Evropská unie čelila v posledních letech mnoha problémům včetně uprchlické krize či odchodu Británie, krize způsobená koronavirem by ale podle expertů mohla být pro evropskou sedmadvacítku posledním hřebíčkem do rakve. Shodují se, že je zapotřebí větší solidarita a varují, že koronavirus odvádí pozornost od důležitých problémů. Uvedla to ve čtvrtek na svém webu Mladá fronta Dnes.

Bývalý předseda Evropské komise Jacques Delors, který pomáhal Evropskou unii (EU) budovat, minulý týden varoval, že nedostatek solidarity představuje pro Unii „smrtelné nebezpečí“.

Také někdejší italský premiér Enrico Letta se domnívá, že EU čelí kvůli pandemii koronaviru „smrtícímu riziku“. „Stojíme před krizí, která se od těch předchozích liší,“ uvedl Enrico Letta pro list The Guardian. Enrico Letta také tvrdí, že částečně je to kvůli nepředvídatelnému vývoji viru a částečně proto, že evropanství bylo oslabeno jinými krizemi minulého desetiletí. „Komunitní duch Evropy je dnes slabší než před deseti lety,“ dále uvedl Enrico Letta a dodal, že největším nebezpečím pro EU je nyní „Trumpův virus“. „Pokud všichni zvolí strategii Itálie na prvním místě, Německo na prvním místě, nebo Belgie na prvním místě, všichni se společně potopíme,“ prohlásil Enrico Letta.

Podle ředitelky římského Institutu pro mezinárodní záležitosti Nathalie Tocciové je nynější situace zlomová a bude pro Unii buď totálním úspěchem, nebo fatálním selháním. „Pokud by to šlo špatně, hrozí, že to bude konec EU. Tato situace podporuje všechen nacionalistický populismus,“ říká Nathalie Tocciová. Poukazuje ale na to, že v italských průzkumech se nyní v oblíbenosti zcela propadl vůdce nacionalistické Ligy Matteo Salvini, popularita naopak roste premiérovi Giuseppe Contemu. „V některých ohledech veřejnost vlastně chce racionálního, umírněného, uklidňujícího, ale zároveň pevného vůdce,“ myslí si Nathalie Tocciová.

Podle Mladé fronty DNES se experti shodují, že Evropa se od své prvotní reakce ve stylu „já první“ už posunula dál. Německo, Rakousko, Lucembursko nebo Švýcarsko otevřely své nemocnice pro léčbu pacientů z nejvíce zasažených zemí. Francie a Německo už podle Evropské unie poslaly do Itálie více ochranných masek než Čína.

Evropští lídři se sice shodnou na potřebě revize systému EU pro řešení krizí nebo financování výzkumu vakcín, podle šéfky Institutu otevřené společnosti (OSI) Heather Grabbeové ale zůstávají rozdělení v názoru na to, jak pomoci ekonomice.

Podle Heather Grabbeové pandemie znovu otevřela rány krize v eurozóně a oživila stereotypy o „rozmařilých“ jihoevropanech a „tvrdohlavých“ seveřanech. „Každá krize snížila důvěru mezi členskými státy a v rámci celého systému, což je skutečný problém,“ říká Heather Grabbeová, která dříve radila Evropské komisi.

Evropa je stále rozdělená v tom, jak reagovat na ekonomický propad způsobený pandemií. Francie, Itálie, Španělsko a nejméně půl tuctu dalších zemí by chtěly společně vydat takzvané „koronavirové dluhopisy“ pro celou eurozónu. Německo, Rakousko a Nizozemsko s tím ale zatím nesouhlasí.

Evropští lídři se na ekonomických krocích neshodli a předali tento problém ministrům financí členských států, kteří se jej pokusí vyřešit do příštího týdne. Proti tomu, jak EU během pandemie funguje, se v minulých dnech ohradili také současní političtí vůdci některých unijních zemí.

Kritika zazněla například od premiéra Itálie Conteho, lídři Polska či České republiky zase tvrdili, že Brusel v rámci nového krizového fondu posílá ty prostředky, na které už státy měly stejně nárok.

Experti současně varovali, že krize způsobená koronavirem odvádí pozornost EU od jiných důležitých problémů, jako je stále nekončící migrační krize.