„Našemu trhu chybí transparentnost. Celý systém je pod diktátem nadnárodních řetězců a férové ceny pro všechny články výroby jsou jedinou cestou, jak se dočkat skutečného a udržitelného zlevnění,“ uvedl, v rozhovoru pro deník Právo, prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, což přirozeně přetisklo i únorové číslo měsíčníku AGRObase, který vydává Agrární komora ČR.
Redakce nejprve prezidentu Agrární komory ČR položila otázku, zda budou potraviny levnější, jak to slibuje vláda premiéra Andreje Babiše? Načež Jan Doležal odvětil, že heslo „levnější potraviny“, jako předvolební tahák, byl vidět na billboardech skoro u každé politické strany. Podle něho, není tudíž žádným překvapením, že se tomu nyní věnuje i současná vláda, když již není kritizující opozicí, ale tou institucí, která s tím může „něco udělat“. Načež dodal, že jde o téma, které „pálí úplně každého“, protože do obchodu musí chodit všichni občané.
Načež k tomu dodává, že toto zdánlivě jednoduché heslo, ve skutečnosti, maskuje neuvěřitelně komplexní problém. Podle něho, zajistit levnější jídlo lze relativně snadno a rychle. Ostatně tak to tvrdí i obchodní řetězce. Stačí snížit cla a rozvolnit pravidla dovozu pro potraviny mimo EU, třeba z Jižní Ameriky nebo Asie. „Tam se nikdo nepáře s nějakými standardy, neřeší se tam pesticidy, GMO, ochrana přírody, pohoda zvířat nebo zdraví a úrodnost půdy. Výrobní náklady tam mají logicky úplně jinde než my. Skutečnou vysokou cenu, nikoliv tu regálovou, ale tu geopolitickou, hospodářskou, environmentální a dost možná i cenu za lidské zdraví ale zaplatíme později. Je to skutečně to, co chceme? Já tedy rozhodně ne. A myslím, že ani lidé nechtějí jíst bůhvíco jen proto, že je to o pět korun levnější,“ upřesnil Jan Doležal.
Kvůli vysokým nákladům, roste cena potravin!
Jan Doležal zároveň však upozornil, že, od roku 2019, se cenová hladina potravin zvyšuje. Přičemž v České republice je to zhruba o 22 %. Stejně jako jiné životní náklady, jako jsou energie, nájmy, hypotéky či méně zbytné volnočasový aktivity.
Podle něho, se začíná šetřit na potravinách, přičemž jejich cenový nárůst je, mnohdy, dáván za vinu zemědělcům. Vzápětí dodal, že přitom cena na regálu, je jenom „špičkou ledovce, kterou vidí zákazník. Pod hladinou se však skrývá mnohem hlubší a komplexnější realita.“ Načež konstatoval, že ceny zemědělských výrobců, respektive podíl z ceny na pultu, který dostávají samotní pěstitelé či chovatelé, tedy ti, co nesou největší riziko, se trvale snižuje. To vede v první řadě k závislosti na dotacích, když už ani to nestačí, přichází závislost na dovozech potravin. Přitom, právě toto, tj. dovoz potravin odjinud, může být, v dnešním geopoliticky nestabilním světě, velmi nebezpečné. „Kdo by si třeba před pěti lety vsadil na to, že budou Spojené státy nepředvídatelným hráčem mezinárodních vztahů. Já tedy ne. Dnes Evropská komise hledá alternativy třeba v Jižní Americe a sdružení Mercosur, kde je Brazílie jako člen BRICS, tedy vůči USA a Evropě alternativního a kritického uskupení států, které fakticky usilují o konec politické a ekonomické hegemonie Západu.
Ale zpátky na zem, respektive k zemědělství. Pro nás je důležitá férová cena a férové zacházení. Jedině tehdy můžeme snížit závislost zemědělství na dotacích, naší země na dovozech a zároveň zajistit cenovou stabilitu pro spotřebitele a vyšší odvody do státního rozpočtu ze sektoru, který bude prosperovat,“ poznamenal Jan Doležal.
Řetězce rozhodují o tom, co se doveze, a vystaví na pult!
Následovala logická otázka redakce, co je hlavní příčinou toho, co brání tomu, aby jídlo stálo méně peněz?
Podle Jana Doležala, ve skutečnosti, jde o totální netransparentnost celé cesty výroby potraviny, tj. z pole až na vidličku. Zároveň, jako příklad, uvedl cenu běžného chleba, kdy cena mouky činí maximálně 10 až 15 % z jeho ceny. Přičemž, současná cena mouky je na polovině ceny z roku 2022. Takže, zlevnila! Ale, Jan Doležal, se řečnicky dotázal: zlevnila, úměrně k tomu, i cena chleba? Vzápětí si odpověděl, že logicky do ceny chleba je nutné započítat ceny energií, dopravy, skladování, ale i práci pekařů. Ale, podle něho, největší položku z ceny chleba činí cena, kterou si stanoví obchodní řetězce, a to jak svými náklady, tak hlavně výší své marže. Celý trh, je pod jejich diktátem, zdůraznil!
Podle Jana Doležala je to ještě citelnější u komodit, které se denně nepečou čerstvé, ale které je možné zmrazit a dovézt ze zahraničí. Zároveň poukázal na to, že jsou to právě obchodní řetězce, které rozhodují o tom, co se doveze, co se vystaví v regálu ve výši očí a kolik to bude stát.
Načež konstatoval, že „tržní síla českého dodavatele, i když je to třeba velká mlékárna, je proti těmto gigantům minimální. Když chce český výrobce spravedlivou cenu, obchodník mu prostě řekne: Nelíbí se ti to? Tak si to prodej jinde, my si dovezeme jogurty z Polska nebo Německa. A pak tu máme ty nekonečné slevové akce. To je kapitola sama pro sebe. Obchodníci tvrdí, že se chovají tržně a dělají to pro lidi. Tak se na ty jejich takzvané akce pojďme podívat pořádně a uvidíme, jestli je to charita, nebo drsný byznys. Stačí se podívat na statistiky. Výkupní ceny našich zemědělců jsou často pod průměrem EU, ale ceny v obchodech tomu ne vždy odpovídají,“ dodal.
SZPI potřebuje silnější „páky“ k nápravě současné situace!
Redakce se poté zeptala, co s tím může stát dělat?
Jan Doležal odpověděl, že nechce hovořit za Ministerstvo zemědělství ČR. Načež uvedl, že z toho, co je již veřejně známé, se má začít s důsledným monitoringem marží. Zdůraznil, že právě toto je správný směr! „Na našich sociálních sítích Agrární komory ČR neustále upozorňujeme na různé manýry, třeba když v obchodě chybí informace o původu nebo když se něco tváří jako ´akce´, ale cena je úplně běžná, nebo dokonce vyšší než před týdnem. Kvitujeme i nápad s potravinovým ombudsmanem. Státní zemědělská a potravinářská inspekce dělá, co může, ale potřebuje silnější páky. Pokud se podaří rozkrýt, kdo si kolik přiráží, a pokud se omezí nekalé praktiky, uvolní se prostor pro domácí produkci. A čím víc bude v regálech českého jídla, tím stabilnější a v důsledku i levnější ty potraviny budou, protože nebudeme tak závislí na tom, co se zrovna děje na burze v Rotterdamu nebo kolik stojí nafta na kamion přes půl Evropy,“ vysvětlil Jan Doležal.
V Evropě je přebytek mléka a není pro něho odbyt!
Redakce dále konstatovala, že se nyní hodně hovoří o mléčných výrobcích, které šly s cenou směrem dolů. Načež položila otázka, zda jde o trend, který by měl vydržet nějakou dobu?
Jan Doležal na to odpověděl, že u mléka je to složité. Podle něho jde o „tikající bombu“. Přičemž poznamenal, že ceny mléka byl dlouhou dobu ekonomickým pilířem českého zemědělství. Ale, nyní ceny mléka klesají tak rychle, že chovatelé jsou na hraně rentability. „Aktuálně se bavíme o nějakých 11 korunách za litr. Při dnešních cenách krmiv a energií to prostě nevychází. Proč to tak je? V Evropě je momentálně přebytek mléka a není ho kam dávat. Velký vliv měla Čína, která loni v prosinci napálila cla na evropské mléčné výrobky ve výši 20 až 40 %. My sice do Číny nevozíme přímo tolik, ale jsme na jednotném trhu. Když německé nebo francouzské mlékárny nemůžou vyvézt do Asie, zkusí to udat tady u nás pod cenou. To drtí naše chovatele. Teď sice Čína ohlásila, že cla zase sníží, což je fajn, ale trh nereaguje okamžitě. Viděli jsme to u vepřového. Než se vyčistí ty sklady plné přebytků, trvá to měsíce. Takže ano, zákazník teď vidí v regálu levnější máslo nebo sýr, ale pro české zemědělce je to boj o přežití,“ zdůraznil Jan Doležal myšlenku, kterou řekl v poslední větě své odpovědi na otázku.
Česká jablka splňují kvalitu a bezpečnost!
Redakce poté změnila téma další otázky, když se zeptala na to, co, jako představitel českých zemědělců, říká na zprávu, která nedávno proběhla médii, že, podle organizace PAN Europe, se v její zprávě objevila informace o pesticidech v jablkách?
Jana Doležal odvětil, že ho to „upřímně nadzvedlo ze židle“. Označil to za klasický příklad toho, jak se dá ohýbat statistika, aby se lidi vyděsili. Načež zdůraznil, že česká jablka, v evropském srovnání, dlouhodobě patří k absolutní špičce, co se týče bezpečnosti. Přičemž tato studie, o níž redakce hovořila, paradoxně sama potvrzuje, že česká jablka splňuje přísné unijní bezpečnostní limity. Podle něho, většina nálezů, u českých jablek, se pohybovala pod pěti procenty povoleného limitu. „To je, jako byste řekli, že v autě, kde můžete jet 100 km/h, někdo jel 5 km/h, a vy z něj dělali piráta silnic. Je to naprosto účelová interpretace, která poškozuje naše ovocnáře. Mrzí mě, že některá média, jako třeba Ekonews, to pustila ven jednostranně a nedala nám ani prostor se vyjádřit. Dali nám přitom za pravdu vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy. Chtěl bych uklidnit veřejnost, že není, čeho se bát. Česká jablka jsou v pořádku a jsou kontrolovaná více než cokoli jiného,“ poznamenal Jan Doležal.
Zemědělství a potravinářství jako strategické obory!
Redakce poté opět přešla k politice a zeptala se prezidenta Agrární komory ČR, jak si, podle jeho názoru, vede nová vláda Andreje Babiše?
„Říká se, že se má čekat sto dní, než se začne kritizovat. To respektuji. Pro nás je důležité, že vláda deklarovala zemědělství a potravinářství jako strategické obory. To zní hezky, ale my potřebujeme činy,“ odvětil Jan Doležal. Podle něho, Agrární komora ČR a ostatní zemědělské organizace předložily priority českého zemědělství, a jsou připraveny spolupracovat na jejich plnění, aby byly hájeny zájmy zemědělců všech velikostí, odlišného výrobního zaměření i různých právních forem, včetně rodinných farem. Zároveň zdůraznil, že za zásadní věci, považuje výši objemu peněz pro zemědělství na letošní rok. Upozornil, že předchozí vláda, udělala v rozpočtu dluh, s tím, že škrtala v rozpočtu zemědělství v těch případech, kde se to nejméně hodilo.
Načež dodal, že zemědělci s těmi penězi, v dotačních programech, počítali a měli na to navázané úvěry a investice. Nyní to, podle něho, vypadá, že se situace již stabilizuje. Pro zemědělce je klíčové kofinancování Programu rozvoje venkova a plné naplnění národních dotací, hlavně pro živočišnou výrobu. „Bez toho to prostě neustojíme. Chov prasat je v troskách a mléko, jak jsem říkal, jde ke dnu. Vítáme ale snahu podpořit zpracování s vyšší přidanou hodnotou. Je přece nesmysl, abychom z Česka vyváželi živé krávy a pak draze dováželi balené hovězí z ciziny. Nebo vyváželi vejce a dováželi vaječnou melanž. To musíme změnit,“ konstatoval Jan Doležal.
Protestní akce zemědělců našly ohlas i v Evropském parlamentu!
Redakce se dále zeptala, jak, jako prezident Agrární komory ČR, hodnotí význam obrovských protestů evropských zemědělců proti dohodě EU se zeměmi Mercosuru?
Jan Doležal tyto protesty charakterizoval, jako velice významné. Poznamenal, že šest tisíc zemědělců, z celé Evropy, se svými traktory, protestovalo v ulicích Štrasburku. „Šlo nám především o dohodu EU s jihoamerickým sdružením volného obchodu Mercosur. Evropská komise se v podstatě chystala hodit evropské zemědělství přes palubu výměnou za to, že Němci budou moci, do Jižní Ameriky, vyvážet více aut. To je pro nás nepřijatelné. Díky protestům se nám to podařilo pozdržet, europoslanci poslali tuto smlouvu k soudu, což nám možná dá až 18 měsíců čas. Ale to není jediný problém. Chystá se reforma agrární politiky pro roky 2028 až 2034 a ty návrhy jsou děsivé. Brusel chce po nás stále víc zelených opatření, víc byrokracie, víc zákazů, ale peněz chce dávat míň. Nedávno jsme o tom jednali ve Varšavě se zástupci zemědělských organizací Visegrádské čtyřky, Litvy a Lotyšska. Shoda je jasná. Pokud se Brusel nevzpamatuje, přijdou další protesty,“ objasnil, Jan Doležal, postoje evropských zemědělců.
Zemědělce čeká boj o podmínky SZP EU pro příštích sedm let!
Závěrečná otázka redakce přirozeně patřila tomu, co čeká evropské zemědělce, v rámci vytvářená a formování Společné zemědělské politiky EU na léta 2028 až 2034.
Jan Doležal odpověděl, že při formování finančního rámce EU na léta 2028 až 2034 se ukázalo, že pro evropské zemědělce je velmi důležitá otázka výše rozpočtu pro kapitolu zemědělství. „Pokud ho seškrtají na polovinu, se započtením inflace, jak zní první návrhy Evropské komise, tak to můžeme rovnou zabalit. Požadujeme, aby rozpočet na naplňování cílů Společné zemědělské politiky EU byl v dalším sedmiletém období minimálně 500 miliard eur. Nemůžete chtít po sedlákovi, aby chránil klima, nepoužíval hnojiva a nechával pole ladem, a zároveň mu vzít peníze, které mu ty ztráty kompenzují. Taky odmítáme, aby se zemědělské peníze rozpouštěly v nějakých obecných balících, kde by o ně soutěžili zemědělci, kteří potřebují třeba nový traktor, s novou cyklostezkou nebo rozhlednou. Zemědělství není koníček, je to strategický zájem státu. Musíme mít jasný evropský rámec. Pokud si každý stát začne určovat pravidla sám, tak nás ty bohatší země, jako je Německo nebo Francie, svými národními dotacemi prostě převálcují a český zemědělec skončí v propadlišti dějin. Chceme férovou soutěž a silnou pozici evropského jídla ve světě. Bez adekvátního rozpočtu to ale nejde. To není natažená ruka pro milodary, to je investice do toho, aby Češi měli co jíst,“ konstatoval prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
K tomuto rozhovoru, který byl napsán a publikován před několika dny, musíme však dodat, že jsme, ve středu 3. 3. 2026, na webech Asociace samostatných odborů vydali zprávu, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, před několika dny, proglásila, že EU začne prozatímně provádět, dohodu s Mercosurem, bez schválení Evropského parlamentu. Důvodem, podle ní, jde o to, že Uruguay a Argentina, tuto obchodní dohodu již ratifikovaly. Přičemž se očekává, že Brazílie a Paraguay, je budou brzy následovat.