• Zveřejněno: 24.10.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Nejistota v období koronavirové pandemie a s ní spojená izolace, stres, ale také následující návrat do kanceláří. To jsou hlavní důvody, proč klesla psychická pohoda i pracovní výkonnost zaměstnanců. Ti by na pracovišti ocenili služby psychoterapeuta jako benefit.

Podle deníku Právo to plyne z výzkumu odborníků z projektu delamcomuzu.cz, kteří od loňského jara poskytovali bezplatnou psychologickou pomoc. Při výzkumu odpovídalo téměř devět stovek respondentů.

Podle výsledků přiznalo téměř 70 procent zaměstnanců zhoršení psychické pohody v práci, zhoršení pracovní výkonnosti kvůli pandemii si uvědomila téměř polovina zaměstnanců, negativní vliv na motivaci pak uvedlo téměř 60 procent dotázaných. Návrat k běžnému pracovnímu provozu se navíc neobešel bez problémů.

„Lidé často v terapiích řeší stírání hranic mezi pracovním a osobním životem v dobách, kdy pracovali z domu. Mnohdy jde také o nerespektování těchto hranic ze strany nadřízených a kolegů,“ popsal pro deník Právo psychoterapeut Pavel Pařízek.

„Nyní se tyto hranice těžko obnovují. Často kolegové předpokládají, že budou dostupní i po večerech či přes oběd. To opět vede k demotivaci, efektu tlaku, ve finále pak klesá výkon, který se musí nahrazovat delší pracovní dobou, a lidé se tak dostávají do spirály,“ upozornil Pařízek.

Další lidé řeší to, proč se vlastně povinně vracet do kanceláře, když stejně dobře mohli pracovat z domu.

„Tito lidé v terapiích zmiňují velkou frustraci a nepochopení, proč musí opět trávit spoustu času dojížděním, když práce na dálku se osvědčila a funguje,“ nastínil Pařízek.

„Zvyšuje nároky na rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. Pokud má člověk problém práci doma zavřít, může to vést rychle k vyhoření. Více to pozoruji u mladých lidí a absolventů, kteří mají nadšení do práce, chtějí sbírat zkušenosti a vybudovat si pozici,“ varuje psychoterapeutka Eva Kozáková.

Zaměstnanci by přitom, podle výzkumu, ocenili, pokud by služby terapeuta nabízela jejich firma jako benefit, podobně jako stravenky.

Téměř 40 procent dotazovaných uvedlo, že by psychologa nebo terapeuta určitě využili. Dalších 32 procent by o tom uvažovalo, u 12 procent by panovaly obavy, že se o jejich terapii dozvědí kolegové nebo nadřízený.

„Psychoterapeuti dodržují striktní mlčenlivost i v případě, že je terapie úplně nebo částečně hrazená zaměstnavatelem, nikdo z firmy se nedozví, který zaměstnanec ji využívá. Firma dostane vždy jen anonymizované výkazy a zpětnou vazbu. Pokud se člověk sám nerozhodne o svou zkušenost s terapií podělit, nikdo se nic nedozví,“ zdůraznil Pařízek.

  • Zdroj: Novinky.cz