• Zveřejněno: 09.09.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zdravotnickým odborům nestačí, že do zdravotnictví jako celku půjde v příštím roce 13,6 miliardy korun navíc. Žádají plošné desetiprocentní zvýšení platů a hrozí protestními akcemi. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková řekla dnes v Otázkách Václava Moravce České telvize, že by bylo možné použít na platy rezervy zdravotních pojišťoven, to však ministr zdravotnictví Adam Vojtěch jednoznačně odmítá.

Zdravotničtí odboráři, kvůli odmítnutí zvýšit platy lékařům, zdravotním sestrám a ostatnímu zdravotnickému personálu plošně ministrem zdravotnictví Adamech Vojtěchem, hrozí protesty. Upozorňují, že měli slib růstu platů o deset procent třikrát po sobě, ale poslední zvýšení jim uniká. Plošné zvýšení platů podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, jak několikráte během tohoto pořadu zopakoval, „určitě nebude“.

Ministr zdravotnictví je přitom přesvědčen, že k tomu, aby rostly platy, stačí, že se dohodly pojišťovny s nemocnicemi, přičemž pojišťovny dostanou navíc 13,6 miliardy. Zároveň však ujistil, že by dohoda pojišťoven s poskytovateli péče měla přinést zvýšení platů některým konkrétním skupinám. Zmínil se o sestrách v lůžkové péči, které mají dostat pět tisíc navíc.

Další peníze do zdravotnictví od zdravotních pojišťoven

To, že jde do zdravotnictví celkově více peněz, odboráři nepopírají. Že by ale na plošné zvýšení platů nebylo, odmítají. „V současné chvíli je na účtech zdravotních pojišťoven téměř 38 miliard – na všech účtech, nejenom na záložních. I ministerstvo financí sdělilo, že tato rezerva je možná k použití. A navrhovali jsme, aby se zvýšila platba za státní pojištěnce,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb ČR (OSZSP ČR) Dagmar Žitníková. Podle ní je zdravotnictví podfinancované. Připomněla, že v současnosti jde do zdravotnictví kolem sedmi a půl procenta HDP. „V Evropské unii je to skoro deset procent,“ srovnala. V Česku přitom podíl výdajů na zdravotnictví vůči DPH v posledních letech klesal z 8,4 procenta v roce 2013 na loňských a letošních 7,6 procenta. „Tato čísla jsou velmi nízká,“ zdůraznila Dagmar Žitníková.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch během televizní debaty rovněž uvedl, že v minulém týdnu jednal s představiteli zdravotnických odborů, tj. s předsedou Lékařského odborového kluvu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) MUDr. Martinem Engelem a předsedkyní OSZSP ČR Dagmar Žitníkovou, kterým dal v podstatě slib, že se platy většině zdravotnického personálu, zvláště tem, kteří jsou ve směnném provozu, zvýší zhruba o pět procent, ale v nenárokové složce, tj. v kategorii odměn za práci.

Předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel již oznámil, že jeho organizaci to, co ministerstvo nabízí, nestačí a pětiprocentní slib, který není písemně ukotven, ministrovi ani nevěří.

Podobný závěr očekává od jednání vedení svého svazu Dagmar Žitníková. Svaz zdravotnictví a sociálních služeb přitom již v srpnu vyhlásil stávkovou pohotovost, LOK-SČL sice ne, ale i on hrozí protestními akcemi. Pokud se lékaři vzbouří, nemělo by sice dojít ke stávce, MUDr. Martin Engel však v televizním šotu připomněl někdejší protest „Děkujeme, odcházíme“, kdy lékaři dávali výpovědi. Dagmar Žitníková vyjádřila názor, že by měli být povolání na kontrolu nemocnic inspektoři práce, kteří by zkontrolovali dodržování zákoníku práce.

Ministr Adam Vojtěch však míní, že „to jsou standardní vyhrůžky“, které podle něj ze zdravotnictví znějí pravidelně. Je přitom přesvědčen, že je současná situace nesrovnatelná. „Dnes jsou lékaři jednou z nejlépe placených profesí v České republice,“ poukázal.

Zároveň byl zveřejněn graf, podle něhož příjmy lékařů loni v průměru činily ve veřejné sféře více než 74 tisíc korun a v soukromé 66 tisíc korun.

Na to reagovala Dagmar Žitníková, že tato čísla jsou zkreslená, a to podmínkami, v nichž lékaři pracují. „Ve zdravotnictví je obrovské množství přesčasové práce. Kromě té je tam práce v noci, práce, která je ve směnách a práce, která je o víkendech, takže objem je z velké části kryt příplatky,“ upozornila. Konkrétně uvedla, že přesčasy se „někde blíží 900 hodinám“.

Velkým problémem jsou přesčasové hodiny strávené v nemocnicích

Velké přesčasy mají i sestry, u kterých jsou platy nižší – loni činil průměrný plat zdravotních sester necelých 37 tisíc korun a mzda jen pár stovek nad 30 tisíci.

Přednosta kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny Jan Pirk, který se televizní debaty rovněž zúčastnil, se domnívá, že problém s přesčasy je problém nemocnic, je proto přesvědčen, že ho lze vyřešit přesunutím některých úkolů na ambulantní lékaře. „Lékař pohotovostní služby v nemocnici tam má být pro hospitalizované pacienty a akutní věci, které vyžadují hospitalizaci. Ale aby musel ošetřovat lékař, který slouží na lůžkovém zařízení, drobnou ránu na ruce? Proto by se mělo v popracovní době zapojit více ambulantních lékařů. Tím by se snížily přesčasy,“ uvedl.

Dagmar Žitníková však takovou změnu nepovažuje za dostačující. Zásadní je, že ve zdravotnictví je málo lidí a odpovědí jsou místo snahy přivést jich více změny pravidel tak, aby nedostatek personálu tolik nevadil. Odborářka se zmínila o vyhlášce, která umožňuje, aby v léčebnách dlouhodobě nemocných zůstávala přes noc jedna sestra na 45 pacientů. „Lidé odcházejí i proto, že jsou podmínky velmi špatné. Porušuje se nejen zákoník práce, ale i další zákony,“ zdůraznila.

Předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková zároveň však připustila, že požadavek na plošné zvýšení platů ve zdravotnictví souvisí i s tím, že plat a mzdy rostou ve většině oborů.

Velké rozdíly v platech lékařů, přidat mladým, začínajícím!

Třeba Jan Pirk si ale nemyslí, že je plošné přidávání ve zdravotnictví tím nejlepším krokem, v čem se shodne i s Adamem Vojtěchem. „Bavme se i o kvalitě. Přece není možné dát vše do platů a nebavit se o kvalitě péče, motivaci. Naprosto rezignujeme na personální politiku, to už tam nemusíme vůbec mít ředitele,“ podotkl.

Myslí si, že elitní lékaři, kteří berou přes sto tisíc, jsou v současnosti zaplaceni dostatečně, a proto je potřeba soustředit se na nízkopříjmové skupiny, jako jsou již zmíněné sestry v lůžkových zařízeních. Kromě toho upozornil, že na plošné desetiprocentní navýšení „ani nejsou zdroje v systému“.

Zdravotnické odbory připomínají Babišův slib o růstu platů. Když ho nesplní, začnou dodržovat zákoník práce.

Zdravotnické odbory také ukazují na oněch 38 miliard, které mají pojišťovny na svých účtech. Dagmar Žitníková by chtěla „třeba polovinu“ této rezervy vydat na platy, další zvýšení by podle ní přineslo navýšení plateb za státní pojištěnce.

Rozpuštění rezerv pojišťoven však ministr zdravotnictví odmítl. Upozornil, že rezervy zatím nejsou ani na hodnotě jako před poslední ekonomickou krizí, během které přitom velmi výrazně poklesly. Změny v platbách za pojištěnce naproti tomu již připravuje a v listopadu by je měla dostat vláda.

Oživit debatu o příplatcích za péči v nemocnicích

Profesor Jan Pirk vyzval k tomu, aby zároveň ožila debata o možných příplatcích za vyšší komfort ve zdravotnictví, přičemž prohlásil, že „proč nedovolíme lidem, aby si mohli připlácet, proč by měli dávat někomu pod stolem? To je špatně.“

Z této televizní debaty však vyplynulo, že debata o připojištění, ale i o platbách za pojištěnce, je zatím otázka vzdálenější budoucnosti, zatímco otázka platů v příštím roce nabývá na aktuálnosti. Dagmar Žitníková nevyloučila, že odbory povedou další jednání s ministrem zdravotnictví. To by mělo být v průběhu příštího týdne a teprve poté se ukáže, zda zdravotníci začnou aktivně protestovat, například dodržováním zákonů v nemocnicích, tedy omezením přesčasové práce.