• Zveřejněno: 24.07.2018
  • Autor: Ing. Mgr. Alena Mastantuono

Diskuse na téma, jakým způsobem regulovat pronájem bytů přes online platformy nabírá obrátky. Online platformy pro ubytování v Čechách působí již osm let, s rostoucím objemem však veřejnosti začaly vadit. Za negativa pronájmu bytů přes online platformy bývá často zmiňováno vyrušování sousedů a narušování nočního klidu, neodvádění daní či absence registrace ubytovaných. Dopadem může být i růst cen bytů či nájmů. Jelikož nemáme dostupná data, neumíme změřit, do jaké míry se tyto služby na růstu cen nájmů a nemovitostí podílejí.

Jak ubytovací služby online definovat?

Hlavní problém však tkví v definici těchto služeb. Často se nejedná o sdílenou ekonomiku, která stála za jejich zrodem, ale o záměrný byznys. Nedodržování podmínek podnikání je trnem v oku tradičních poskytovatelů ubytování. Stěžují si, že online poskytovatelé nedodržují stejné podmínky a spadají tak do šedé ekonomiky.

Přes Airbnb platformu se loni v ČR ubytovalo přes milion turistů a dle dostupných informací český poskytovatel loni pronajal bydlení přes tuto platformu 37 dní v roce a vydělal si tak zhruba 47 100 korun. Kolik z nich však poskytlo informace o ubytovaných hostech a skutečně odvedlo daň?

Aby stát dokázal rozlišit, zda jde o záměrné podnikání či příležitostný pronájem, potřebuje k tomu informace, kdo za pronájmem stojí. Ty mu dnes chybí. Jedním z řešení tedy může být lepší sdílení informací mezi online platformami a státem. Loni v říjnu vydala Finanční správa ČR metodiku pro ty, kteří poskytují ubytování prostřednictvím internetových platforem. Orgán tyto aktivity považuje za ubytovací služby, tedy živnost, a proto pro tyto subjekty platí povinnost přihlásit se k platbě DPH, v případě že tržby za předchozích 12 měsíců přesáhly milion korun. Finanční správa tedy musí zkontrolovat, zda jsou pravidla v praxi dodržována.

Regulovat či nikoliv?

Ptáme-li se, jakým způsobem regulovat, pak je třeba zaměřit se na některé aspekty online platforem v dané lokalitě. Protože existují značné rozdíly mezi např. silně turistickými lokalitami a venkovem, je třeba problém řešit lokálně. To je i důvod, proč tuto oblast neplánuje legislativně ošetřit Evropská komise na evropské úrovni. Dobrým návodem je inspirovat se příklady ostatních zemí, které tuto problematiku začaly řešit a do určité míry již regulovat. Evropská komise nechala za tímto účelem zpracovat přehled dobrých praktik, který slouží jako vodítka pro jednotlivé členské státy.

Například v Belgii ji tato problematika upravena regionálně. Příjmy z AirBnB je potřeba vyplňovat do daňového přiznání. Vedle toho je třeba počítat v některých obcích i s odvodem turistické daně. Pronajímatelé rovněž musí pronájem konzultovat s ostatními nájemníky domů. Turistickým poplatkem se zabýváme i v ČR. Ministerstvo financí ČR navrhlo v dubnu sloučit poplatek z ubytovacích kapacit a lázeňský poplatek do jednoho od roku 2020.

Nová regulace by měla narovnat podmínky na trhu a zároveň tento druh podnikání neutlumit.