- Komise spustila vědecký datový portál COVID-19
- Ten badatelům umožní rychle shromažďovat a sdílet vědecké informace
- Jde např. o sekvence DNA, proteinové struktury, údaje z předklinického výzkumu či epidemiologické údaje
- To urychlí výzkum a objevy
- Na platformě se vedle Komise a členských států podílí i Evropský institut bioinformatiky při Evropské laboratoři pro molekulární biologii (EMBL-EBI), projekty Elixir a COMPARE
„Spuštění evropské datové platformy COVID-19 je důležitým konkrétním krokem k silnější spolupráci v boji proti koronaviru,“ vysvětluje Marija Gabrielová, komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež. „Již několik let silně podporujeme otevřenou vědu a otevřený přístup k informacím, na což nyní můžeme navázat. Nastal čas, abychom své snažení zintenzivnili a byli maximální oporou našim vědcům. Společnými silami dokážeme pandemii lépe pochopit, nalézt její příčiny a nakonec ji i přemoci.“
Nová platforma vytvořila otevřený, důvěryhodný a dále rozšiřitelný celoevropský a globální prostor, kde budou moci badatelé ukládat a sdílet datové soubory, jako jsou sekvence DNA, proteinové struktury, údaje z předklinického výzkumu a klinických hodnocení nebo epidemiologické údaje. Na vzniku platformy se společně podíleli Evropská komise, Evropský institut bioinformatiky při Evropské laboratoři pro molekulární biologii (EMBL-EBI), projekty Elixir a COMPARE, členské státy EU a další partneři.
Rychlé otevřené sdílení dat značně urychluje výzkum a objevy, a umožní tak účinně reagovat na nouzovou koronavirovou situaci. Evropská datová platforma COVID-19 je v souladu se zásadami, které byly formulovány v prohlášení o sdílení údajů v případě ohrožení veřejného zdraví, a je názorným příkladem toho, jak se Komise zasazuje o otevřenost výzkumných dat a o otevřenou vědu, aby se zvýšila efektivita a spolehlivost bádání a věda lépe reagovala na problémy společnosti. Platforma je v této souvislosti rovněž prioritním pilotním projektem, který má realizovat cíle evropského cloudu pro otevřenou vědu (EOSC). Staví na existujících sítích mezi Evropským institutem bioinformatiky a veřejnými zdravotnickými datovými infrastrukturami států.
Akční plán ERAvsCorona
Dne 7. dubna 2020 podpořili ministři pro výzkum a inovace všech 27 členských států EU deset prioritních akcí akčního plánu ERAvsCorona. Tento akční plán vychází z obecných cílů a nástrojů Evropského výzkumného prostoru (ERA) a zahrnuje krátkodobé akce založené na úzké koordinaci, spolupráci, sdílení dat a společném financování ze strany Komise a členských států. Opírá se o hlavní zásady Evropského výzkumného prostoru, které se nyní budou naplňovat maximální možnou měrou, aby se vědcům a členským státům EU pomohlo zvítězit nad současnou koronavirovou pandemií.
Kromě evropské datové platformy COVID-19, která byla spuštěna dnes, zahrnuje akční plán ještě další opatření, která se soustřeďují například na koordinaci financování, na rozšíření rozsáhlých celounijních klinických hodnocení, na zvýšení podpory poskytované inovativním společnostem (včetně těch, které získaly pečeť excelence v reakci na COVID-19) nebo na podporu celoevropského hackathonu, který má proběhnout koncem dubna za účelem mobilizace evropských inovátorů a občanské společnosti. Tento společný plán vytyčující prioritní akce budou Komise a vlády členských států v nadcházejících měsících ve vzájemné spolupráci pravidelně aktualizovat.
Souvislosti
Evropská unie má pro boj s koronavirem nejucelenější soubor opatření a zavádí různé nástroje, které mají co nejvíce přispět k řešení stávající krize. Komise rovněž vyčleňuje stovky milionů eur na výzkum a inovace, aby mohly být vyvíjeny očkovací látky, nové léčebné postupy, diagnostické testy a lékařské systémy, jež budou předcházet šíření koronaviru.
V návaznosti na dlouhodobé investice uskutečněné před propuknutím pandemie (prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj a programu Horizont 2020), které byly kromě jiného nasměrovány i do oblasti dohledu a připravenosti, nyní EU rychle uvolnila 48,2 milionu € na 18 vybraných výzkumných projektů, které v tuto chvíli pracují na rychlých diagnostických testech použitelných přímo ve zdravotnických zařízeních, na nových postupech léčby, na nových vakcínách a na epidemilogii a modelování, aby se zlepšila připravenost a reakce na epidemie. Do zmiňovaných projektů je zapojeno 151 výzkumných týmů z celého světa.
Evropská unie rovněž mobilizovala veřejné a soukromé financování až do výše 90 milionů € pomocí Iniciativy pro inovativní léčiva a nabídla finanční podporu do výše 80 milionů € inovativní společnosti CureVac, aby tato firma rozšířila projekt vývoje a výroby očkovací látky proti koronaviru.
Za zmínku stojí i nedávná výzva Evropské rady pro inovace prostřednictvím nástroje „Accelerator“ v hodnotě 164 milionů € – ta přilákala značný počet start-upů a malých a středních podniků s inovacemi, které by při řešení pandemie rovněž mohly pomoci. Koronavirovou pandemii současně pomáhá řešit více než 50 probíhajících nebo již dokončených projektů Evropské rady pro výzkum, jež přinášejí poznatky z několika různých vědeckých oborů (virologie, epidemiologie, imunologie, veřejné zdraví, zdravotnické prostředky, sociální chování, řešení krizí).
Aby se prohloubila celosvětová spolupráce, koordinuje EU mezinárodní iniciativy v rámci Globální spolupráce ve výzkumu připravenosti na infekční onemocnění (GloPID-R), která sdružuje 29 financujících subjektů z pěti kontinentů a Světovou zdravotnickou organizaci. Přispívá rovněž 20 miliony € na Koalici pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI). Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP) pak financuje tři výzvy v hodnotě do 28 milionů € z programu Horizont 2020, které mají podpořit výzkum koronaviru a posílit výzkumné kapacity v subsaharské Africe.