• Zveřejněno: 27.05.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Dvojí kvalita potravin dovezených ze zahraničí, a to ve srovnání s kvalitou českých potravin, dále otázka soběstačnosti v jednotlivých komoditách, priority zemědělců v rostlinné a živočišné výrobě, velikost zemědělských podniků, evropské a tuzemské dotace, výkupní ceny komodit a ochrana zemědělské půdy – to byly hlavní témata nedělního pořadu Otázky Václava Moravce, který Česká televize odvysílala 26. května 2019. Zúčastnili se ho ministr zemědělství Miroslav Toman, prezident Agrární komory (AK) ČR Zdeněk Jandejsek a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík.

V úvodní části pořadu nechal moderátor Václav Moravec odvysílat prohlášení prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) ČR Tomáše Prouzy, že přijetí zákona o dvojí kvalitě potravin pro spotřebitele nic neřeší, protože se bude opět dovážet zboží dvojí kvality, ale v jiných obalech.

Na to reagoval ministr Miroslav Toman, který slova prezidenta SOCR ČR odmítl s tím, že v zákoně o potravinách je napsáno, že se zakazuje dvojí kvalita potravin. Podstatou tohoto ustanovení zákona je tudíž to, že zákazník by neměl být, tj. výrobci či obchodníky, klamán!

Miroslav Toman současně upozornil, ministerstvo zemědělství spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu, které bude předkladatelem, chtějí předložit zákon o významné tržní síle, který by měl vyřešit i otázku, že si obchodníci by mohli objednat i jiné zboží, vyšší kvality, než jim nabízí jejich stávající dodavatel. Zkrátka, oba zákony by celou záležitost dvojí kvality potravin řešily komplexně, ve vzájemné vazbě. Ostatně, tento záměr již potvrdila vláda ČR ve svém usnesení, dodal Miroslav Toman. Dále uvedl, že se tato záležitost týká pěti, šesti, sedmi zahraničních obchodních společností a netýká se to primárně dodavatelů potravin z České republiky. Zároveň zdůraznil, že vládě ČR jde především o ochranu spotřebitele! Přičemž na adresu prezidenta SOCR ČR Tomáše Prouzy podotkl, že se diví tomuto jeho výroku, neboť obě ministerstva celou záležitost již nějakou dobu konzultují i se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR.

Účinný systém státní kontroly kvality potravin

Prezident AK ČR Zdeněk Jandejsek ho doplnil slovy, že Agrární komora ČR otázku dvojí kvality potravin sleduje již několik let a chtěla by ji vyřešit tak, aby k nám byly také dováženy ze zahraničí kvalitní potraviny. Poznamenal, že produkce českých potravin je vysoce kvalitní, což v podstatě potvrzuje i velmi účinný systém kontrol, který je v České republice uplatňován, neboť kontroly se provádějí během celého výrobního a prodejního procesu, to je od zasetí plodin na poli či zahájení chovu zvířat, přes jejich sklizeň či porážku až po zpracování a dodání na trh.

Na to reagoval moderátor Václav Moravec analýzami časopisu dTest z roku 2018 a 2019, kdy při jejich kontrolách neprošly některé potravinářské výrobky, například gothajské salámy od českých výrobců.

Prezident AK ČR mu na to odpověděl, že testy a prověrky, které provádí Státní veterinární správa (SVS) a Státní zemědělská inspekce (SZPI) jsou mnohem přesnější, neboť k těmto testům využívají vysoce hodnocené laboratoře, které mají pro tuto činnost uznávaný certifikát. Takže, pro zhodnocení kvality potravin je stanovisko těchto institucí mnohem přesnější než, když časopis dTest dělá své výzkumy u několika vybraných vzorků. Podle Zdeňka Jandejska je hodnocení státních orgánů a institucí daleko přesnější, pokud jde hodnocení kvality potravin.

V tomto okamžiku se do diskuse vložil ministr Miroslav Toman, který citoval oficiální údaje o kontrolách, podle nichž bylo loni v České republice odebráno ke kontrole 7.300 vzorků s tím, že pokud jde o české potraviny, tak nevyhovělo 11,26 % zkoumaných vzorků, zatímco nejvíce poškozených potravin bylo z Polska (25 %) a z Italie 19 %. Současně prohlásil, že nemůže připustit, že by kdokoliv v České republice ovlivňoval činnost Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jak je někdy naznačováno. Prohlásil, že naše dozorové orgány absolvovaly kontrolní příslušnými organizacemi a instituce v Bruselu, které potvrzují, že splňují ty nejpřísnější parametry pro svoji kontrolní činnost! Skutečnost, že máme jedny z nejlepších dozorových orgánů v Evropě, konstatuje i Evropská komise, dodal Miroslav Toman.

V průběhu diskuse o dvojí kvalitě potravin rovněž několikráte vystoupil i předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík, který mj. vyjádřil názor, že se uvádí, že počet falšovaných potravin činí necelé jedno procento nabízeného zboží. Takže, například ze zhruba 100.000 nabízených potravinářských výrobků jich nevyhovuje asi 200 kusů. Proto, jak se domnívá, je přijetí zákona o potravinách zbytečné. Prohlásil, že zákon postihuje především obchodníka, ačkoliv by měl postihnout hlavně výrobce. Případně ten, kdo nevyhovující zboží do České republiky dováží a distribuuje. Zároveň si nemyslí, aby byl padesáti milionovou pokutou postižen malý obchodník na venkově.

Podle Miroslava Tomana za kvalitu potravin na českém trhu zodpovídá ten, kdo ji uvádí na trh. Takže je věcí SZPI, jak celou záležitost šetří. Tam musí v daném případě zjistit, zda tuto odpovědnost má výrobce či distributor. Zároveň podotkl, že neviděl, aby padesáti milionovou pokutu dostal malý obchodník na venkově.

Závadové maso z Polska opět na přetřesu

Poté se diskuse stočila směrem k problémům s dovozem závadového masa z Polska, kterou Miroslav Toman v podstatě uzavřel slovy, že na základě mimořádných veterinárních opatření, ve srovnání s loňským rokem, poklesl dovoz drůbežího masa o 40 %. V současné době jsou uplatňovány nárazové kontroly. Když se zjistí u masa salmonela, musí příjemce učinit vlastní vyšetření dovezeného masa, a to na vlastní náklady. Když se zjistí, že je vše v pořádku, může se toto maso uvolnit do distribuce.

Prezident AK ČR Zdeněk Jandejsek to doplnil slovy, že důvod přijetí tohoto zákona je jednoznačný, prostě, aby lidé nekupovali jinou kvalitu zboží, než sami chtějí.

Vzorem by mohl být francouzský zákon o povinné marži

Poté se v diskusi přešlo k otázce výkupních a prodejních cen potravinářských výrobků. Moderátor Václav Moravec v této souvislosti uvedl, že se naše ministerstvo zemědělství asi nechává inspirovat francouzským zákonem, který zemědělským producentům zajišťuje povinnou 10% marži.

Na to opět reagoval ministr Miroslav Toman s tím, že v současné době probíhá diskuse nad tímto zákonem o možnosti využití některých jeho pasáží, jako vzoru i pro českou legislativu, a to konkrétně mezi ministerstvem zemědělství, Agrární komorou ČR, Potravinářskou komorou ČR a Zemědělským výborem Poslanecké sněmovny.

Podpořil ho prezident AK ČR Zdeněk Jandejsek, který prohlásil, že plné znění tohoto zákona nechal přivézt do České republiky a text zákona přeložit, protože jde o to, že francouzský zákon se snaží pro francouzské zemědělce vytvořit prostředí, aby jimi vyprodukované své potravinářské zboží neprodávali pod výrobními náklady. To se běžně děje i u nás a proto by tento zákon mohl posloužit jako inspirace i pro české zemědělce. Zároveň vysvětlil, že v potravinářském řetězci producent – zpracovatel – obchodník, jsou zemědělci tou nejslabší složkou, zatímco obchodníci mají marži v některých případech až 400 %. Podle Zdeňka Jandejska by přijetí českého zákona, jehož znění by bylo inspirováno francouzským zákonem, přispělo ke stabilizaci zemědělské a potravinářské výroby a následně i trhu potravin. Na podporu své argumentace uvedl, že od roku 1990 vzrostly ceny zemědělských a potravinářských výrobků o 60 %, zatímco ceny vstupů (energie, nafta atd.) o 600 %.

Půda by měla patřit těm, kdo na ní pracují!

V další části pořadu přišla na řadu problematika ochrany zemědělského půdního fondu, přičemž logicky se otevřela i otázka prodeje půdy u nás cizincům.

Miroslav Toman v této souvislosti prohlásil, že zemědělci by měli mít v budoucnu při koupi půdy přednost před spekulanty. Upravit to má novela zákona o půdě, kterou ministerstvo zemědělství chystá nejpozději do roka. Podle něho si půda zaslouží zvláštní ochranu. Rozhodně by zemědělci měli mít možnost si půdu koupit před spekulanty. Jak dále uvedl, tímto záměrem se podle něj v současnosti zabývají právníci, kteří mimo jiné hodnotí zkušenost Slovenska, kde je omezení prodeje půdy předmětem sporu u tamního ústavního soudu.

Prezident AK ČR Zdeněk Jandejsek k tomu řekl, že zákon by měl být nastavený, podobně jako v sousedním Německu, kde má přednost při koupi půdy ten, kdo na ní pracuje. Úprava by se vztahovala na budoucí případy prodeje půdy. Uvedl, že český zákon o půdě je z roku 1992, podle něj je v katastrofálním stavu.

Předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík je naopak proti jakémukoliv administrativním překážkám ve volném prodeji půdy. V diskusi uvedl, že asociace se proti těmto opatřením bude bránit. Zákon o půdě by podle něj měl být změněn například tak, aby i ten nejmenší vlastník měl kdykoliv v průběhu nájmu možnost nájem vypovědět, pokud nájemcovo hospodaření prokazatelně snižuje cenu půdy.

Nicméně, z vystoupení ministra zemědělství Miroslava Tomana a prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska vyplývá, že tento problém začíná být pro státní organizace a instituce, na základě upozornění a požadavků nevládních agrárních organizací, vysoce aktuální. Ostatně, ministerstvo zemědělství již před dvěma roky oznámilo, že novela by měla obsahovat ustanovení, že vlastník půdy by měl 30 dní před jejím prodejem povinnost informovat toho, kdo na ní právě hospodaří. Majitel půdy by měl povinnost zapsat údaj o informování zemědělce do katastru.