• Zveřejněno: 20.01.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Koncem února končí program Antivirus, který v současné době nemá žádnou jinou alternativu. Tou by mělo být zavedení plnohodnotného kurzarbeitu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová však varuje, že se to musí stihnout do konce ledna.

„Do konce ledna musí proběhnout třetí čtení zákonu o kurzarbeitu, jinak budeme mít obrovský problém, protože desítky tisíc firem bude bez finanční pomoci,“ uvedla, podle Parlamentních listů na sociální síti Jana Maláčová.

Kurzarbeit je záchranný program, který v krizi chrání lidi před propouštěním, který vznikl před desítkami let v Německu. „Když pro lidi není práce, tak se jim zkrátí pracovní doba?. Firma si lidi nechá a po dobu nepráce jejich mzdu převezme stát. Takže lidé nekončí na dlažbě, mohou platit své účty a utrácet, firmy nepřichází o zaměstnance, do kterých hodně nainvestovaly a pro stát je to levnější než vysoká nezaměstnanost a obrovské výdaje za dávky,“ míní Jana Maláčová a dodává, že dobře nastavený kurzarbeit je nejlepší pojistkou před začarovaným kruhem nezaměstnanosti a hospodářské krize.

Ministryně práce a sociálních věcí opět varuje, že pokud nebude do konce ledna schváleno, půjde o průšvih. „Takže pevně doufám, že se po měsících debat poslanci konečně pustí do práce. Tady není prostor dělat mi politické naschvály. Situace je o to více akutní, protože nám bohužel stoupá nezaměstnanost. V tuto chvíli máme nezaměstnanost 4,3 procenta a bez práce je 315.000 lidí,“ říká Jana Maláčová.

Volných pracovních míst je sice o něco více, ale zhruba 250 tisíc pozic má požadavek na základní vzdělání, takže podle Maláčové chtějí zaměstnavatelé tato místa obsadit levnou pracovní silou ze zahraničí, které nabízí pouze minimální mzdu.

„A ještě něco: Víte, proč někteří podnikatelé proti Antiviru nebo kurzarbeitu bojují? Protože doufají, že nezaměstnanost stoupne a oni pak díky tomu seženou zaměstnance za mnohem nižší mzdy než teď. A o to jde, to nesmíme dovolit, aby kvůli covidu stoupala nezaměstnanost a klesaly mzdy!“ dodává na závěr Jana Maláčová.

Podle Parlamentních listů je kurzarbeit je termín, který se používá pro dohodu mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem. Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát. Zaměstnavatel se zaváže, že nikoho nepropustí. V rámci české legislativy se řeší v § 209 zákoníku práce a v § 115 zákona o zaměstnanosti. Dělí se dle toho, zda u zaměstnavatele existuje odborová organizace. Kurzarbeit fungoval v několika evropských zemích během ekonomické krize v roce 2009 nebo v průběhu pandemie koronaviru v roce 2020.

  • Zdroj: Parlamentní listy