EU a Spojené státy americké jsou sice velice významní geopolitičtí a obchodní partneři, ale dohody mezi těmito celky, které by měly tento status ještě více utvrdit, nemají v posledních letech na růžích ustláno. Začalo to vícestrannou mezinárodní dohodou ACTA (Obchodní dohoda proti padělatelství), která měla sloužit jako mezinárodní nástroj proti pirátství a padělatelství a měla implementovat nové vyšší standardy v oblasti vymáhání práv duševního vlastnictví. Dohoda ale nebyla nakonec přijata kvůli obavám ze strany občanské společnosti o omezení svobody internetu, doprovázeným mohutnými protesty ve většině zemí EU.

V červnu 2013 obdržela Evropská komise mandát od členských států k zahájení vyjednávání tzv. Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP), obchodní dohody mezi EU a Spojenými státy, která by měla vytvořit mezi oběma celky největší zónu volného obchodu na světě. Cíle TTIP byly od počátku jen ty nejvyšší – úplné odstranění cel, volný tok investic včetně nového systému jejich ochrany, přístup k veřejným zakázkám, regulatorní spolupráce, odstranění netarifních překážek, samostatná kapitola k energetice, podpoře malých a středních podniků atd. Zkrátka a jednoduše, TTIP byl od počátku koncipován jako nejlepší dohoda o volném obchodu na světě a zlatý standard pro všechny budoucí dohody EU. Nicméně ve stejnou dobu, kdy se začal TTIP vyjednávat, začal i silný odpor části občanské společnosti a odborových organizací proti tomu, aby taková dohoda vznikla. Výsledkem toho byl vznik mýtů, které začaly ohledně TTIP kolovat a nabývat na síle. Mezi ty, které dnes již zlidověly, patří například, že TTIP sníží přísné evropské standardy v oblasti potravin, životního prostředí a pracovních standardů, umožní privatizovat veřejné služby v EU, nebo že evropský trh zaplaví kuřecí maso napuštěné chlórem. Většinu těchto mýtu se Evropská komise snažila a dále snaží více či méně úspěšně vyvracet, nicméně jeden mýtus přetrvává nadále, a to že vyjednávání TTIP je netransparentní a probíhá „za zavřenými dveřmi“.

Přestože vyjednávání TTIP probíhalo ve stejném režimu, jako vyjednávání jakékoliv jiné další dohody o volném obchodu EU, právě (ne)transparentnost byla nejčastějším argumentem odpůrců TTIP. Komise proto reagovala vytvořením speciální stránky, kam postupně umisťuje poziční dokumenty EU k jednotlivým kapitolám, závěry z jednotlivých kol vyjednávání, zavedla pravidelné konzultace a setkání se zúčastněnými stranami při každém vyjednávacím kole, ale ani to nestačilo k tomu, aby TTIP setřásla punc tajné dohody. Ke zlepšení situace nepřispěly ani úniky vyjednávacích dokumentů, které zveřejnila na začátku května letošního roku organizace Greenpeace Netherlands. Podle Greenpeace dokumenty dokazují, že EU má nakročeno k dohodě, která naplní veškeré výše uvedené obavy, především pak sníží kvalitu evropských standardů v oblasti ochrany životního prostředí čí bezpečnosti potravin. Co ale uniklé texty skutečně ukázaly?

Především to, že jednání o TTIP jsou v mnohem méně pokročilé fázi, než jak to často prezentují obě strany a než by si obě strany zřejmě přály. Texty, které Greenpeace zveřejnilo, byly tzv. konsolidované texty, tedy souhrnné texty, které obsahují pozice obou stran. Rozhodně se tedy nejedná o finální texty dohody, ale o návrhy, se kterými obě strany dále pracují. Jak v souvislosti s úniky dokumentů uvedla Komise, pokud se nepodaří v určitých oblastech najít kompromis, který by jednak byly ochotné přijmout obě strany, a který by zároveň žádným způsobem neohrožoval evropské standardy, dohoda se na tu danou oblast stahovat nebude. A to, že věci nejdou úplně podle původního plánu, se samozřejmě nechce ani jedné straně připouštět. Původní časový harmonogram počítal s tím, že TTIP bude přijat za Obamova mandátu, konkrétně do konce roku 2016. Nicméně tlak proti TTIP je větší, než oba celky očekávaly, což jednání výrazně brzdí, a přestože EU a Spojené státy vyjednávání výrazně urychlily a jejich zástupci zůstávají optimističtí ohledně dokončení TTIP do konce roku 2016, jednoduché to určitě nebude. V souvislosti s vývojem se začíná hovořit o tzv. TTIP light, tedy dohodě, která bude obsahovat pouze oblasti, na kterých se obě strany budou schopné do konce roku dohodnout. Jiná varianta hovoří alespoň o politické dohodě do konce roku, na kterou by se navázalo již za mandátu nového amerického prezidenta, či prezidentky. To se ovšem nelíbí evropskému byznysu, který chce udržet úroveň ambicí stejně vysokou jako na začátku jednání. Důležité bude také to, jak se ve finální fázi vyjednávání podaří vyvrátit obavy zástupců občanské společnosti ohledně nedostatečné transparentnosti vyjednávání a snížení standardů. Konec konců, finální verzi smlouvy bude muset mimo jiné odsouhlasit Evropský parlament. Vše navíc naznačuje tomu, a komisařka pro obchod Cecilia Malmström to již několikrát zmínila, že TTIP bude tzv. smíšená dohoda, což znamená, že její finální verzi budou muset odsouhlasit i národní parlamenty. Těžko lze tedy předpokládat, že Komise bude tak naivní, aby jim předložila dohodu, která by nějakým způsobem ohrožovala evropský styl života.