• Zveřejněno: 17.05.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Je nezbytně nutné zvýšit počet personálu v nemocnicích a zlepšit jeho pracovní podmínky – takový byl závěr konference s názvem „Nemocnice – dopady personální krize“, kterou ve dnech 15. a 16. května 2019 v Praze pořádal Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) ČR ve spolupráci s Nadací Friedricha Eberta.

Odborový svaz ve své tiskové zprávě uvádí, že se na konferenci podrobně diskutovalo o pracovních podmínkách zaměstnanců nemocnic, o dopadu současné situace na pacienty a o možnostech zlepšení. Odborový svaz připomněl výsledky dotazníků, z nichž vychází, že zaměstnanci nemocnic jsou přetěžovaní a že kvůli tomu zvažují odchod ze svých pracovišť.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR profesor Ladislav Dušek seznámil s posledními daty, která sice potvrdila, že se zastavil úbytek sester, ale stále jich velké počty chybějí.

Profesorka Daniela Pelclová z Kliniky pracovního lékařství 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice upozornila na ohrožení zdravotníků syndromem vyhoření.

Manažerka kvality z Krajské nemocnice Liberec Eva Nesládková představila dobrou praxi ve snížení administrativní zátěže sester v liberecké nemocnici.

Advokát Dominik Brůha připomněl, co odbory dělají pro zaměstnance v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn seznámil s činností úřadu a požádal, že je třeba, aby podávané podněty k šetření byly konkrétní.

Předsedkyně Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro BOZP Libuše Bělohlávková sdělila, jaké úkoly řeší Rada vlády pro BOZP.

Členka prezidia České asociace sester Veronika Di Cara seznámila s výsledky projektu, který se zabývá souvislostmi vyplývajícími z počtu pacientů na jednu sestru. Uvedla, že zvýšení počtu pacientů na jednu sestru o jednoho pacienta je spojeno se sedmiprocentním zvýšením možnosti úmrtí u pacientů po chirurgických zákrocích. Takže pouhé desetiprocentní navýšení počtu sester s bakalářským vzděláním je spojeno se sedmiprocentním snížením možnosti úmrtí chirurgického pacienta. Konstatovala, že tato studie proběhla ve 300 nemocnicích v devíti zemích EU. Účastnilo se jí 25.516 sester u lůžka a byla využita data od 422.730 opakovaných pacientů nad 50 let.

S názorem odborů na současnou situaci a s možnostmi jejího řešení seznámila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková, která seznámila přítomné s názory členů odborového svazu. Ti jsou toho názoru, že aby z nemocnic neodcházeli další zaměstnanci, je nezbytné snížit množství přesčasové práce a odstranit přetěžování personálu, což znamená získat další zaměstnance všech profesí. Za stejně nezbytné odbory považují odstranění nerovnosti v odměňování zaměstnanců nemocnic podle toho, zda jsou příspěvkovými organizacemi nebo obchodními společnostmi.

Odbory dále upozorňují, že hlavním problémem nemocnic není to, že se v uplynulém období zvyšovaly platy, ale to, že nemocnice nedostávají řádně uhrazenou poskytnutou péči, protože do zdravotnictví jde celkově málo peněz. V České republice jde nyní do zdravotnictví dokonce méně než 7 % HDP, zatímco průměr OECD je na úrovni 9 %. Na účtech zdravotních pojišťoven se ovšem zároveň nahromadilo více než 55 miliard Kč.

Odbory proto požadují:

- zvýšit objem financí do zdravotnictví na průměr OECD, tedy na 9 % HDP,

- zvýšit úhrady za státní pojištěnce,

- rozšířit daňový základ = rozšířit příjmy z všeobecného zdanění použité na zdravotnictví. Jedním ze způsobů je stanovení sazby pojistného pro všechny druhy příjmů (například příjmy z kapitálu a majetku),

- zavést nebo zvýšit daně, které potenciálně ovlivňují chování způsobem snižujícím potřebu výdajů na zdravotní péči a zvyšujícím celkové příjmy, to znamená například vyšší daně z tabáku a alkoholu,

- zavést systémová opatření, aby se zvýšené finance použily ve prospěch pacientů a zaměstnanců.

V této souvislosti odbory navrhují tato konkrétní stabilizační opatření pro letošní rok:

- zvláštní dotační titul na dofinancování nemocnic,

- zvláštní program na zřízení nových pracovních míst v nemocnicích,

- zrušení vyhlášky 99/2012 Sb., což je vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, která umožňuje současné přetěžování zaměstnanců.

Dála odbory pro příští rok navrhují tato stabilizační opatření:

- snížení rezerv na účtech zdravotních pojišťoven o 25 mld. Kč,

- úhrady pro jednotlivé segmenty zdravotnictví navýšit minimálně o 10 %,

- pro nemocnice růst o 15 % (z toho 5 % použít na srovnávání základních sazeb),

- pro domácí péči a sociální služby růst o 40 %,

- pro ZZS a lázně růst o 15 %,

- zvýšení platů a mezd o 10 %.

Z tiskové zprávy odborového svazu dále vyplývá, že tyto kroky jsou podle odborů nezbytné k tomu, aby nedocházelo k dalším odchodům pracovníků z nemocnic, zavírání oddělení a nemocnic, postupnému snižování úrovně zdravotní péče a zhoršování dostupnosti zdravotní péče.

Je třeba nebagatelizovat a nepřehlížet dál důsledky, které s sebou současná již léta se prodlužující personální krize ve zdravotnictví přináší a jimiž jsou závažné sociální a ekonomické dopady jako zhoršování příjmů státu a vyšší výdaje z dalších veřejných systémů, zhoršování zdravotního stavu populace i osobní lidské tragédie.

Odbory považují za zásadní, aby zdravotnictví bylo i nadále solidární, dostupné a kvalitní, zajišťované především veřejnoprávními subjekty, aby svou péčí lidem umožňovalo kvalitně a plnohodnotně prožitý život.

Pro odbory je vždy na prvním místě člověk, a to jak zaměstnanec, tak pacient. Oběma záleží na tom, aby se v České republice poskytovala kvalitní péče, což předpokládá, že ji bude poskytovat vzdělaný a motivovaný pracovník.