Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s dalšími rezorty připravilo stanovisko k působnosti a vymáhání německého zákona o minimální mzdě (MiLoG). Jeho text ministerstvo projednalo i se zástupci sociálních partnerů (Odborového svazu dopravy, Sdružení dopravců ČESMAD Bohemia a Svazu dopravy).

„Z naší strany panovaly obavy, že německé nařízení o minimální mzdě je v konfliktu s evropskými směrnicemi a poškodí především české dopravce. Dospěli jsme však k řešení situace, které z německé minimální mzdy vyjímá přepravní služby,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Stanovisko vyjadřuje názor MPSV na to, jaká šíře působnosti německého zákona o minimální mzdě je v souladu s právem EU a jaká již nikoli. Tedy ve kterých případech by čeští zaměstnavatelé měli plnit povinnosti, které pro ně z německé úpravy minimální mzdy vyplývají, a ve kterých případech se mohou bránit proti vymáhání těchto povinností ze strany příslušných německých orgánů.

MPSV je toho názoru, že německé právní předpisy týkající se minimální mzdy je přípustné vztahovat na české zaměstnavatele v zásadě pouze tehdy, pokud se jedná o případy vysílání pracovníků podle směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. V ostatních případech je MiLoG vůči českým zaměstnavatelům v rozporu s právem EU. Kontrolovaní a sankcionovaní zaměstnavatelé mají tudíž možnost bránit se, a to vnitrostátní (německou) správní a následnou soudní cestou.

ČR se na evropské i bilaterální úrovni aktivně zasazuje o to, aby působnost německého zákona o minimální mzdě byla omezena v souladu s právem EU.

Vzhledem k tomu, že MPSV není příslušné k závaznému výkladu zahraniční právní úpravy ani práva EU, má stanovisko pouze informativní charakter.

Další informace k německému zákonu MPSV zveřejňuje na svém webu, kde najdete i celý text stanoviska.

Připomeňme problém minimální mzdy v Německu:

Působnost zákona o minimální mzdě v Německu

Spolková republika Německo minulý rok v srpnu vydala zákon o minimální mzdě (tzv. MiLoG) a v prosinci také prováděcí nařízení k tomuto zákonu.

Zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2015 a stanovuje německým i zahraničním zaměstnavatelům následující povinnosti:

vyplácet alespoň minimální mzdu (§§ 1 a 20), a to čas a ve výši 8,5 euro za hodinu práce odpracovanou na území SRN;
mít k dispozici záznamy týkající se pracovní doby a vyplácené mzdy (povinnost záznamů)(§ 17);
u zahraničních zaměstnavatelů ohlašovat  v německém jazyce německým úřadům určité skutečnosti před vysláním  jejich zaměstnanců k výkonu práce na území Německa (povinnost  ohlašovací) (§ 16).

Povinnost záznamů a ohlašovací povinnost jsou dále upraveny v prováděcích nařízeních:

nařízení o oznamovací povinnosti podle  zákona o minimální mzdě;
nařízení o modifikaci povinnosti evidence  pracovní doby podle zákona o minimální mzdě a zákona o vysílání  pracovníků,
nařízení o stanovení přihlašovacího úřadu podle § 16 odstavce 6 zákona o minimální mzdě