Pane předsedo, v pátek 31. srpna se vláda ČR a předsedové odborových svazů státní a veřejné správy dohodli na zvýšení platových tarifů o 5 %. Tohoto jednání jste se zúčastnil jako předseda Asociace samostatných odborů (ASO). Jak tuto dohodu hodnotíte?

Jako rozumný kompromis mezi původním požadavkem 13 odborových svazů státní a veřejné správy, to je zvýšením platů zaměstnanců této sféry o 10 % plošně a názorem premiéra Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové, kteří zastávali stanovisko, že to není z ekonomického hlediska možné a navrhovali zvednout platy těm zaměstnancům, jejich platové tabulky jsou nejnižší, takže právě oni potřebují přidat na platech.

Na rozdíl od Českomoravské konfederace odborových svazů, která prosazovala ono desetiprocentní zvýšení všem plošně, tak se Asociace samostatných odborů přiklonila k názoru uvedených členů vlády, tj. premiéra a ministryně financi, že je zapotřebí přidat těm nejpotřebnějším. U nás, v Asociaci samostatných odborů, jsme toho názoru, že plošné navýšení platů zaměstnancům státní a veřejné správy by totiž zvedlo automaticky i platy nejvýše funkčně postaveným zaměstnancům různých ministerstev, od náměstků ministrů počínaje až po ředitele odborů, jejichž platy jsou značně vyšší než je třeba plat pracovníka kulturního zařízení, jako jsou knihovny apod. Vždyť ty jsou mnohdy jen o několik málo tisícovek vyšší, než je minimální mzda.

Protože jsem, jako předseda ASO, se zúčastnil několika jednání s panem premiérem i paní ministryní financí, kde jsme se touto otázkou zabývali, navrhl jsem svolat tuto schůzku představitelů vlády ČR a odborů státní a veřejné správy, na níž došlo k této dohodě. Důvod, proč se tato schůzka uskutečnila je jednoznačný. Vždyť 24. září se uskuteční další jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity, kde by se měl projednat celkový návrh státního rozpočtu pro rok 2019, na kterém by se měli shodnout sociální partneři, tj. vláda ČR, zaměstnavatelé a odbory. Proto bylo nutné se na zvýšení platů ve státní a veřejné sféře dohodnout ještě před tímto jednáním tripartity.

*Pokud jde o zdravotnické odbory, tak ty budou s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem jednat ještě o příplatcích a rozdělení odměn. Zdravotní sestry ve směnném provozu by měly dostat o 5000 Kč navíc. Pokud vím, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, si stěžuje, že v soukromých nemocnicích, se ne všechny peníze, které jsou určeny na mzdy zdravotních sester a zdravotnického personálu, dostanou do jejich rukou, neboť obvykle skončí v rukou ředitele nemocnice, který s nimi naloží podle svého uvážení. Jak tuto situaci řešit?

Na to je jednoduchá odpověď! Základem pro řešení takové situace je uzavření kvalitní kolektivní smlouvy, která by zaručila všem zaměstnancům stejný nárůst mezd, ať již jde o státní nemocnice, tj. fakultní a krajské nemocnice, či i o soukromé nemocnice v řadě menších měst. V případě státních nemocnic na to příslušné orgány ministerstva zdravotnictví či krajských úřadů dohlédnou. Ale v případě těch menších soukromých nemocnic se stává, že ředitel v důsledku ekonomické situace raději tyto peníze, které má k dispozici, věnuje třeba na nákup zdravotnického materiálu, který nutně potřebuje pro provoz nemocnice. Zde plně platí to, co doporučuji, mít uzavřené kolektivní smlouvy, podle nichž by měli zaměstnanci své peníze dostat.

Problém spočívá v přísunu dostatečného množství peněz do zdravotnictví. Pokud peníze chybějí, tak by se mělo předjednat i jednorázové navýšení finančních prostředků ze strany českého státu. Víte, peníze do zdravotnictví jdou od zdravotních pojišťoven, které mají v současné době k dispozici cca 36 miliard korun, a to jako finanční rezervu. Myslím si, že by z toho asi 4,5 miliardy korun mohlo jít na posílení kvalitní zdravotní péče, tedy do nemocnic a zdravotních ústavů.

*Vláda ČR by měla Poslanecké sněmovně do 30. září předložit k projednání a schválení návrh státního rozpočtu pro rok 2019. Myslíte si, že kolem této záležitosti by mohl mezi jednotlivými poslanci nastat určitý šum, který by se mohl projevit i ve snaze některých z nich „poopravit“ tuto kapitolu státního rozpočtu, která se týká platů ve státní a veřejné sféře?

Nemyslím si to, protože vládní hnutí ANO a ČSSD mají v Poslanecké sněmovně dostatečný prostor proto, aby návrh státního rozpočtu mohl být poslanci projednán a schválen. Je pravděpodobné, že v rámci diskuse poslanců může dojít k tomu, že tu a tam se ubere a jinde zase něco málo přidá, ale jako celek to v Poslanecké sněmovně projde. A to je dobře!