Je tomu již více než rok, co EU dosáhla politické dohody s Mercosurem o uzavření obchodní dohody mezi oběma celky, která je součástí širší dohody o přidružení. Kromě obchodního aspektu tedy dohoda obsahuje také opatření týkající se ochrany životního prostředí, udržitelného rozvoje, ochrany lidských a pracovních práv či sociálních aspektů obchodu. Dohoda měla být původně předána ke schválení Radě a Evropskému parlamentu do konce tohoto roku, nicméně Evropská komise nedávno informovala o tom, že celý proces bude s největší pravděpodobností zpožděn a ratifikace v roce 2020 neproběhne. I když Komise uvedla, že zpoždění je způsobeno zdlouhavým právním očištěním textu a překladem, situace je složitější.

Celkově se podmínky dohody domlouvaly více než 20 let, což je optikou současného vyjednávání obchodních dohod až neuvěřitelně dlouhá doba, a i z toho důvodu označil dnes již bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dosažení politické dohody za historický moment. Potenciál dohody je totiž opravdu obrovský a čísla hovoří jasně. Z pohledu finančních prostředků ušetřených na clech se totiž jedná o největší obchodní dohodu na světě, která pokrývá 780 milionů obyvatel. Co je neméně důležité, pro Mercosur se jedná o první dohodu tohoto typu, kterou kdy uzavřel, což skrývá obrovský potenciál pro uplatnění evropských firem na místních trzích.

V poslední době se nicméně v souvislosti s Mercosurem, nebo lépe řečeno s jedním z jeho členů, konkrétně Brazílií, v EU hovoří především ve spojení s vypalováním amazonského deštného pralesa. Otázky související s udržitelností bezpochyby stojí i za odložením ratifikačního plánu. Některé členské státy, například Francie a Irsko, se přímo vyjádřily, že pokud dohoda nebude obsahovat dostatečná opatření, která by zabránila dalšímu odlesňování amazonského pralesa, nebudou pro dohodu hlasovat. Další státy, včetně Německa, také vyjádřily obavy ohledně budoucnosti dohody, pokud se neupraví tak, aby současnou situaci reflektoval.

Výkonný místopředseda Komise Valdis Dombrovskis, který nedávno získal pod svůj dohled obchodní portfolio, však během tzv. grilování v Evropském parlamentu, kdy čelil dotazům europoslanců ohledně jeho vize obchodní politiky EU zmínil, že Komise nemá v úmyslu jednání s Mercosurem znovu otevřít. Zároveň však uvedl, že otázka vypalování brazilského pralesa a obavy některých států ohledně vymáhání environmentálních závazků jsou natolik vážné, že se jimi Komise musí zabývat. Dombrovskis se také nechal slyšet, že si je vědom, že za současných okolností by dohoda neprošla ani Evropským parlamentem, ani Radou. Komise se tedy pokusí s Mercosurem najít řešení, jak posílit důvěru členských států ve vymáhání environmentálních závazků, včetně těch vyplývajících z Pařížské klimatické dohody.

Evropská podnikatelská komunita tuto obchodní dohodu velmi podporuje. Jak již bylo řečeno, je to pro Mercosur první dohoda tohoto druhu a pro evropské firmy by znamenala obrovský stimul a významnou výhodu oproti společnostem z jiných částí světa. To je zvláště důležité v současném globálním obchodním prostředí, které je charakteristické neustálým nárůstem protekcionistických a omezujících opatření. Vzhledem k rozsahu dohody by to byl silný signál pro celý svět, že EU stojí za otevřeným světovým obchodním prostředím. Na druhé straně je pochopitelné, že obavy vznesené různými zúčastněnými stranami ohledně otázek udržitelnosti jsou závažné a je třeba se jim věnovat. Nyní je tedy na Evropské komisi, aby se státy Mercosuru našla kompromis, jenž by reflektoval obavy z otázek udržitelnosti způsobem, který by umožnil ratifikaci dohody. Byla by určitě škoda takové příležitosti nevyužít a přenechat trhy s tak velkým potenciálem někomu jinému.