Klíčové aspekty Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020 z pohledu zemí Visegrádské skupiny představil v pondělí 14. října na zasedání Rady ministrů pro zemědělství a rybářství v Lucemburku ministr zemědělství Miroslav Toman. Zmínil především požadavek na jednodušší pravidla, silný rozpočet a dostatečnou flexibilitu, která zohlední specifika jednotlivých členských států. Představil také společné prohlášení rozšířené skupiny V4 ke kalamitě v lesích a také k problematice afrického moru prasat (AMP).

Za velké riziko v současném návrhu nových pravidel Společné zemědělské politiky vidí ministr Miroslav Toman v definici takzvaného skutečného zemědělce. Již v současném programovém období se podobná podmínka aktivního zemědělce ukázala jako nefunkční a po dohodě byla v roce 2018 zrušena. Je pro něho nepochopitelné, že se nyní navrhuje v ještě přísnější podobě. Nechce, aby se ministerstvo zemědělství každý rok muselo zemědělců ptát, zda jsou skutečně zemědělci. To je opravdu nepochopitelná byrokracie, zdůraznil na jednání ministrů zemědělství EU ministr Miroslav Toman.

V diskuzi s ostatními ministry zemědělství evropské osmadvacítky představil výsledky společné debaty z nedávného zasedání rozšířené skupiny V4 v Praze. V oblasti SZP je to především požadavek na jednoduchou a realisticky nastavenou politiku, která poskytne dostatečnou flexibilitu pro jednotlivé členské státy a nezvýší administrativní zátěž. Dále uvedl, že společným zájmem, a to nejen Visegrádské skupiny, je i zachování dostatečně silného rozpočtu. Také proto na jednání ministrů EU podpořil prohlášení Francie, které se týká právě financování Společné zemědělské politiky v novém programovém období.

Důležitým tématem pondělní Rady ministrů zemědělství je také debata nad strategií EU pro lesnictví, kterou na jednání zařadilo finské předsednictví. Ta by měla reagovat na změny klimatu a zajistit konkurenceschopnost lesnického sektoru. Ministr Miroslav Toman v této souvislosti prohlásil, že Česká republika podporuje významnější úlohu lesnictví v rámci Společné zemědělské politiky, a to především prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Je také nezbytné urychlit proces schvalování státních podpor, aby Česká republika mohla pružně reagovat na kalamity v lesích, způsobené například suchem nebo kůrovcem.

Ministr Miroslav Toman zároveň představil Společné prohlášení o lesích, trvale udržitelném hospodaření v lesích a přizpůsobení změně klimatu, které počátkem října podepsali v Praze zástupci České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska, Bulharska, Chorvatska a Slovinska. Zdůraznili v něm naléhavost přijetí nové strategie EU pro lesnictví, která bude klást důraz na podporu vlastníků lesů v jejich snaze adaptovat lesy na klimatickou změnu.

Ministři zemědělství v pondělí v Lucemburku diskutovali také o aktuální situaci afrického moru prasat. Ten má obrovské dopady na celý sektor vepřového masa a je nutné hledat cesty boje s touto nákazou. Proto také bylo toto téma zařazeno jako jeden z bodů jednání zemí Visegrádské skupiny (V4). Výstupem z tohoto jednání bylo společné prohlášení k boji proti africkému moru prasat, kde všechny země V4 shodují na nutnosti přijmout jasná pravidla pro tlumení nákazy, ale i pro soustavné a systematické snižování počtu divokých prasat, a to nejen na národní, ale také celoevropské úrovni.

Evropská komise by, podle zemí V4, měla také více finančně podporovat opatření na boj proti AMP. Jde například o opatření zaměřená na zabránění šíření AMP do oblastí, kde se nákaza nevyskytuje, dále na biologickou bezpečnost chovů domácích prasat nebo utrácení divokých prasat v zamořených oblastech. Intenzivněji by se měla celá EU věnovat i vědecké a výzkumné spolupráci, zejména v epidemiologii AMP.

Ministři zemědělství v pondělí také diskutovali o situaci na komoditních trzích, o vlivu vlků na zemědělské hospodaření, Evropském námořním a rybářském fondu, rybolovných právech v Baltském moři, biohospodářství nebo o ohlášených amerických clech na vývoz z EU.