Demonstrace zemědělců v řadě zemí Evropské unie, například v Německu, Francii a Belgii, které se uskutečnily v posledních dnech, inspirovaly Rádio Impuls k rozhovoru s prezidentem Agrární komory ČR Janem Doležalem, který tato rozhlasová stanice odvysílala 31. ledna 2024.
Na otázku redakce, co říká tomu, že Evropská komise, na základě těchto mohutných demonstrací evropských zemědělců, navrhuje částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny, Jan Doležal odpověděl, že to znamená jedno, že Evropská komise pracuje pomalu. Svůj výrok zdůvodnil tím, že Agrární komora ČR, ale i jiné nevládní zemědělské organizace zemí Visegrádské skupiny na tyto problémy upozorňovaly Evropskou komisi již více než rok. Načež k tomu dodal, že není možné klást na zemědělce v Evropě stále větší požadavky a omezovat je v jejich produkci. Přitom zároveň do České republiky, ale i do jiných států EU, dovážet produkci, například z Ukrajiny, která ale absolutně nesplňuje parametry, stanovené Evropskou unii. Současně konstatoval, že by bylo na čase učinit v tomto směru potřebné kroky, tedy omezení dovozu této produkce, to je ze zemí mimo EU.
Jan Doležal dále podotkl, že samozřejmě nezná parametry dohody EU o opatřeních, které Komise navrhuje, ale myslí si, že je to dobrý začátek. To je, aby se tomuto problému někdo začal vážně věnovat.
Na otázku redakce, jaké jsou hlavní důvody protestů evropských zemědělců, Jan Doležal odpověděl, že v současné době jsou to zcela určitě nízké ceny komodit, které, právě s těmi dovozy zemědělských produktů z Ukrajiny, souvisí. Na druhé straně je to obrovská míra regulace, která souvisí jednak se Společnou zemědělskou politikou EU, a také s tzv. Zelenou dohodou pro Evropu, které se říká Green Deal, s tím, že každým rokem jsou tato pravidla zpřísňována. Přičemž dnes jsou tato pravidla velmi složitá. Za třetí, dodal, že neustále roste administrativní zátěž zemědělců. Zemědělci mají dnes problém se v této složité otázce vyznat. To je, na co mají nárok, nebo jaké jsou jejich povinnosti. Jan Doležal si myslí, že to zemědělce odrazuje, zejména ty starší, aby ve své zemědělské činnosti pokračovali. Protože to se, podle něho, nedá jinak nazvat než jako „úřední šikana“.
Na otázku, jak je na tom Česká republika, pokud jde o dotace, ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, Jan Doležal odpověděl, že čeští zemědělci momentálně mají nejnižší míru příjmu pro tzv. udržitelnost, což je základní platba, na kterou mají nárok všichni zemědělci. Ministerstvo zemědělství ČR k tomu říká, že „na tom nejme tak zle“. Podle něho to platí v případě, když se do těchto podpor započítají úplně všechny druhy podpor, které zemědělci dostávají. Načež k tomu uvedl, že u nás jde o poměrně vysokou podporu zemědělců, kteří hospodaří ekologicky, anebo jde o vysoké podpory pro zemědělce, kteří hospodaří v tzv. méně příznivých oblastech, tj. na horách apod. Ale, pro zemědělce, kteří hospodaří někde v nížině, pokud to není zemědělec ekologický, a pokud je starší 40 let, tak je nutné říci, že má nejnižší podporu v rámci celé Evropské unie!
Následovala další otázka, v níž se redakce dotazovala, zda Agrární komora ČR se svými protesty počká až na výsledek jednání s ministrem zemědělství? Jan Doležal odpověděl, že v návrhu nařízení Evropské komise se objevilo, že by bylo nově dovoleno zemědělcům využívat tzv. nezemědělské plochy. Poznamenal, že evropští zemědělci měli nařízeno, že mají mít úhory, a to povinně, což znamená, že asi tak 4 % půdy by muselo ležet ladem. Přičemž jde o půdu, z níž musí zemědělci platit pachtovné. Přitom z ní nemohou na ní pěstovat žádné obiloviny či jiné plodiny, tím ani nemají z této zemědělské půdy nějakou produkci, kterou by mohli utržit při jejím prodeji na trhu. Takže, zemědělci čekají na reakci Ministerstva zemědělství ČR. To je, jak se k tomuto problému postaví. Jde totiž o to, že tato pravidla jsou nastavena tak, že zemědělec, který tuto výjimku využije, automaticky přijde o tzv. ekoplatbu. Agrární komora ČR doufá, že Ministerstvo zemědělství ČR na tento nový návrh Evropské komise zareaguje, a své stávající nařízení, podle tohoto návrhu, upraví. Jan Doležal v této návaznosti opět připomněl, že čeští zemědělci mají nejnižší základní platbu. Takže, když naši zemědělci o možnost této úpravy přijdou, tak to pro ně znamená velmi špatnou zprávu.
Na otázku, že pokud ministerstvo zemědělství svoje stávají nařízení neupraví, a zemědělcům nevyhoví, jak potom bude vypadat zásadní protest českých farmářů, Jan Doležal odpověděl, že Agrární komora ČR v současné době koordinuje, se svými kolegy v Polsku, na Slovensku, Rakousku a Maďarsku, další postup. Poznamenal, že se dá říci, že jde o celou střední a východní Evropu. Načež dodal, že dnes již vidíme, jak se již bouří západní Evropa. Příkladem je zde Francie či Německo. Podle jeho je potřeba ukázat, že v tomto případě jde o velkou akci evropských zemědělců. Protože většina těchto problémů je pro všechny evropské zemědělce společná.
Na otázku, jak by měla takováto velká akce evropských zemědělců vypadat, Jan Doležal odpověděl, že nebude říkat, co mají zemědělci dělat, ale zemědělci se potřebují, nějakým způsobem, ozvat. Proto jsou dnes domluvené určité blokády hraničních přechodů. Načež poznamenal, že, co se týče ukrajinských dovozů, trvalo to hrozně dlouho, než na to Evropská komise zareagovala. Jan Doležal si dokáže představit, že jde jen o začátek. Tedy, pokud jde o nějaký pokrok ve vyjednávání, ale, podle něho, to rozhodně není finální řešení současné situace evropských zemědělců. Dokáže si tedy představit, že by bylo vhodné zablokovat hraniční přechody, a to ať již česko-polské nebo, že polští kolegové zablokují polsko-ukrajinské přechody.
V závěru rozhovoru redakce Rádia Impuls poznamenala, že pokud se do těchto protestních akcí čeští nebo evropští zemědělci pustí, určitě si to redakce pohlídá, aby o těchto protestech informovala naši veřejnost.