„Kolektivní vyjednávání – klíč k lepšímu životu“ – to byla ústřední myšlenka již tradičního a každoročně pořádaného mítinku Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), nazvaného „Konec levné práce“, který se uskutečnil v úterý 17. září 2019 v Praze.
V úvodu mítinku vystoupila místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová, která shrnula výsledky, které se podařilo odborům v oblasti kolektivního vyjednávání dosáhnout od roku 2015, kdy se tyto mítinky začaly pořádat. Uvedla, že na základě výsledků vývoje ekonomiky České republiky si odbory stanovily, o kolik by se měly zvýšit mzdy pro daný, to je příští rok, v podnicích a firmách. Zároveň se na pódiu objevilo, o kolik procent se ve skutečnosti pro příslušný rok, od roku 2015 až 2019, podařilo ve skutečnosti zvýšit mzdy.
Poté se ujal slova hlavní řečník a průvodce tohoto mítinku – předseda ČMKOS Josef Středula, který přítomným 1500 odborářům z celé České republiky objasnil význam ústředního hesla mítinku – Kolektivní vyjednávání – klíč k lepšímu životu. Josef Středula na počátku svého vystoupení uvedl, že po společenských a ekonomických změnách po roce 1980 naši občané očekávali, že Česká republika ve svém ekonomickém vývoji velmi brzy dožene vyspělé západoevropské státy, konkrétně Německo, a to do pěti let, jak tehdy do éteru vykřikovali někteří čeští politici. Poté upozornil, že samozřejmě, se tak nestalo, neboť Češi se stali levnou pracovní silou pro vyspělý západoevropský průmysl. Spolu s ní i ostatní země střední a východní Evropy. Proto vyzdvihl význam kolektivního vyjednávání, jako nejlepšího způsobu, jak dosáhnout zlepšení pracovních a sociálních podmínek našich zaměstnanců.
V další části mítinku se na pódiu objevila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková, která upozornila na to, že ve zdravotnictví i nadále existuje velmi špatná situace, a to i přes dosavadní výsledky jednání Krizového štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví s vedením ministerstva zdravotnictví, které podle zdravotnických odborů nepřineslo kýžené vyřešení takových situací, jako jsou neúnosné přesčasy zdravotnických pracovníků v nemocnicích apod.
Poté Josef Středula přivítal tři předsedy tří významných odborových svazů, které hájí zájmy zaměstnanců v našem průmyslu, a to předsedu OS KOVO Jaroslava Součka, předsedu OS ECHO Zdeňka Černého (OS působí v energetice, chemickém průmyslu a ve výrobě léčiv) a předsedu OS TOK Zdeňka Hellera (OS TOK působí oblasti výroby textilu, oděvů a kůže). Ti zdůraznili ve svých příspěvcích, jak důležité je kolektivní vyjednávání pro zajištění těch nejlepších pracovních a sociálních podmínek pro zaměstnance, které odbory v jednáních s hospodářským vedením firem zastupují.
Právě význam kolektivního vyjednávání byl také námětem dalšího samostatného vystoupení Josefa Středuly, který shrnul vše, co se odborům zatím podařilo za dobu svého působení to je od roku 1989, vyjednat.
Šance na přibližování českých mezd vyspělé EU
Poté následoval druhý blok mítinku ČMKOS, v němž Josef Středula představil novou studii ČMKOS „Šance na přibližování českých mezd vyspělé EU“, kterou zpracoval sedmičlenný kolektiv autorů, mezi nimiž jsou, mj. v odborné veřejnosti velice známí ekonomové, Martin Fassmann a Ilona Švihlíková. Mimochodem, v této studii se její autoři zaměřili na takové otázky, jako je zda si Češi opravdu zaslouží vyšší mzdy či jaké jsou důsledky českých nízkých mez nebo co se skrývá za produktivitou práce v ČR. Dále se věnují vztahu nízkých mezd a produktivity práce, ekonomické konvergenci mezi vyspělými státy EU a Českou republikou apod.
Samozřejmě, že mítink pozdravila i zástupkyně generálního tajemníka Evropské odborové konfederace Esther Lynch.
Závěr mítinku logicky patřil předsedovi ČMKOS Josefu Středulovi, který přítomným odborářům přednesl požadavky odborů na růst mezd v roce 2020 s tím, je vedení ČMKOS předkládá jako doporučení pro kolektivní vyjednávání v jednotlivých podnicích a firmách. Takže, pokud jde o zvýšení mezd v příštím roce, vedení ČMKOS doporučuje odborářům, aby požadovali růst podnikových mezd o šest až sedm procent. Což podle Josefa Středuly odpovídá odhadu vývoje české ekonomiky, které se daří a její růst je rychlejší než v jiných zemích. Současně upozornil, že varování zaměstnavatelů, případně i některých ekonomů, před zpomalováním ekonomiky a blížící se recesi, slouží k zastrašení odborů, aby se zaměstnancům nemuselo přidávat na mzdách. V této souvislosti Josef Středula rovněž poukázal na to, že za 30 let, od společenských a ekonomických změn po roce 1989, jsou výdělky českých zaměstnanců třetinové oproti příjmům zaměstnanců ve vyspělých zemích EU.
Je nutné poznamenat, že Josef Středula rovněž neopomněl další požadavek odborů, to je zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně, neboť pracovník v ČR za svoji čtyřicetiletou kariéru odpracuje o 11 let víc než v Německu. Do této kategorie patří i požadavek na na zákonné prodloužení dovolené na pět týdnu. Josef Středula v této návaznosti poukázal na to, že většina průmyslových podniků pět týdnů dovolené odsouhlasila v rámci kolektivních smluv. Takže by se hodilo tento požadavek vztáhnout na všechny zaměstnance, kteří pracují v národním hospodářství.
Cíl odborů: Dohnat mzdy na úroveň vyspělých zemí EU
Také musíme dodat, že jako ústřední niť úterního mítinku ČMKOS se táhla myšlenka, že za nízké mzdy českých zaměstnanců může hlavně nepřerozdělování vysokých zisků, které jsou nejvíce odváděny do zahraničí a nejsou u nás investovány, ať již ke zvýšení mezd českých zaměstnanců či v dalších možnostech rozvoje našeho průmyslu. Josef Středula k tomu mimo jiné dodal, že rozdíly mezi zisky firem a společností a mzdovými náklady za tři desetiletí dosáhl 4,5 bilionu korun. Zároveň konstatoval, že ČR má v EU šestou nejvyšší míru zisku a mzdy jsou ale sedmé od konce.
Podle odborů by Česká republika měla přestat sázet na levnou práci a mělo by změnit svou hospodářskou strategii. Podpořit by mělo rozvoj rychlých sítí, vysokorychlostní železnice, jadernou energetiku, domácí zemědělskou produkci či malé a střední podniky. Investovat by mělo do vzdělávání a vědy, ale i do výstavby vodních cest. Odbory také navrhují daňové změny, a to třeba srovnání zdanění zaměstnanců a živnostníků či zavedení daňové progrese. Podle odborů by měla vzniknout i nová hospodářská strategie směřování České republiky.