřesnil, že jde především o systém zastropování přímých plateb na hektar zemědělské půdy, dále o redistributivní platbu a o některé další kroky, které se v rámci Evropské unie připravují.
Podle Martina Pýchy Společná zemědělská politika EU dlouhodobě vytváří systém, kdy zemědělci jsou ekonomicky závislí na podporách a dotacích. Načež, jak dále uvedl, navrhovaná nová opatření EU jsou koncipována tak, že této závislosti zemědělců na podporách a dotacích má být využito, či spíše zneužito, k ekonomické likvidaci středních a větších zemědělců u nás, což se přirozeně Zemědělskému svazu ČR nelíbí a také ani líbit nemůže.
Zároveň Martin Pýcha konstatoval, že zemědělci „jsou v situaci, kdy se na jedné straně staví na piedestal rodinné farmy, jako něco, co je nezbytně nutné více a speciálně podporovat, a na druhé straně zde máme střední a větší zemědělce, které musíme, a řeknu to natvrdo, zlikvidovat“. Protože to, co se právě v EU, a také i v České republice, chystá, je v podstatě likvidace středních a větších zemědělců. Zároveň vysvětlil, že na jedné straně existují zemědělci, jako fyzické osoby, kteří vlastní zemědělskou půdu o 200, 300 či 500 hektarech, a které, podle pravidel, prosazovaných Bruselem a za veřejně proklamované podpory nové vládnoucí pětikoalice, je nutné podpořit, protože jsou to malí hospodáři. Zatímco, na druhé straně zde máme právnické osoby, které v průměru hospodaří na 1600 hektarech. Přičemž těchto cca 1600 hektarů vlastní v průměru 172 osob, z čehož vyplývá, že každý z nich vlastni v průměru jen 9 hektarů. Případně zprostředkovaně hospodaří na těchto devíti hektarech zemědělské půdy. Faktem je, že tito lidé, kteří se rozhodli sdružit dohromady a vytvořit velké a silné právnické osoby, ať již jde o zemědělská družstva či akciové společnosti, tak se vrcholné orgány EU de facto rozhodly potrestat za to, že jsou větší, a že jsou tím pádem i na evropském, potažmo světovém trhu, konkurenceschopnější. Proti tomu EU staví do popředí podporu soukromým zemědělcům, kteří vlastní stovky hektarů, a to především na úkor těchto právnických osob, kteří právě zajišťují výrobu zemědělských produktů a potravin pro nasycení našeho obyvatelstva.
„Žádná země v Evropské unie, žádná země nepřipravuje to, co dnes slyšíme z úst některých zástupců koaličních stran, jako je zastropování přímých plateb, jako je reditributivní platba až do výše 30 procent, což bude znamenat bezprecedentní poškození právě větších zemědělců. Můžeme si potom položit otázku, kde je vlastně ekonomický smysl? Můžeme se ptát, kde je rovnost vlastnictví? Můžeme se ptát, kde jsou rovné a férové podmínky na trhu? Všechno to jsou zbytečné otázky,“ dále prohlásil Martin Pýcha v svém vystoupení na konferenci. Podle něho smysl těchto navrhovaných a prosazovaných opatření EU spočívá v tom, že díky jim se bude na evropském, a samozřejmě i na českém trhu, rozhodovat o ekonomickém, a tím pádem i politickém poškození velkých hospodářských holdingů, a to jako rivalů malých, rodinných farem. „Je nám úplně jedno, že s vaničkou vylejeme i dítě,“ dodal k tomu Martin Pýcha, a pokračoval s tím, že se těmito opatřeními do budoucna zničí střední a velké zemědělské podniky, tj. zemědělská družstva a akciové společnosti.
„Chtěl bych říci, že pro tato rozhodnutí nemáme ani ekonomické argumenty, protože jsme dnes v situaci, kdy v České republice přibývají malí zemědělci. Česká republika je výjimkou v celé Evropské unii, protože, každý den v Evropské unii končí 1000 farmářů, tak v České republice od roku 2014, kdy bylo 19.000 žadatelů o podpory a dotace, tak do dnešní doby přibylo tolik žadatelů, že je jich dnes 31.000,“ dále uvedl Martin Pýcha. Podle něho se nalézáme v situaci, kdy Česká republika je velkou výjimkou v rámci Evropské unie. To samo o sobě ukazuje, že malí zemědělci jsou u nás již dnes zvýhodňováni, a že to motivuje k tomu, aby i další zájemci vstupovali do zemědělského sektoru. Načež dodal, že to ukazuje na jednu věc, a to že se jim to, těmto malým zemědělcům, velmi dobře vyplácí, protože jinak by to nedělali.
Když se podíváme, jak FADN (zemědělská účetní datová síť) hodnotí celkovou produkci fyzických a právnických osob, na jedné straně podniky právnických osob vytvářejí produkci na úrovni téměř 4000 Kč na hektar, zatímco podniky fyzických osob vytvářejí produkci zhruba ve výši 26.000 Kč na hektar. Ale, když se srovná rozdíl mezi celkovými náklady na výrobu s celkovou produkcí, tak podniky právnických osob vykazují desetitisícovou ztrátu, zatímco podniky fyzických osob jsou v podstatě na nule, což samo o sobě ukazuje, jak jsou v tom ekonomické rozdíly. Přitom orientace fyzických osob je především na rostlinnou a na pasteveckou výrobu či pasení ovcí a koz. To není tak investičně náročné, jako je tomu v případě živočišné výroby, jako je tomu v případě chovu skotu, prasat a drůbeže. Mimochodem, právě skot, prasata a drůbež, jsou právě více než z 90 procent chovány právnickými osobami. To samozřejmě ukazuje, že i v tomto případě existuje dostatečné zvýhodnění. Potvrzují to i čísla, která udává FADN, a která uvádějí, že podnikatelský důchod ze zemědělské činnosti u fyzických osob je ve výši 11.000 Kč na hektar a u právnických osob je to necelých 3.500 Kč.
„Chtěl bych říci, že ani nikde na světě neuvidíme trend rozbíjení farem, naopak všude ve světě dochází ke zvětšování zemědělských podniků a zemědělských farem,“ pokračoval dále Martin Pýcha. Podle něho v České republice připadá na jednoho zemědělce v průměru 130 hektarů zemědělské půdy na jeden subjekt, což je v porovnání s EU vnímáno možná jako velká výměra. Na druhé straně, jak dále podotkl Martin Pýcha, bychom tento údaj měli porovnávat i s údaji těch zemí, které ovlivňují ceny komodit na světových burzách. Jde například o Kanadu, kde průměrná výměra činí 315 hektarů, dále Argentinu, kde jde o 590 hektarů či Austrálii, kde jde o 3000 hektarů, případně i USA, kde to činí 400 hektarů. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR svět inklinuje ke zvětšování a zcelování zemědělských farem, a tím i k jejich větší konkurenceschopnosti. Kdežto záměr naší nové vlády, rozbít větší zemědělské podniky je ryze účelový a nesmyslný, protože vyloženě účelově jde proti ekonomickému trendu slučování a zvětšování zemědělských farem a podniků, jak je to krásně vidět ve světě.
„Chtěl bych říci, že v současné době čelíme velmi složité ekonomické situaci, kdy nám na jedné straně obrovským způsobem rostou náklady, ať jsou to náklady na energie, pohonné hmoty, hnojiva, na krmiva pro zvířata a také náklady na pracovní sílu. Odhadujeme, že toto zvýšení nákladů na celopodnikové úrovni činí asi 20 procent, a na druhé straně ceny některých komodit naopak klesají nebo stagnují,“ dále uvedl Martin Pýcha. Podle něho se to týká především živočišné výroby, kde je největší zaměstnanost v zemědělství. Přitom, právě v živočišné výrobě je situace velmi složitá, neboť například u chovu prasat výkupní cena dále klesá. Zatímco, u mléka sice výkupní cena roste, ale neroste tak, jako rostou náklady na jeho produkci. Přitom při výrobě mléka není dosahováno rentability. Tím se naši chovatelé prasat, jak dále Martin Pýcha konstatoval, dostávají do velmi silného ekonomického tlaku. Zároveň je but nutné vzít do úvahy i rostoucí inflaci. To vše vystavuje podnikatele v českém zemědělství obrovskému cenovému a ekonomickému pnutí.
Načež k tomu dále podotkl, že inflace vede ke zvyšování požadavků na zvyšování minimální mzdových tarifů v kolektivní smlouvě. Načež vysvětlil, že by zemědělští podnikatelé rádi zvyšovali mzdy, ale museli by na tom mít potřebné finanční prostředky. Načež dále dodal, že jejich ekonomickou situaci ztěžuje například i to, že v této době budou bojovat za zachování zemědělských farem. Také budou pravděpodobně čelit i tendencím o snižování stavu hospodářských zvířat, především prasat. V příštím roce zemědělci očekávají významný pokles stavu prasnic a prasat, a s tím samozřejmě i pokles počtu pracovníků v zemědělství.
Poté Martin Pýcha přešel ke snaze nové vlády konsolidovat státní rozpočet pro rok 2022. Označil to za pochopitelnou snahu, protože z makroekonomického hlediska je skutečně potřebné stabilizovat finance České republiky. Na straně druhé to je v okamžiku, kdy v této kritické situaci má nová vláda ambice krátit podpory v zemědělství, ať už jde o otázku národních podpor nebo jak signalizuje, že nebude chtít navýšit kofinancování Programu rozvoje venkova. Podle něho to samozřejmě znamená propad příjmů zemědělců na straně podpor, a to nejenom na straně tržeb za prodané produkty, ale také na straně samotných podpor a dotací. Právě tato skutečnost, podle Martina Pýchy, vytváří pro české zemědělce velmi složitou situaci.
„Chtěl bych říci, že k tomu všemu je třeba ještě přičíst další aspekty. My jsme v situaci, kdy Evropská komise vznáší neustále další a další požadavky, které by měly být začleněny do národního strategického plánu pro budoucí období, a to ve vazbě na Green Deal, Strategii Farm to Fork, Strategii pro biodiverzitu a další ekologické enviromentální strategie, které Evropská komise předkládá. Ty samy o sobě povedou ke zvýšení nákladů a snížení zemědělské produkce a samozřejmě k propadu příjmů zemědělců,“ konstatoval Martin Pýcha. Podle něho to dokladují dopadové studie, které vypracovaly různé instituce, ať již jde o studii amerického ministerstva zemědělství či nizozemské univerzity z Wageningenu nebo nebo německé univerzity v Kielu, případně i studie společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC). Všechny tyto studie signalizují prakticky totéž, a to, že pro zemědělce to bude velmi složitá a velmi náročná doba. „Jestliže chceme zvládnou požadavky k další ekologizaci českého zemědělství, tak tyto požadavky můžeme splnit, podle mého názoru, pouze jedním způsobem, a to tím, že budeme velmi intenzivně investovat do nových, moderních technologií, jako je precizní zemědělství, jako je variabilní aplikace hnojiv a postřiků, jako je digitalizace, jako jsou výnosové mapy a podobné věci,“ prohlásil Martin Pýcha. Načež pokračovat s tím, že kdy budou naši zemědělci snižovat množství hnojiv a postřiků, měli by to dělat tak, aby nesnižovali produkci. Podle něho ale představy Evropské komise velmi často naopak povedou ke snižování zemědělské produkce. „Když si uvědomíte všechny tyto aspekty, o kterých jsem zde hovořil, evropská strategie, enviromentální tlak, do toho snaha o snižování rozpočtu. Do toho ekonomická situace, a zároveň politická snaha v podstatě zničit střední a větší zemědělské podniky, tak mne to vede k tomu, že jsem v situaci, kdy se setkávám dnes a denně s velkou nervozitou a s velkou skepsí na straně našich členů,“ dodal Martin Pýcha.
Poté se předseda Zemědělského svazu ČR omluvil že ve svém projevu nebyl příliš pozitivní, ale vnímá za svoji povinnost takto hovořit, tedy varovat před kroky, které se na zemědělce valí. Zároveň dodal, že by zemědělci měli být schopni alespoň uhájit stávající míru potravinové soběstačnosti a potravinové bezpečnosti České republiky. Jde o to, aby zemědělci byli schopni uživit tento národ a současně, aby přispěli ke snižování dopadů zemědělství na životní prostředí. Načež poznamenal, že v evropském srovnání, je na tom Česká republika velmi dobře. Přesto ale má ambice být ještě lepší. Ale to bez nějaké ekonomické stability, možné není, uzavřel své vystoupení předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.